Muzeum Kroměřížska poprvé vystavuje unikátní skleněné nádobky z 5. století

Kroměříž 10. března (ČTK) - Muzeum Kroměřížska ode dneška vystavuje dvě unikátní skleněné nádobky z 5. století. Archeologové je objevili předloni při výzkumu v Holešově-Všetulech na Kroměřížsku. Nádobky se našly na pohřebišti z doby stěhování národů, kde odborníci odkryli 12 hrobů. Veřejnost si je nyní může prohlédnout poprvé. Ve vitríně u recepce muzea na Velkém náměstí v Kroměříži zůstanou vystavené do 13. dubna, sdělila dnes novinářům archeoložka muzea Petra Hnilová. Na archeologické naleziště narazili stavbaři při úpravě parkoviště naproti závodu Sfinx. Začali jej proto detailně zkoumat odborníci. S dalšími předměty našli i čtyři skleněné nádobky, které jsou nyní součástí sbírek Muzea Kroměřížska. "Jedná se o jemný pohárek z narůžovělého skla na stopce s vývalkem, dva stejné pohárky ze žlutozeleného skla a lahvovitou nádobku s vysokým úzkým hrdlem zdobenou skelnou nití z nazelenalého skla," uvedla Hnilová. Růžový pohárek a nazelenalou nádobku se podařilo zachránit nepoškozené. Právě tyto křehké artefakty mají nyní možnost lidé po jejich konzervaci a odborných analýzách vidět. "Sklo je na vystavování proměnlivým světelným, vlhkostním a teplotním podmínkám velmi citlivé," zdůvodnila pouze krátkodobé vystavení nádobek Hnilová. V hrobech z období stěhování národů našli archeologové také několik železných kování. Výzkum ve Všetulech obstarali pracovníci kroměřížské pobočky Ústavu archeologické památkové péče Brno pod vedením Miroslava Popelky. "Jde o unikátní funerální památku, díky které bude Holešov opakovaně zmiňován v odborné literatuře jako nejvýchodněji položené pohřebiště 5. století prozkoumané na našem území a současně jediné pohřebiště tohoto typu na Zlínsku, potažmo celé východní Moravě," uvedl už dříve Popelka. Hned deset z 12 objevených hrobů bylo vykradeno, což v tehdejší době nebylo podle odborníků výjimečné. "O tom, že k vykradení hrobů došlo poměrně brzy po jejich uložení, svědčí to, že při vybírání pohřební výbavy došlo též k manipulaci s tělem nebožtíka. Podle polohy kostí vidíme, že musely být ještě spojeny měkkými tkáněmi," uvedla Hnilová. Zemřelí byli ukládáni do hrobů v rakvích, což v té době bylo poměrně obvyklé. "V nálezové situaci se to pak projevuje v podobě popelových linií zetlelého dřeva. Zajímavou záležitostí spojenou ještě s pozemským životem je úprava lebky bandážováním, kdy již od mladého věku jedince je tvar lebky upravován pevným ovíjením. Jde o vliv z východu a měl snad estetickou funkci," uvedla archeoložka. I tento zvyk byl v jednom z 12 hrobů doložen. Příslušnost ke konkrétní etnické skupině se však archeologům zjistit nepodařilo. chv sd - sdílejte článek