Pražský filharmonický sbor nadchnul newyorské publikum písněmi o bohu a přírodě

New York 7. prosince (zvláštní zpravodaj ČTK) - Dlouhotrvající potlesk vyprovodil skladbu Testamentum od Jana Nováka, kterou Pražský filharmonický sbor (PFS) zakončil v pátek své samostatné vystoupení v newyorské Carnegie Hall. Uznalé publikum si vytleskalo i přídavek. Nejstarší profesionální smíšený pěvecký sbor v Česku pod vedením sbormistra Lukáše Vasilka nabídl program s texty inspirovanými liturgickým pozadím i prostým vyznáním přírodě. Koncert byl součástí Českého týdne v New Yorku, v rámci kterého PFS koncertem pod širým nebem 4. prosince zpěvem koled a spirituálů zaujal davy na rušné obchodní křižovatce Times Square.

"Když chcete udělat průřez českou sborovou tvorbou, myšleno a capella nebo s komorním doprovodem, a má-li to mít nějakou logiku, věděl jsem, že tam musí být Dvořák, Janáček, Martinů a pak že tam chci prorvat něco, co by za normálních okolností neprošlo. Což je Petr Eben a Jan Novák. A to se povedlo. Je docela těžké najít v české hudbě nějakou koncovku v takovém programu, aby to byla hodnotná skladba, která zdvihne lidi ze sedadel a všechny to bavilo. A ten Novák to je," řekl ČTK k programu Vasilek.

Koncert zahájil PFS skladbou Pražské Te Deum 1989, pro smíšený sbor, dvě trubky, dva trombony, tympány a bicí, kterou Eben komponoval na přelomu roku 1989 a 1990 jako přímou reakci na tehdejší politické události. První uvedení se uskutečnilo 20. dubna 1990 v Praze, v předvečer návštěvy papeže Jana Pavla II. na koncertě pořádaném Arcibiskupstvím pražským a Společností pro duchovní hudbu v chrámu svatého Mikuláše na Malé Straně.

Následovala Kantáta Otčenáš Leoše Janáčka, která vznikla jako doprovodná hudba k živým obrazům podle osmidílného cyklu Ojcze nasz polského malíře Józefa Męciny-Krzesze. Za řízení Janáčka byl Otčenáš pro sólový tenor, smíšený sbor, klavír a harmonium proveden scénicky v brněnském Divadle na Veveří 15. června 1901. O pět let později Janáček skladbu přepracoval pro koncertní provedení. Pětidílné dílo zdůrazňuje obsahovou náplň modlitby.

Po přestávce program otevřelo dílo Antonína Dvořáka pro smíšený sbor a cappella nazvané V přírodě. Básně ze sbírky Vítězslava Hálka zvolené ke zhudebnění svědčí o souznění básníka a autora ve vztahu k přírodě. Cyklus vznikl roku 1882. Souborně byl poprvé proveden 17. listopadu 1889 na koncertě ve prospěch Penzijního spolku členů sboru a orchestru Národního divadla v Praze na Žofíně.

Pro smíšený sbor byla napsána také skladba Čtyři písně o Marii, jejíž textové podklady autor Bohuslav Martinů vybral ze sbírky Františka Sušila. Premiéru Čtyř písní o Marii v provedení vinohradského Hlaholu 12. dubna 1935 řídil Karel Šejna. Posledním bodem programu bylo Testamentum pro sólové hlasy, smíšený sbor a čtyři lesní rohy, které na báseň německého básníka novodobé latiny Josefa Eberleho zhudebnil Jan Novák roku 1966. Struktura textu se odvolává na Závěť (Le Testament) francouzského básníka Françoise Villona a je vyrovnáním se všemi stránkami života – radostnými a bolestnými. Se sbormistrem Vasilkem zaznělo Testamentum 24. května 2014 na festivalu Pražské jaro se sborem Martinů Voices.

PFS založil v roce 1935 sbormistr Jan Kühn. Nejvyšší ocenění sbírá za interpretaci oratorního a kantátového repertoáru, který uvádí spolu s nejslavnějšími světovými orchestry. Na domácí půdě pravidelně spolupracuje s Českou filharmonií a orchestrem Prague Philharmonia. Jako rezidenční sbor operního festivalu v rakouském Bregenzu se věnuje také opeře. Pravidelně pořádá vlastní sborové koncerty, jejichž dramaturgie je zaměřena především na náročná a méně známá díla sborového repertoáru, a věnuje se vzdělávacím projektům.