Praha 4. září (ČTK) - Pražská městská knihovna (MKP) začala používat při záchranné digitalizaci vzácných a historických knih nový velkoformátový skener. Zařízení je poloautomatické, díky čemuž ubyde část práce v postprodukci. Jiný způsob skenování umožňuje načíst i publikace na lesklém papíru. To dosavadní stroj nezvládl. Knihovna nový skener pořídila za 2,34 milionu korun včetně DPH. Novinářům ho dnes představila vedoucí oddělení digitalizace MKP Zuzana Hartmanová. Oddělení denně naskenuje několik svazků, ročně zdigitalizuje 70.000 stran knih, periodik či notových záznamů. Lidé si je mohou bezplatně prohlížet na webu digitalniknihovna.cz/mlp.
Když máme nějakou hezkou pragensijní publikaci, tak lidi chodí a vystřihují si z ní do referátů. Takže my tu knihu chceme naskenovat, než ji lidi rozstříhají...
Skener je německé značky Zeutschel OS C1, dodala ho firma DGline. Dokáže skenovat dokumenty do formátu A1+ v rozlišení 400-600 dpi. "Rozhodně nejde o běžný skener, který by měla každá knihovna. Jde o špičkové zařízení," řekla mluvčí MKP Lenka Hanzlíková.
"Hlavní změnou je princip skenování. Šlo nám o to, abychom mohli skenovat shora dolů a nikoliv zleva doprava, protože nám to umožňuje skenovat i lesklé papíry. To na původním zařízení nejde, protože se tam vytvoří široký pruh, jak si to ten skener nasvítí, a je to nečitelné," vysvětlila Hartmanová. Doplnila, že nové zařízení má takzvanou knižní kolébku. "Když máme hodně tlusté knihy, tak nám je to vyváží, aby se nelámaly. Celá dvoustrana je díky tomu rovná a hezky čitelná," řekla Hartmanová.
Oddělení se věnuje záchranné digitalizaci. Knihy ke skenování vybírá podle jejich stáří a také stavu. "Většina starých knih je na kyselém papíře, který se hrozně drolí. Zvláště u periodik, kde nebyl tak kvalitní papír. Tam musíme být velmi šetrní, protože otočíme stránku a roh nám zůstane v ruce," uvedla Hartmanová. Většina vzácných knih z fondu MKP je podle ní už zdigitalizovaná, nyní se pracovníci primárně věnují historickým knihám o Praze. Novější díla skenují v případě, že mají historickou hodnotu nebo jde o obrazové publikace. "Když máme nějakou hezkou pragensijní publikaci, tak lidi chodí a vystřihují si z ní do referátů. Takže my tu knihu chceme naskenovat, než ji lidi rozstříhají," řekla Hartmanová.
Všechny zdigitalizované tituly jsou dostupné na webu. K jejich prohlížení není třeba ani čtenářský průkaz. Zhruba 60 procent titulů je veřejných, protože se na ně už nevztahují autorská práva. Zbytek si mohou čtenáři prohlédnout na pobočkách MKP. Knihovna dle autorského zákona zpřístupňuje knihy 70 let po autorově smrti a periodika 110 let po jejich vydání. Díla si lze prohlížet po jednotlivých stránkách, funguje u nich i fulltextové vyhledávání. "Každý sken projíždíme tzv. OCR, což znamená, že nám software vyčte text z obrazu," vysvětlila Hartmanová.
Lidé si v digitální knihovně nejčastěji prohlížejí pražské adresáře a dílo ze 14. století Mastičkář. Oblíbené jsou také tituly, které se věnují pražským hřbitovům. Podle Hartmanové jsou zřejmě nejčastějšími návštěvníky historici a badatelé.
MKP je příspěvkovou organizací hlavního města. Ke konci roku 2024 měla 170.000 registrovaných čtenářů. Je největší českou veřejnou knihovnou co do počtu čtenářů a výpůjček. Její knihovní fond je třetí největší v Česku po Národní knihovně a Moravské zemské knihovně v Brně. Na území Prahy provozuje 46 poboček knihovny a dva bibliobusy.
ebr ptd - sdílejte článekNásleduje: Soud v Semilech rozhodl, že cenná známka se vrací nizozemským dědicům
Semily 4. září (ČTK) - Okresní soud v Semilech dnes vyhověl dědicům nizozemského sběratele Johanna Kleina o vydání cenné poštovní známky z roku 1919, takzvané žilkované čtyřkoruny v hodnotě čtyři až pět milionů korun. Uspěli s tvrzením, že mu byla ukradena v roce 1991 při výstavě v Tokiu. Ve sporu byli s dědici českého sběratele Ludvíka Pytlíčka, který se ji chystal prodat v aukci v Praze o 26 let později, v roce 2017. Pytlíček před svou smrtí tvrdil, že známku neukradl, ale od Kleina koupil. Rozhodnutí soudu není pravomocné, dědicové Pytlíčka se proti němu odvolají. "Důkazy, které byly předloženy a provedeny v řízení, mě přesvědčily o tom, že se skutečně jedná o známku, která byla odcizena v Tokiu a která patřila otci pana Kleina (žalobce). Naopak důkazy, které předložili žalovaní, mě nepřesvědčily o tom, že jejich otec (Pytlíček) tu známku skutečně zakoupil nebo vyměnil ještě před výstavou a získal ji tak od pana Kleina," řekl novinářům po vynesení rozsudku soudce Michal Polák. Syn nizozemského sběratele, Abraham Klein, rozsudek uvítal. "Jsem velmi šťastný z tohoto rozsudku. A přinesl spravedlnost dobré pověsti mého otce. Myslím, že moje právnička odvedla velice dobrou práci a přesvědčila soud, že můj otec nebyl někým, kdo by podvedl pojišťovnu," řekl novinářům Klein. Jeho právnička Eva Šimková vnímá rozsudek jako precedent. "Je vzkazem pro veřejnost o tom, že protiprávní jednání nemůže být odměněno ani po letech," dodala. Dcera Pytlíčka, Martina Kovač, dnes ČTK řekla, že se proti rozhodnutí soudu odvolají. "Protože dle našeho názoru nebylo prokázáno, že by ta známka nepatřila tatínkovi. A jak ho znám jako člověka, tak vím, že to byl rovný člověk. To, že se rád chlubil a dělal různé příběhy kolem různých známek, je jedna věc, ale druhá věc je zkusit někomu ukrást známku, tak to mi opravdu nepřijde jako něco, čeho by byl tatínek schopen," řekla. Před soudem uvedl Pytlíčkův syn Ludvík, že jel se svým otcem na začátku 90. let do Rotterdamu, když od Kleina známku kupoval. Tvrdil, že to bylo ještě před výstavou v Tokiu. Soudce jeho výpověď označil za neprůkaznou. "Vypověděl, že konkrétně neviděl, jaké známky si jeho otec s panem Kleinem vyměňovali. Seděl několik metrů od nich, nevěděl kolik ... (pokračování)
Semily 4. září (ČTK) - Okresní soud v Semilech dnes vyhověl dědicům nizozemského sběratele Johanna Kleina o vydání cenné poštovní známky z roku 1919, takzvané žilkované čtyřkoruny v hodnotě čtyři až pět milionů korun. Uspěli s tvrzením, že mu byla ukradena v roce 1991 při výstavě v Tokiu. Ve sporu byli s dědici českého sběratele Ludvíka Pytlíčka, který se ji chystal prodat v aukci v Praze o 26 let později, v roce 2017. Pytlíček před svou smrtí tvrdil, že známku neukradl, ale od Kleina koupil. Rozhodnutí soudu není pravomocné, dědicové Pytlíčka se proti němu odvolají. "Důkazy, které byly předloženy a provedeny v řízení, mě přesvědčily o tom, že se skutečně jedná o známku, která byla odcizena v Tokiu a která patřila otci pana Kleina (žalobce). Naopak důkazy, které předložili žalovaní, mě nepřesvědčily o tom, že jejich otec (Pytlíček) tu známku skutečně zakoupil nebo vyměnil ještě před výstavou a získal ji tak od pana Kleina," řekl novinářům po vynesení rozsudku soudce Michal Polák. Syn nizozemského sběratele, Abraham Klein, rozsudek uvítal. "Jsem velmi šťastný z tohoto rozsudku. A přinesl spravedlnost dobré pověsti mého otce. Myslím, že moje právnička odvedla velice dobrou práci a přesvědčila soud, že můj otec nebyl někým, kdo by podvedl pojišťovnu," řekl novinářům Klein. Jeho právnička Eva Šimková vnímá rozsudek jako precedent. "Je vzkazem pro veřejnost o tom, že protiprávní jednání nemůže být odměněno ani po letech," dodala. Dcera Pytlíčka, Martina Kovač, dnes ČTK řekla, že se proti rozhodnutí soudu odvolají. "Protože dle našeho názoru nebylo prokázáno, že by ta známka nepatřila tatínkovi. A jak ho znám jako člověka, tak vím, že to byl rovný člověk. To, že se rád chlubil a dělal různé příběhy kolem různých známek, je jedna věc, ale druhá věc je zkusit někomu ukrást známku, tak to mi opravdu nepřijde jako něco, čeho by byl tatínek schopen," řekla. Před soudem uvedl Pytlíčkův syn Ludvík, že jel se svým otcem na začátku 90. let do Rotterdamu, když od Kleina známku kupoval. Tvrdil, že to bylo ještě před výstavou v Tokiu. Soudce jeho výpověď označil za neprůkaznou. "Vypověděl, že konkrétně neviděl, jaké známky si jeho otec s panem Kleinem vyměňovali. Seděl několik metrů od nich, nevěděl kolik ... (pokračování)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Pražská městská knihovna má nový skener k digitalizaci historických knih' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Kultura (kul). ID zprávy: T2025090404570|522050. Vydána 04.09.2025 14:19:35. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Profimédia
Profimedia nabízí uživatelům snímky z celého světa ze všech oblastí: ilustrační fotografie, zpravodajství, celebrity, móda, jídlo, zahrada, portréty, historické, reportáže, umění, hudba, filmové záběry. Profimedia nabízí své fotografie ve třinácti zemích střední a jihovýchodní Evropy.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Pražská městská knihovna má nový skener k digitalizaci historických knih' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Politika domácí (pod) - Kultura (kul). ID zprávy: T2025090404570|522050. Vydána 04.09.2025 14:19:35. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Profimédia
Profimedia nabízí uživatelům snímky z celého světa ze všech oblastí: ilustrační fotografie, zpravodajství, celebrity, móda, jídlo, zahrada, portréty, historické, reportáže, umění, hudba, filmové záběry. Profimedia nabízí své fotografie ve třinácti zemích střední a jihovýchodní Evropy.
