Ukrajinský parlament schválil odstoupení ministra kultury
Kyjev 27. července 2023 (ČTK) - Ukrajinský parlament schválil odvolání ministra kultury Oleksandra Tkačenka, který podal demisi poté, co se stal terčem kritiky kvůli záměru vynaložit během probíhající války s Ruskem více než 500 milionů hřiven (asi 296 milionů Kč) na dokončení muzea hladomoru z 30. let minulého století. Pro ministrovu demisi hlasovalo 321 poslanců, uvedl dnes na svém webu list Ukrajinska pravda.
Dodal, že podle poslance Jaroslava Železnjaka není jmenování Tkačenkova nástupce na pořadu dne a nejspíše se tak nestane tento týden. V médiích se již dříve objevily úvahy, že řízením resortu bude nejspíše pověřen Tkačenkův první náměstek.
Na Ukrajině schvaluje demise členů vlády parlament. Tkačenko už jednou, předloni v listopadu, ohlásil své odstoupení, ale nakonec vládu neopustil, připomněl deník.
"Kultura je během války důležitá, protože je to válka nejen o území, ale i o lidi," hájil se Tkačenko na facebooku minulý týden poté, co prezident Volodymyr Zelenskyj navrhl předsedovi vlády, aby ministra kultury vyměnil. Tkačenko zdůraznil, že vynakládat peníze na kulturu za války je neméně důležité než na drony, protože "kultura je štítem naší identity a našich hranic".
Zelenskyj tehdy zdůraznil, že za války by měla být hlavní pozornost státu, a tím i významný díl státních prostředků, věnována obraně. Muzea, kulturní centra, symboly a další kulturní záležitosti jsou sice důležité, "ale právě teď máme jiné priority". Po 17 měsících války veřejnost podle prezidenta chápe, že se šetří na věcech, které nejsou naléhavě potřebné. Premiér Denys Šmyhal následně na jednání vlády vyzval úřady a místní samosprávy, aby odložily všechny výdaje, které nepatří k prioritám, přičemž "naprostou přednost" má obrana země.
Plán dokončení výstavby Národního muzea hladomoru vyvolalo pobouření veřejnosti, podobně jako v současnosti realizovaný nápad vyměnit státní znak Sovětského svazu za ukrajinský znak na štítu sochy Matky-vlasti, která se tyčí nad Kyjevem. Mnozí Ukrajinci podle deníku vyzývali úřady, ať státní peníze vynakládají pouze na vítězství ve válce a životně důležité věci, ale ať neutrácejí za muzea, památníky, lávky pro pěší a další věci, bez kterých se lze za války obejít.
Takzvaný holodomor je jedním z ústředních bodů ukrajinské identity. Při uměle vyvolaném hladomoru zahynulo v letech 1932 až 1933 za vlády sovětského diktátora Josifa Stalina podle odhadů historiků 3,5 milionu až šest milionů Ukrajinců. Loni ho uznal například Evropský parlament, německý Spolkový sněm, francouzské Národní shromáždění či obě komory českého parlamentu za genocidu.
Ukrajinská vláda na obranu v prvním pololetí letošního roku podle premiéra vynaložila 672 miliard hřiven (asi 395 miliard Kč), zatímco veškeré daňové příjmy činily 600 miliard. "Tedy každou hřivnu a každou kopějku, kterou občané odvedli do rozpočtu, hned posíláme na mzdy vojáků, na techniku, zbraně, drony, munici a další potřeby naší armády," prohlásil Šmyhal podle agentury Interfax-Ukrajina.
msk abl - sdílejte článek
Následuje: Senát ve shodě s vládou podpořil kroky EU ke kybernetické bezpečnosti
Praha 27. července (ČTK) - Senát ve shodě s vládou podpořil v obecné rovině kroky Evropské unie k posílení kybernetické bezpečnosti. Ztotožnil se dnes ale i s výhradami kabinetu ke sdílení citlivých informací kvůli dopadu na národní bezpečnost. Má obavy z duplikace navrhovaného evropského kybernetického štítu a už fungující spolupráce v rámci existujících struktur. "Akt o kybernetické solidaritě má přispět k posílení schopnosti Evropské unie detekovat, připravit se a reagovat na kybernetické hrozby a incidenty," řekl senátorům vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Vytvoření panevropské sítě bezpečnostních operačních center, tedy kybernetického štítu, by mělo zajistit včasné sdílení informací o kybernetických hrozbách. "Zapojení do sítě je nicméně podmíněno povinným sdílením značného množství informací, včetně citlivých dat, citlivých údajů o zasažených subjektech, které mohou být součástí kritické infrastruktury státu," podotkl ministr. Senátoři se shodli na tom, že místo vytváření nových iniciativ by bylo efektivnější posilovat už fungující formy spolupráce v rámci kybernetické bezpečnosti, aby se v budoucnu předešlo nejistotám a možné fragmentaci. Návrh podle Jurečky i senátorů vzbuzuje důvodné pochybnosti, zda dodržuje legislativní pravidla ze strany EU, zásadu nezasahování unijní legislativy do otázek národní bezpečnosti a výlučné odpovědnost členských států či důsledné respektování už existujících pravidel stanovených nařízením o digitální Evropě nebo o programu Digitální Evropa. (pokračování...)
Praha 27. července (ČTK) - Senát ve shodě s vládou podpořil v obecné rovině kroky Evropské unie k posílení kybernetické bezpečnosti. Ztotožnil se dnes ale i s výhradami kabinetu ke sdílení citlivých informací kvůli dopadu na národní bezpečnost. Má obavy z duplikace navrhovaného evropského kybernetického štítu a už fungující spolupráce v rámci existujících struktur. "Akt o kybernetické solidaritě má přispět k posílení schopnosti Evropské unie detekovat, připravit se a reagovat na kybernetické hrozby a incidenty," řekl senátorům vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Vytvoření panevropské sítě bezpečnostních operačních center, tedy kybernetického štítu, by mělo zajistit včasné sdílení informací o kybernetických hrozbách. "Zapojení do sítě je nicméně podmíněno povinným sdílením značného množství informací, včetně citlivých dat, citlivých údajů o zasažených subjektech, které mohou být součástí kritické infrastruktury státu," podotkl ministr. Senátoři se shodli na tom, že místo vytváření nových iniciativ by bylo efektivnější posilovat už fungující formy spolupráce v rámci kybernetické bezpečnosti, aby se v budoucnu předešlo nejistotám a možné fragmentaci. Návrh podle Jurečky i senátorů vzbuzuje důvodné pochybnosti, zda dodržuje legislativní pravidla ze strany EU, zásadu nezasahování unijní legislativy do otázek národní bezpečnosti a výlučné odpovědnost členských států či důsledné respektování už existujících pravidel stanovených nařízením o digitální Evropě nebo o programu Digitální Evropa. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Ukrajinský parlament schválil odstoupení ministra kultury' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Kultura (kul). ID zprávy: T2023072706034|506529. Vydána 27.07.2023 16:08:15. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Ukrajinský parlament schválil odstoupení ministra kultury' je zařazena do kategorií Parlamenty a vlády (for) - Politika (pol) - Kultura (kul). ID zprávy: T2023072706034|506529. Vydána 27.07.2023 16:08:15. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.