Archeologové na zámku Pardubicích objevili gotickou zeď i otisky psích tlapek

Pardubice 12. března (ČTK) - Díky stavebním pracím na zámku v Pardubicích archeologové mohli prozkoumat nádvoří, kde objevili pozůstatky kamenné gotické zdi. Dochované plány zobrazují až renesanční období a o předchozí etapě, kterou teď odhalily archeologické nálezy, vědí odborníci velmi málo. Na místě se našly také cihly s otisky zvířecích tlapek. Novinářům to dnes řekli archeologové z Východočeského muzea. "Narazili jsme na metr širokou kamennou zeď, která byla postavena v 15. století. Mohla patřit hospodářské budově, ale je možné, že měla i jinou funkci. Zdá se však příliš subtilní na to, aby tvořila například hradbu," řekl archeolog Tomáš Zavoral. Tým odborníků se pokusí zjistit, jestli nešlo o hradební zeď pardubického hradu, který tam stál dřív než zámek. "Může se jednat o pozůstatek stavby v předhradí. Klidně by to mohla být zeď hradební, i když není moc široká. Je ale poměrně dlouhá a přímá. Jsou tady také doklady požáru ze 14. století, který není v písemných pramenech. Shořelo předhradí před hradem. Z nálezu mazanice víme, že se jednalo o patrové dřevené stavby," řekl archeolog Jan Musil. Dosud výzkumy na nádvoří zdokumentovaly především barokní pozůstatky, například odpadní kanály či klenbu, ale žádné takto staré struktury. Svědectví života v 15. století se objevilo i přímo v této zdi, v gotických cihlách zvaných buchty poznali archeologové stopy zvířecích tlapek. "V 15. století nejsou cihly signované značkami. Od doby římské se věřilo na ochranu díla, aby cihly nepopraskaly, dělalo se to pomocí zvířecích tlapek, hodně se dávali psí tlapky, na stavbě jsme našli psí, kočičí a snad i kozí kopýtko. Někdy se stalo, že se po povrchu cihel proběhlo nějaké zvířátko, někdy je to zcela záměrně umístěná tlapka doprostřed cihly," řekl Musil. Dalším důležitým objevem je potvrzení existence návrší, které využil nejstarší hrad. "Před ním se ve 14. století v době pánů z Pardubic nebo v 15. století za vlastnictví Diviše Bořka z Miletínka rozkládalo předhradí s dřevěnými domy. Z vrstvy mazanice jsme zjistili, že to byly hrázděné patrové domy. Nález navíc naznačuje, že hradní komplex byl větší, než jsme dosud předpokládali, a mohla ho tvořit i kamenná zástavba," řekl Musil. Nález je pro odborníky zásadní, protože doteď neměli žádné doklady o tom, jak vypadalo předhradí pardubického hradu před obdobím Pernštejnů. Nové poznatky tak zaplňují další mezeru ve znalostech o středověkých Pardubicích. "Archeologické objevy, jako je tato gotická zeď a stopy požáru, nám pomáhají doplnit mozaiku historie pardubického hradu a jeho předhradí," uvedl krajský radní Roman Línek (Koalice pro Pardubický kraj/lidovci). jlc hj - sdílejte článek