Malířská i jiná tvorba Josefů Bolfa a Váchala se prolíná v pražském Museu Kampa

Praha 31. října 2025 (ČTK) - Cestu od introspektivních krajin současného malíře Josefa Bolfa k mystické imaginaci solitérního tvůrce Josefa Váchala (1884 až 1969) představuje výstava Budoucí minulost. Pražské Museum Kampa jí dalo ve dvou sálech prostor od 1. listopadu 2025 do 1. února 2026. Autor Bolf s kurátorkou Sandrou Baborovskou dnes výstavu představili novinářům.

Třetím z představených umělců je současník Vojtěch Radakulan, který s Bolfem vytvořil instalaci Oblouk napětí ve virtuální realitě. Výstavě však dominují obrazy, ale také pultíky s Váchalovými tarotovými kartami a Bolfovými aluzemi na ně.

Název Budoucí minulost odkazuje podle šéfkurátora Musea Kampa Jana Skřivánka jak k Váchalovi, tak k letos zesnulému americkému režisérovi Davidu Lynchovi a atmosféře jeho filmů. Vidění s prolínáním časových rovin je vlastní i Bolfovi, jeho snovým dílům provedeným klasickou technikou i škrabáním.

Podle Baborovské jsou si Bolf s Váchalem generačně vzdálení. "Myslím ale, že vnitřní podobnost v jejich díle se dá najít," řekla Baborovská.

Pro výstavu muzeum získalo zápůjčky Váchala z Památníku národního písemnictví, ale i z galerií a sbírek v Nové Pace nebo Hradci Králové. Vidět lze Váchalův obraz Apoteóza spiritismu vedle jeho skicáků z let 1912, 1913 a 1916.

Bolfovy obrazy od roku 2004 včetně těch posledních se s nimi nekonfrontují, spíše setkávají. Jejich estetiku formovala zejména sídlištní krajina, ale i noc a sen. Konkrétní místa, jakým byl třeba východ ze stanice metra Opatov, se v posledních obrazech mění v méně určitá torza.

U Opatova šlo o symboliku metra jako protiatomového krytu, v němž se lidé mohou dočkat jiného světa. V některých rozměrnějších obrazech se Bolf inspiroval knihami a knižní ilustrací. "Kluk se na sídlišti mění v mnicha s tonzurou. Je tam příběh, který vlastně neznáme," uvedl Bolf k jednomu ze svých posledních děl.