AFP: Bojovníci Tálibánu píšou paměti o svých zkušenostech z války

Kábul 8. června (ČTK/AFP) - Po převzetí moci v Afghánistánu se někteří bojovníci Tálibánu rozhodli sepsat své zkušenosti z války do pamětí. Chtějí tak vyprávět svou verzi 20 let střetů se Západem, který obviňují z toho, že překroutil realitu, píše agentura AFP. O válce proti ultraradikálnímu hnutí a drtivé porážce Západu, který nedokázal zabránit raketovému návratu Tálibánu k moci v roce 2021, bylo už napsáno mnoho knih. "Nezáleží na tom, co o nás psali cizinci, protože z velké části ignorují realitu toho, co se nám stalo, a důvodů, kvůli kterým jsme byli nuceni bojovat,"řekl Chálid Zadrán, člen povstalecké sítě Hakkání s krvavou reputací a nynější mluvčí kábulské policie. Ve své 600stránkové knize, která byla v paštštině vydána v dubnu, vypráví o prvních vpádech Američanů do jeho provincie Khóst jižně od Kábulu, o dětství stráveném posloucháním vyprávění o zvěrstvech a o touze přidat se k Tálibánu ve jménu svobody země. "Každý den jsem byl svědkem hrozivých věcí, těl na cáry pohozených u silnice," píše v knize "15 minut", jejíž název se inspiroval útokem amerického dronu, před kterým se mu podařilo utéct právě za čtvrt hodiny. "Amerika tu navzdory svým tvrzením spáchala kruté a barbarské věci, zničila naši zemi bombami, zničila naši infrastrukturu a zasela svár mezi národnostmi," připojuje své svědectví Muhádžer Faráhí, náměstek ministra informací a kultury. V "Pamětech džihádu, 20 let pod okupací" píše, že se Tálibán snažil se Spojenými státy vyjednávat o osudu Usámy bin Ládina, jehož hlavu chtěl Washington získat po útocích 11. září 2001. Bylo to ale podle něj zbytečné. "Od začátku bylo jasné, že Američani si už dopředu naplánovali okupaci Afghánistánu," píše Faráhí, který nevěří ve válku proti terorismu. "Na začátku si Afghánci mysleli, že událost, která se stala v zemi vzdálené tisíce kilometrů, se jich nedotkne. Pak si všichni uvědomili, že nevinní lidé v naší zemi budou potrestáni," vypráví. Válka je podle něj výsledkem vůle Západu vnutit svou kulturu a ideologii jiným národům. Faráhího memoáry jsou dostupné v pěti jazycích (včetně arabštiny a angličtiny, pozn. ČTK). Ve válce bojovala proti silám Tálibánu koalice 38 zemí vedených Spojenými státy, zároveň měla podporu Afghánské republiky. Při bojích a útocích Tálibánu zemřely desítky tisíc lidí, stejně jako 6000 zahraničních vojáků včetně 2400 Američanů. Od konce války se výrazně rozrostl počet textů, které bojovníci Tálibánu napsali, aby se pochlubili svými vojenskými úspěchy a statečností Islámského emirátu, což je dominantní narativ v dnešním Afghánistánu. Jen málo z nich má ale formu autobiografie, u kterých je pro veřejnost zajímavá možnost vidět konflikt zevnitř, odhaduje Zadrán. Prvních 2000 výtisků jeho knihy se prodalo velmi rychle a připravuje se dalších tisíc, stejně jako verze v jazyce darí, říká. Civilistům zabitým v zemi při útocích, zejména sebevražedných, se v knihách věnuje velmi malá pozornost. Faráhí ujišťuje, že Tálibán se snažil zachránit životy nevinných lidí, ale zároveň kritizuje své spoluobčany za kolaboraci s prozápadní policií a za znečišťování země. Obě díla končí v roce 2021, a nemluví tak o proměně vojáků z odlehlých hor na úředníky působící v pohodlí hlavního města. Teď je jejich boj diplomatický, tálibové se snaží, aby byla jejich vláda uznána mezinárodní komunitou, která je stále odsuzuje za genderový apartheid vůči ženám. "Válka skončila a teď chceme mít se všemi dobré vztahy. Dokonce i s Američany," uzavírá Faráhí. bak mka - sdílejte článek