Prohlídková trasa na hradě Rožmberk se představí jako muzeum rodu Buquoyů
Rožmberk nad Vltavou (Českokrumlovsko) 1. dubna (ČTK) - Návštěvníci hradu Rožmberk uvidí od soboty 5. dubna nově upravenou hlavní prohlídkovou trasu v prvním patře, kde jsou mimo jiné reprezentační místnosti rodu Buquoyů. Změnil se také směr prohlídky, od mladší historie až po středověk ke křížovým výpravám, řekla dnes novinářům kastelánka hradu Andrea Čekanová. Práce trvaly posledních pět let a stály téměř 2,8 milionu Kč. Od loňského listopadu do letošního března umístili do místností historické artefakty, které byly po desetiletí uloženy v depozitářích, některé z nich budou ještě restaurovat.
Chceme doplnit trofejní hlavy jelenů na schodišti v horních patrech, buď originály nebo repliky. Z chodeb odstraníme obrazy, které tam nepatří. Největší výzva čeká při restaurování sedacího nábytku, kdy odstraníme pozdější čalounění. A pokud tam původní látky nebudou, budeme hledat způsob, jak vytvořit repliky původních látek...
Památkáři upravili místnosti do původní podoby rodového muzea, které založil v polovině 19. století hraběte Jiří Jan Jindřich Buquoy. Nejprve obnovili původní barevnost sálů na základě informací z pramenů, fotografií, inventárních soupisů, obrazů Rudolfa von Alta z let 1853 až 1855 a plánů hraběte a pak doplnili výzdobu a mobiliář. Během pěti let se vystřídalo až pět restaurátorů.
"Každá z místností nese příběh některého z členů rodu, což byla idea iniciátora muzea. Nebudeme prezentovat umělecko-historické předměty, kdo všechno je na portrétech, jak tomu bylo předtím, ale chceme návštěvníky vtáhnout do příběhu, od mladší historie až k té nejstarší do středověku ke křížovým výpravám za doprovodu postav buqoyského rodu," řekla Čekanová. V závěru prohlídky se připomene také rod Rožmberků.
Hrabě vybavil pokoje muzea starožitnostmi, které nakupoval osobně nebo prostřednictvím svých zástupců ve Vídni, Norimberku nebo Řezně. Jiné si nechal vyrobit. Jedny z nejcennější historických artefaktů jsou chebské kabinety, pochází ze 17. až 18. století. Hodnota jednoho v tehdejší době se mohla rovnat malého hospodářského stavení.
Úpravy památkářů se nedotkly pouze Rytířského sálu. "Ten naopak zůstává zachován ve své manýristické čistotě s minimem vybavení. V rámci Buquoyského muzea býval původně označován jako Sál předků, jehož výzdobu tvořily portréty členů rodu Buquoy a na příbornících bylo vystaveno mnoho drobných uměleckých předmětů. Původní vzhled uvidí návštěvníci na obrázku,“ řekla Čekanová.
Restaurátorské práce budou pokračovat, zaměří se na umělecké předměty a mobiliář. Například vystavili předměty, které na zásah teprve čekají a které návštěvník může srovnat s restaurovanými. "Chceme doplnit trofejní hlavy jelenů na schodišti v horních patrech, buď originály nebo repliky. Z chodeb odstraníme obrazy, které tam nepatří. Největší výzva čeká při restaurování sedacího nábytku, kdy odstraníme pozdější čalounění. A pokud tam původní látky nebudou, budeme hledat způsob, jak vytvořit repliky původních látek," řekla Kateřina Jiroutová z českobudějovického Národního památkového ústavu, která zodpovídá za restaurování umělecko-historických předmětů. Práce podle ní můžou trvat další tři roky.
Hrad Rožmberk bude mít v dubnu otevřeno jen o víkendech. Od května bude přístupný denně mimo pondělí. Lidé si můžou prohlédnout i další trasy, jako jsou soukromé pokoje rodu Buquoyů ve 2. patře nebo středověkou věž Jakobínku. Muzeum hrdelního soudnictví zpřístupní až od června.
Hrad v Rožmberku pochází z poloviny 13. století patří mezi nejstarší hrady Vítkovců, předchůdců jednoho z nejvýznamnějších českých šlechtických rodů - Rožmberků. Jde o komplex původně dvou rožmberských hradů. Jeho dolní část byla několikrát přestavěna. V 19. století rod Buquoyů přeměnil hrad v romantické muzeum přístupné veřejnosti, jehož interiér dnes doplňují cenné sbírky obrazů, zbraní, nábytku, porcelánu a skla. Objekt v současnosti spravuje Národní památkový ústav.
jrc hj - sdílejte článek
Následuje: FT: Američtí akademici emigrují kvůli Trumpovu tlaku na univerzity
Washington 1. dubna (ČTK) - Američtí akademici čím dál více emigrují v reakci na kroky administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, zejména kvůli jejímu tlaku na vysoké školství, píše list Financial Times (FT). Řadu z nich znepokojuje snížení financování, omezování akademických svobod nebo kroky vlády zaměřené proti vědě. Kanadské a evropské univerzity se americké výzkumníky snaží nalákat do zahraničí. Mnoho amerických akademických pracovníků zaznamenalo snížení financování a pokles počtu nových pracovních míst, protože univerzity zmrazují výdaje v očekávání finančního omezování ze strany vlády. Některé znepokojuje omezování akademických svobod. Trumpova kampaň totiž vyvíjí tlak na instituce, jako je Kolumbijská univerzita, která minulý týden přišla o svou druhou rektorku za posledních 18 měsíců. Americká vláda v březnu zrušila granty a kontrakty s Kolumbijskou univerzitou v hodnotě 400 milionů dolarů (9,2 miliardy Kč) a pohrozila, že jí neposkytne další miliardy dolarů. V souvislosti s loňskými protesty studentů proti válce v Pásmu Gazy univerzitu obvinila, že nedělá dost pro boj proti antisemitismu a pro zajištění bezpečnosti svých studentů. Univerzita následně přistoupila na významné změny požadované administrativou, aby si zajistila další financování z federálních zdrojů. Profesor filozofie na Yaleově univerzitě Jason Stanley uvedl, že váhal s odchodem z USA do Kanady až do "kapitulace" Kolumbijské univerzity před seznamem požadavků Trumpovy administrativy. To ho přesvědčilo, aby ze země odešel a o záležitosti promluvil. "Věřím v hodnoty akademické svobody a obrany demokratických institucí. Ne v myšlenku, že správnou odpovědí na autoritáře je schovat se a doufat, že nejste další na řadě," uvedl Stanley, který spolu s historiky z Yaleovy univerzity Timothym Snyderem a Marci Shoreovou přechází na Univerzitu v Torontu. Administrativa v pondělí oznámila, že prověřuje federální smlouvy s Harvardovou univerzitou a granty jí určené v celkové hodnotě kolem devíti miliard dolarů (207 miliard Kč). Důvodem jsou obvinění z toho, že instituce nedokázala ochránit studenty před antisemitskou diskriminací. (pokračování...)
Washington 1. dubna (ČTK) - Američtí akademici čím dál více emigrují v reakci na kroky administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, zejména kvůli jejímu tlaku na vysoké školství, píše list Financial Times (FT). Řadu z nich znepokojuje snížení financování, omezování akademických svobod nebo kroky vlády zaměřené proti vědě. Kanadské a evropské univerzity se americké výzkumníky snaží nalákat do zahraničí. Mnoho amerických akademických pracovníků zaznamenalo snížení financování a pokles počtu nových pracovních míst, protože univerzity zmrazují výdaje v očekávání finančního omezování ze strany vlády. Některé znepokojuje omezování akademických svobod. Trumpova kampaň totiž vyvíjí tlak na instituce, jako je Kolumbijská univerzita, která minulý týden přišla o svou druhou rektorku za posledních 18 měsíců. Americká vláda v březnu zrušila granty a kontrakty s Kolumbijskou univerzitou v hodnotě 400 milionů dolarů (9,2 miliardy Kč) a pohrozila, že jí neposkytne další miliardy dolarů. V souvislosti s loňskými protesty studentů proti válce v Pásmu Gazy univerzitu obvinila, že nedělá dost pro boj proti antisemitismu a pro zajištění bezpečnosti svých studentů. Univerzita následně přistoupila na významné změny požadované administrativou, aby si zajistila další financování z federálních zdrojů. Profesor filozofie na Yaleově univerzitě Jason Stanley uvedl, že váhal s odchodem z USA do Kanady až do "kapitulace" Kolumbijské univerzity před seznamem požadavků Trumpovy administrativy. To ho přesvědčilo, aby ze země odešel a o záležitosti promluvil. "Věřím v hodnoty akademické svobody a obrany demokratických institucí. Ne v myšlenku, že správnou odpovědí na autoritáře je schovat se a doufat, že nejste další na řadě," uvedl Stanley, který spolu s historiky z Yaleovy univerzity Timothym Snyderem a Marci Shoreovou přechází na Univerzitu v Torontu. Administrativa v pondělí oznámila, že prověřuje federální smlouvy s Harvardovou univerzitou a granty jí určené v celkové hodnotě kolem devíti miliard dolarů (207 miliard Kč). Důvodem jsou obvinění z toho, že instituce nedokázala ochránit studenty před antisemitskou diskriminací. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Prohlídková trasa na hradě Rožmberk se představí jako muzeum rodu Buquoyů' je zařazena do kategorií Kultura (kul) - Politika (pol) - Politika domácí (pod). ID zprávy: T2025040103966|513797. Vydána 01.04.2025 13:02:06. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Prohlídková trasa na hradě Rožmberk se představí jako muzeum rodu Buquoyů' je zařazena do kategorií Kultura (kul) - Politika (pol) - Politika domácí (pod). ID zprávy: T2025040103966|513797. Vydána 01.04.2025 13:02:06. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.