Valova chaloupka v Lažínkách nabízí venkovský život 19. a 20. století

Lažínky (Třebíčsko) 13. března (ČTK) - Valova chaloupka v Lažínkách, místní části Moravských Budějovic na Třebíčsku, nabízí autentický zážitek z venkova přelomu 19. a 20. století. Expozice vzniká díky citlivé obnově, do které se pustila rodina Doležalových, příbuzní stavitelů původního domu z roku 1825. Jako kulturní aktivita je jejich úsilí letos zařazené v krajské anketě Zlatá jeřabina. Hlasovat v ní je možné celý březen. Zakladatelem rodu Valových v Lažínkách byl Jan. Do Lažínek přišel, když místní rozhodli, že chtějí mít v obci trvale kováře. Po něm převzal řemeslo František Vala. Posledním kovářem byl Tomáš Vala, který vybudoval svoji dílnu dochovanou dodnes. Dům elektrifikovaný v roce 1934 byl obývaný do roku 1980, kdy zemřela Marie Valová, prababička Ivany Doležalové. Dlouho byl v nemovitosti, kterou už předtím zčásti využívalo jednotné zemědělské družstvo, jen sklad. Doležalovi se na popud syna Ondřeje v roce 2021 rozhodli budovu obnovit a zřídit v ní muzeum, řekl ČTK Bohuslav Doležal. S manželkou i synem mají k historii, genealogii a lidové kultuře hluboký vztah. Ondřej se navíc věnuje folkloru jako člen souboru Bajdyš. Postaral se také o to, aby oblečení, v němž návštěvníky provází, věrně odráželo kroje z Podhorácka, kam okolí Moravských Budějovic patří. Prvním krokem obnovy byla výměna střechy, kterou zatékalo. Nutné bylo odstranit vlhké omítky a vyvézt kontejnery nepořádku a škváry. Po několika letech prací si Valovu chaloupku veřejnost poprvé prohlédla loni o Velikonocích. Zájemcům se otevírá po předchozí domluvě. Čeká na ně nejméně hodinová prohlídka s výkladem o regionálních zajímavostech. Jen o Vánocích, kdy byla chaloupka svátečně vyzdobená, ji navštívilo okolo 100 lidí. Teď už je její kuchyně a ložnice připravená na velikonoční svátky. K vidění jsou zdobené kraslice, připomínka technik barvení vajíček nebo pletení pomlázek, prostřené je tradiční sladké pečivo a ve vstupní chodbičce je velikonoční betlém. Stavení působí zvenčí nenápadně. Vraty se vstoupí do průjezdu, kde už začíná expozice historického náčiní používaného v zemědělství včetně drhlenů, na kterých se zpracovával len. Dobově vybavená a s velkým množstvím nářadí je kovárna. Vévodí jí mohutná kovadlina, která je původní. A také měch, který se sice v původní podobě nedochoval, ale podle stavebních plánů bylo možné zjistit, jaký typ do lažínské kovárny patřil, a nahradit ho. Na dvorku mezi průjezdem a stodolou je původní zápraží, malá stavba s komínem, ve které se dřív v kotli ohřívala voda třeba na praní prádla, umístěné jsou na něm i včelí úly a suchý záchod. V oplocené části dvora se procházejí slepice, jen maštal je bez zvířat. Zato je v ní možné vidět postroje, kterými se do tahu zapřahaly krávy či kozy, i zemědělské stroje vyrobené kdysi přímo v Moravských Budějovicích. Z obytné části domu zbývá obnovit světnici. Doležalovi by v ní rádi pořádali i řemeslné dílny, protože chtějí tradiční řemesla a venkovské činnosti udržet živé. vkr kš - sdílejte článek