Thajská galerie na žádost Pekingu odstranila díla kritizující Čínu

Bangkok 8. srpna 2025 (ČTK) - Jedna z nejvýznamnějších thajských galerií odstranila na žádost Číny z výstavy o autoritářských režimech díla, která zobrazovala zacházení Pekingu s etnickými menšinami a jeho počínání v Hongkongu. Informovala o tom agentura Reuters. V Uměleckém a kulturním centru v Bangkoku (BACC) se od 24. července konala výstava děl exilových umělců o autoritářských vládách. Tři dny po jejím zahájení expozici navštívili zaměstnanci čínského velvyslanectví v doprovodu místních úředníků a požadovali její ukončení, uvedl barmský umělec Sai. "Nátlakem čínského velvyslanectví - prostřednictvím ministerstva zahraničních věcí a zejména vedení města, našeho hlavního podporovatele - jsme byli varováni, že výstava může vyvolat diplomatické napětí mezi Thajskem a Čínou. Neměli jsme proto jinou možnost než provést určité úpravy," stojí v e-mailu galerie z 30. července, který viděla agentura. Když reportéři Reuters ve čtvrtek do galerie přišli, původně inzerovaná a vyfotografovaná díla se tam už nenacházela. Multimediální instalace tibetského umělce byla odstraněna, jiná díla pozměněna, monitory puštěny s černou obrazovkou a jména hongkongských, tibetských nebo ujgurských umělců byla zakryta. "Je ironií osudu, že výstava o autoritářských režimech byla cenzurována pod autoritářským tlakem. Je to mrazivý signál pro všechny exilové umělce a aktivisty v regionu," dodal Sai. Čínské velvyslanectví v Bangkoku, čínské ministerstvo zahraničí, thajské ministerstvo zahraničí a ani BACC na žádosti agentury o komentář nereagovaly. Zástupce galerie na výstavě pouze uvedl, že se instituce k záležitosti nebude vyjadřovat. Lidskoprávní skupiny tvrdí, že Čína vede sofistikovanou kampaň zaměřenou na pronásledování kritiků v zahraničí, která často zasahuje i do světa umění, což Peking popírá. Čína neustále posiluje svůj vliv v jihovýchodní Asii, kde s ní vlády spolupracují z obavy o vlastní suverenitu. Thajsko v únoru Číně vydalo 48 Ujgurů přesto, že neziskové organizace varovaly, že jim hrozí mučení. Na filipínském filmovém festivalu se o měsíc později kvůli "vnějším faktorům" nepromítal dokument o tomto souostrovním státě, který bojoval ve sporných oblastech Jihočínského moře. Prezident Si v roce 2016 vyzval k "počínštění" jednotlivých náboženství, a zahájil tak kampaň zaměřenou především na oblast Sin-ťiang, v níž žije více než 11 milionů Ujgurů a příslušníků dalších muslimských menšin. OSN loni uvedla, že Čína by se v Sin-ťiangu mohla dopouštět zločinů proti lidskosti. Podle odhadů byl více než milion členů ujgurské menšiny poslán do internačních táborů, kde se stali obětí nucené práce, násilné politické agitace i mučení. Peking považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za vzbouřeneckou provincii a za legitimní součást svého území, se kterým se znovu spojí, i kdyby to mělo být podle jeho slov silou. Podle oficiální politiky jedné Číny, kterou Peking uplatňuje, na ostrově neexistuje samostatná politická entita. Tchaj-wan od roku 1949 funguje de facto nezávisle, má vlastní vládu a pořádá vlastní volby. Čínská vláda po protestech v Hongkongu přijala v roce 2020 zákon o národní bezpečnosti, kvůli němuž musely ukončit činnost desítky skupin občanské společnosti i skupiny, které každý rok pořádaly bohoslužby na památku obětí masakru na pekingském náměstí Nebeského klidu na jaře 1989. Mnoho předních aktivistů bylo na základě zákona stíháno, další byli přinuceni odejít do exilu nebo byli umlčeni. dud jd - sdílejte článek