Archeologové u Dluhonic objevili pohřebiště Keltů a slovanské hroby

Přerov 28. listopadu 2024 (ČTK) - Žárové pohřebiště Keltů, slovanské hroby z Velkomoravské říše i sídliště prvních zemědělců z mladší doby kamenné objevili archeologové v Dluhonicích u Přerova, kde prozkoumali 51 hrobů a přes 300 sídlištních objektů. Tyto nálezy při záchranném archeologickém průzkumu podle odborníků dokládají tisíciletý vývoj společnosti a využívání krajiny na území dnešního Přerovska. ČTK to dnes sdělil archeolog Marek Kalábek.

Jedním z nejvýznamnějších objevů v Dluhonicích je rozsáhlá nekropole z období laténské kultury. Odborníci se domnívají, že pohřebiště vzniklo mezi druhým a třetím stoletím před naším letopočtem, kdy zde Keltové pohřbívali své mrtvé. "Jedná se o výjimečný nález, protože keltské hroby z jiných nalezišť jsou obvykle kostrové a vyskytují se v nižších počtech. Tady se nám podařilo odkrýt několik desítek žárových hrobů, což je opravdu unikátní," uvedl Kalábek. Archeologové u Dluhonic objevili 33 žárových hrobů, což podle něj činí z tohoto pohřebiště jedno z nejpočetnějších na střední Moravě.

Mezi žárovými hroby dominoval hrob keltského bojovníka, který by pohřben s železným mečem, kopím a opaskem. Zřejmě tedy patřil k elitě zdejší komunity. Zbraň byla uložena v kožené pochvě a rukojeť meče byla vyrobena ze dřeva. Zatímco bojovníkův hrob vynikal bohatou výbavou, většina ostatních hrobů byla skromná. Tyto převážně malé zahloubené jamky kruhového či obdélného půdorysu měly chudou výbavu v podobě zlomků kovových artefaktů a keramiky. Prosté žárové hroby podle Kalábka poskytují jedinečný pohled na život chudších vrstev keltské společnosti.

Vedle keltského pohřebiště archeologové odhalili slovanské kostrové hroby a dvojhrob z devátého a desátého století. Pocházejí z období Velkomoravské říše, kdy na tomto území pohřbívali lidé z doby hradištní. Typickým znakem této kultury byly hluboké komorové hroby, které pracovníci výzkumu odkryli také v Dluhonicích. Mezi nejzajímavější objevy patřil hrob ženy uložené původně na dřevěných márách. U sebe měla i keramickou nádobu, křesací soupravu a železný srp s dřevěnou rukojetí. V dalších hrobech archeologové našli drobné šperky, železné nožíky, keramické nádoby a křesací soupravy.

Přes 300 nalezených objektů bylo spojeno s kulturou prvních zemědělců žijících v mladší době kamenné. Na nalezišti odborníci identifikovali půdorysy dlouhých halových domů, zásobní jámy, pece a zahloubené jámy, tzv. hliníky. Hlínu, kterou tehdejší obyvatelé vytěžili z jam, používali jako izolační materiál na stěny svých dřevěných obydlí, na stavbu kleneb pecí a pro výrobu keramiky. "Kromě četné keramiky jsme objevili také štípané nástroje z pazourku, zlomky broušených seker a kamenné mlýny na drcení obilí. Nalezené artefakty nám pomáhají lépe pochopit každodenní život pravěké společnosti," řekl Kalábek.