Praha 20. prosince 2025 (ČTK) - Národní galerie Praha letos (NGP) do nákupu uměleckých děl investovala 21 milionů korun. Z větší části šlo o peníze, které poskytlo ministerstvo kultury. Letošní částka je dvakrát vyšší než asi 10,8 milionu korun, které NGP do akvizic vložila loni. Soustředila se na díla, která vytvořili současní tvůrci po roce 1980. Nejdražším byl letos ale soubor 16 obrazů malíře 19. století Josefa Navrátila. NGP za ně zaplatila čtyři miliony korun, uvedla na dotaz ČTK mluvčí Jana Holcová.
K jubileu chystáme také performance a intervence nejen ve sbírkových expozicích Konec černobílé doby a Architektura všem, ale i v dalších prostorách Veletržního paláce...
Na akvizice letos NGP získala 14 milionů korun z fondu ministerstva kultury. Měly posloužit zejména k doplnění sbírek, a to jak po roce 1945, tak moderního umění. "Poslední akvizicí je soubor děl Josefa Navrátila, malíře 19. století, jehož malba byla první vlaštovkou moderního umění," uvedla Holcová.
Sbírka moderního umění NGP spravuje umělecká díla z období 19. století a první poloviny 20. století. V posledních letech se rozrostla o díla Josefa Šímy, Františka Muziky nebo Jana Zrzavého. Za Zrzavého Portrét slečny Tydlitátové zaplatila NGP v roce 2024 tři miliony korun.
Sbírky po roce 1945 rozšířilo letos 20 autorů. "Ve většině se u nově zakoupených děl jedná o autory, které jsme ještě neměli ve sbírce," uvedla mluvčí.
Ve sbírce NGP jsou nově díla sochaře a malíře Jaroslava Róny, vizuální umělkyně Kláry Hosnedlové, malířů Lubomíra Typlta, Jiřího Surůvky, skupiny Pode Bal, fotografky Libuše Jarcovjákové a nebo v Mexiku narozené a v Praze žijící sochařky Jimeny Mendozy.
Do budoucna chce galerie sbírky nejen doplňovat, ale hodlá podle mluvčí usilovat také o díla zásadní, mistrovská.
V novém roce ve Veletržním paláci skončí přehlídka letošní Ceny Jindřicha Chalupeckého, poté i výstava Aleš Veselý: Retrospektiva – Alešville. Následovat by mělo Bienále UMPRUM. NGP také bude v příštím roce slavit 230 let od založení Společnosti vlasteneckých přátel umění z 5. února 1796. "K jubileu chystáme také performance a intervence nejen ve sbírkových expozicích Konec černobílé doby a Architektura všem, ale i v dalších prostorách Veletržního paláce," doplnila mluvčí.
NGP se rovněž bude podílet na české a slovenské prezentaci na Bienále umění v Benátkách. Na podzim uvede ve Valdštejnské jízdárně výstavu o Anně Jagellonské, ve Veletržním paláci pak výstavu Proti proudu o surrealismu Československu i v Česku.
ani ptd - sdílejte článekNepřehlédněte:
Následuje: Italská média připomínají 100 let filmu Křižníku Potěmkin, proslavil ho Fantozzi
Řím 20. prosince (ČTK) - Italská média si připomínají sovětský film Křižník Potěmkin, od jehož prvního uvedení uplyne o víkendu 100 let. Film sovětského Sergeje Ejzenštejna v Itálii proslavilo jiné filmové dílo - Nesnáze pana účetního. V něm hlavní postava účetní Ugo Fantozzi pronese větu, která mezi italskými diváky zdomácněla - že Křižník Potěmkin je strašná volovina. Italská média se však shodují, že na rozdíl od Fantozziho názoru, patří Křižník Potěmkin k hlavním dílům světové kinematografie. "Křižník Potěmkin Sergeje Ejzenštejna je velký film, o kterém kvůli Fantozzimu všichni slyšeli, ale skoro nikdo neví, o čem je," uvedl vatikánský deník L'Osservatore Romano. Deník La Stampa pak připomíná, že sovětský film byl ve fašistické Itálii zakázán, a do sálů mohl až po konci války. Podle listu však měl film v oblibě italský diktátor Benito Mussolini, který ho nechal promítat svým hostům a dalším představitelům režimu. Mussolini byl velmi přesvědčen o propagandistické síle kinematografie. Křižník Potěmkin vznikl na zakázku nové sovětské vlády, jeho vyznění však podle filmových kritiků daleko přesahuje původní propagandistický záměr. Mnozí Italové s výjimkou filmových fanoušků však o filmu poprvé slyšeli právě díky scéně z druhého dílu filmové série s účetním Fantozzim. Hlavní představitel a jeho kolegové se ... (pokračování)
Řím 20. prosince (ČTK) - Italská média si připomínají sovětský film Křižník Potěmkin, od jehož prvního uvedení uplyne o víkendu 100 let. Film sovětského Sergeje Ejzenštejna v Itálii proslavilo jiné filmové dílo - Nesnáze pana účetního. V něm hlavní postava účetní Ugo Fantozzi pronese větu, která mezi italskými diváky zdomácněla - že Křižník Potěmkin je strašná volovina. Italská média se však shodují, že na rozdíl od Fantozziho názoru, patří Křižník Potěmkin k hlavním dílům světové kinematografie. "Křižník Potěmkin Sergeje Ejzenštejna je velký film, o kterém kvůli Fantozzimu všichni slyšeli, ale skoro nikdo neví, o čem je," uvedl vatikánský deník L'Osservatore Romano. Deník La Stampa pak připomíná, že sovětský film byl ve fašistické Itálii zakázán, a do sálů mohl až po konci války. Podle listu však měl film v oblibě italský diktátor Benito Mussolini, který ho nechal promítat svým hostům a dalším představitelům režimu. Mussolini byl velmi přesvědčen o propagandistické síle kinematografie. Křižník Potěmkin vznikl na zakázku nové sovětské vlády, jeho vyznění však podle filmových kritiků daleko přesahuje původní propagandistický záměr. Mnozí Italové s výjimkou filmových fanoušků však o filmu poprvé slyšeli právě díky scéně z druhého dílu filmové série s účetním Fantozzim. Hlavní představitel a jeho kolegové se ... (pokračování)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Národní galerie Praha letos koupila díla za 21 mil. Kč, tj. dvakrát víc než loni' je zařazena do kategorií Kultura (kul) - Makroekonomika (mak). ID zprávy: T2025121804891|524184. Vydána 20.12.2025 07:35. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Národní galerie Praha letos koupila díla za 21 mil. Kč, tj. dvakrát víc než loni' je zařazena do kategorií Kultura (kul) - Makroekonomika (mak). ID zprávy: T2025121804891|524184. Vydána 20.12.2025 07:35. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Europoslanci dnes
Fragment bronzové
Norská centrální
Cena platiny