Česká republika má dva nové zápisy v registru Paměti světa UNESCO

Praha 14. května (ČTK) - Česká republika zapsala do registru Paměti světa UNESCO Situační plány židovského osídlení v habsburské monarchii a Sbírku kartografických dokumentů Pavla Josefa Šafaříka. Jedná se o dvě ze 74 nominací dokumentárního dědictví, které na svém zasedání schválila Výkonná rada UNESCO. Mezinárodní registr Paměti světa UNESCO shromažďuje nejdůležitější dokumentární svědectví světové kultury. V registru má nyní Česká republika zapsaných 12 položek. ČTK o tom informovala Ivana Awwadová z tiskového oddělení ministerstva kultury. "Je skvělé, že se České republice podařilo dostat do registru další dva jedinečné příspěvky. Ukazuje to, že máme co nabídnout a že naše kulturní a historické dědictví má celosvětový význam," uvedl ministr kultury Martin Baxa (ODS). Hlavním koordinátorem procesu zápisu Situačních plánů židovského osídlení byl Národní archiv, který je ústředním archivem státu. Tyto translokační plány mapují dobové židovské osídlení zejména v okolí tehdejších církevních křesťanských budov. Shromažďování plánů v nejvýznamnějších zemích habsburské monarchie začalo za vlády císaře Karla VI. a dále se rozvíjelo prostřednictvím činnosti obcí. Plány poskytují rozsáhlé zobrazení měst v nejbohatší části říše, což z nich činí velmi vyhledávaný zdroj pro badatele. Sbírka je zdrojem pro dějiny kartografie, architektury, urbanismu, umění, historické a sociální geografie, etnografie a hospodářských dějin, přičemž dokumentuje národní a náboženskou politiku. Druhým úspěšným zápisem byla Sbírka kartografických dokumentů Pavla Josefa Šafaříka, jejímž hlavním předkladatelem a koordinátorem byla Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy. Sbírka představuje historické, geografické a etnografické rukopisné mapy, dále tištěné mapy s ručně psanými poznámkami, kolorováním a korekturami. Jsou zde také originály map a mapovacích pomůcek Pavla Josefa Šafaříka, průkopníka slavistiky, filologie a etnografie. Význam těchto dokumentů spočíval v tehdejším mimořádném přínosu k emancipaci všech slovanských národů Evropy 19. století. Šafaříkovy národopisné tematické mapy byly inovativní ve svém zpracování, kdy využívaly historicko-geografickou metodu tvorby map ve spolupráci s širokou sítí odborníků. Registr Paměť světa vznikl v 90. letech s cílem zachovat dokumenty, které by měly patřit k dědictví lidstva. V registru jsou vedle typických knihovních dokumentů i zvukové, filmové a archivní materiály. Cílem programu je nejen důležité dokumenty zapsat na seznam, ale také je zpřístupnit zájemcům na celém světě. jir ptd - sdílejte článek