Pražská městská knihovna má nový skener k digitalizaci historických knih

Praha 4. září 2025 (ČTK) - Pražská městská knihovna (MKP) začala používat při záchranné digitalizaci vzácných a historických knih nový velkoformátový skener. Zařízení je poloautomatické, díky čemuž ubyde část práce v postprodukci. Jiný způsob skenování umožňuje načíst i publikace na lesklém papíru. To dosavadní stroj nezvládl. Knihovna nový skener pořídila za 2,34 milionu korun včetně DPH. Novinářům ho dnes představila vedoucí oddělení digitalizace MKP Zuzana Hartmanová. Oddělení denně naskenuje několik svazků, ročně zdigitalizuje 70.000 stran knih, periodik či notových záznamů. Lidé si je mohou bezplatně prohlížet na webu digitalniknihovna.cz/mlp.

Skener je německé značky Zeutschel OS C1, dodala ho firma DGline. Dokáže skenovat dokumenty do formátu A1+ v rozlišení 400-600 dpi. "Rozhodně nejde o běžný skener, který by měla každá knihovna. Jde o špičkové zařízení," řekla mluvčí MKP Lenka Hanzlíková.

"Hlavní změnou je princip skenování. Šlo nám o to, abychom mohli skenovat shora dolů a nikoliv zleva doprava, protože nám to umožňuje skenovat i lesklé papíry. To na původním zařízení nejde, protože se tam vytvoří široký pruh, jak si to ten skener nasvítí, a je to nečitelné," vysvětlila Hartmanová. Doplnila, že nové zařízení má takzvanou knižní kolébku. "Když máme hodně tlusté knihy, tak nám je to vyváží, aby se nelámaly. Celá dvoustrana je díky tomu rovná a hezky čitelná," řekla Hartmanová.

Oddělení se věnuje záchranné digitalizaci. Knihy ke skenování vybírá podle jejich stáří a také stavu. "Většina starých knih je na kyselém papíře, který se hrozně drolí. Zvláště u periodik, kde nebyl tak kvalitní papír. Tam musíme být velmi šetrní, protože otočíme stránku a roh nám zůstane v ruce," uvedla Hartmanová. Většina vzácných knih z fondu MKP je podle ní už zdigitalizovaná, nyní se pracovníci primárně věnují historickým knihám o Praze. Novější díla skenují v případě, že mají historickou hodnotu nebo jde o obrazové publikace. "Když máme nějakou hezkou pragensijní publikaci, tak lidi chodí a vystřihují si z ní do referátů. Takže my tu knihu chceme naskenovat, než ji lidi rozstříhají," řekla Hartmanová.

Všechny zdigitalizované tituly jsou dostupné na webu. K jejich prohlížení není třeba ani čtenářský průkaz. Zhruba 60 procent titulů je veřejných, protože se na ně už nevztahují autorská práva. Zbytek si mohou čtenáři prohlédnout na pobočkách MKP. Knihovna dle autorského zákona zpřístupňuje knihy 70 let po autorově smrti a periodika 110 let po jejich vydání. Díla si lze prohlížet po jednotlivých stránkách, funguje u nich i fulltextové vyhledávání. "Každý sken projíždíme tzv. OCR, což znamená, že nám software vyčte text z obrazu," vysvětlila Hartmanová.

Lidé si v digitální knihovně nejčastěji prohlížejí pražské adresáře a dílo ze 14. století Mastičkář. Oblíbené jsou také tituly, které se věnují pražským hřbitovům. Podle Hartmanové jsou zřejmě nejčastějšími návštěvníky historici a badatelé.

MKP je příspěvkovou organizací hlavního města. Ke konci roku 2024 měla 170.000 registrovaných čtenářů. Je největší českou veřejnou knihovnou co do počtu čtenářů a výpůjček. Její knihovní fond je třetí největší v Česku po Národní knihovně a Moravské zemské knihovně v Brně. Na území Prahy provozuje 46 poboček knihovny a dva bibliobusy.