V Moskvě místo muzea gulagu bude muzeum obětí genocidy sovětského národa

Moskva 20. února (ČTK) - V Moskvě na místě uzavřeného Muzea dějin gulagu, věnujícího se sovětským represím a koncentračním táborům, úřady otevřou Muzeum památky obětí genocidy sovětského lidu. Uvedla to dnes agentura Interfax s odvoláním na nejmenované, dobře informované zdroje. Informace o chystaném otevření nového muzea se objevila na internetové stránce dosavadního muzea gulagu. "Expozice zahrne všechny etapy válečných zločinů nacistů v letech Velké vlastenecké války," píše se na webu. Muzeum gulagu, připomínající temné stránky sovětských dějin v období 1918 až 1956, úřady uzavřely v listopadu 2024 pod záminkou, že nesplňuje požární předpisy. "Zatím není známo, co se stane s 5000 exponáty muzea gulagu," napsal server RBK. Mezi 5376 exponáty byla například čepice důstojníka stalinské policie NKVD, dveře z domu z moskevské Nikolské ulice, kde se vykonávaly popravy, dveře od vězeňských cel, dopisy vězňů příbuzným, jejich osobní věci a dokumenty a i boty, které nosily děti uvězněné v celách spolu s rodiči, připomněl RBK. Na otázku ohledně osudu této sbírky dosud neobdržel od úřadů odpověď. Podle moskevské radnice se nové muzeum otevře v letošním roce. Muzeum povede Natalja Kalašnikovová, která od loňského ledna vede muzeum smolenské pevnosti. Kalašnikovová byla podle ministryně kultury Olgy Ljubimovové vyznamenána medailí za přispění k posílení obrany Ruské federace a medailí účastníka speciální vojenské operace, jak Moskva nazývá již čtyři roky trvající válku proti Ukrajině. Kalašnikovová podle RBK organizovala koncerty pro vojáky na frontě. "Jedním z klíčových úkolů (nového muzea) je vytvářet u současné generace pevné odmítání nacismu v libovolné podobě. To je mimořádně důležité teď, kdy už téměř nezůstali (naživu) skuteční svědci těch strašných událostí," prohlásila. Loni ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon, který stanoví 19. duben za památný den obětí genocidy sovětského lidu. V posledních letech ruské soudy z iniciativy regionálních prokuratur vyhlásily za prokázané případy genocidy sovětského lidu během druhé světové války, například během obléhání Leningradu, dnešního Petrohradu. Velká vlastenecká válka je sovětský název pro část druhé světové války od útoku nacistického Německa na Sovětský 22. června 1941. Do té doby byl Sovětský svaz fakticky spojencem nacistického Německa, kterému dodával suroviny potřebné k vedení války. Sovětské armády v souladu s tajným paktem mezi Berlínem a Moskvou vpadly 17. září 1939 do Polska, které se od 1. září bránilo německé agresi. Muzeum dějin gulagu, které bylo v Rusku jediné velké muzeum věnované sovětským represím, otevřelo v roce 2001. Za prvních devět měsíců roku 2024 ho navštívilo 46.000 lidí. Součástí muzea bylo i dokumentační středisko, které návštěvníkům pomáhalo dohledat informace o rodinných příslušnících, kteří zmizeli během čistek v dobách stalinismu. Muzeum o temné stránce sovětských dějin úřady uzavřely v době války, kterou Rusko vede proti Ukrajině, v časech povzbuzování vlastenectví a glorifikace vojenské síly a úspěchů Sovětského svazu, napsala tehdy agentura AFP. Pohled Rusů na Josifa Stalina, jehož režim si vyžádal miliony obětí, však zdaleka není jednotný. AFP mluvila i s Julijí, která se hrdě prohlásila za stalinistku. "Existuje spousta pomluv o sovětském režimu. Lidé umírají v každé době, nemůžete dělat památníky pro každou éru," řekla. Uzavření muzea gulagu tehdy zkritizovala ředitelka jiného moskevského muzea, Puškinova muzea výtvarného umění, Jelizaveta Lichačovová. Uzavření muzea "pod podivnou záminkou" svědčí podle ní o tom, že rozhodovali ignoranti. Rádobyvlastenci podle ní vidí v odsuzování stalinských represí pomoc nepříteli, ale tak tomu není. "Toto je klasické zkreslování ze strany lidí, kteří jsou skutečnými nepřáteli mé země. Snaží se mi namluvit, jaký postoj bych měla mít jako ruská občanka," postěžovala si podle RBK. Muzeum gulagu od roku 2012 do jeho uzavření vedl Roman Romanov, který byl současně členem prezidentské rady pro lidská práva a řídil fond k uctění památky obětí politických represí. Loni v prosinci byl z prezidentské rady vyloučen. msk nim - sdílejte článek

Infotéka: Nejžádanější zlatá mince formátu jedné troyské unce se vyrábí ve Vídni! Úspěšný příběh této fascinující zlaté mince započal v roce 1989. Již čtyřikrát, v letech 1992, 1995, 1996 a 2000 byla tato mince na koncertě zlatých investičních mincí jednoznačně světovou špičkou. Dnes je mince ražená ze zlata s nejvyšší ryzostí (z 1000 dílů je 999.9 čisté zlato!) jedinou investiční mincí s nominální hodnotou eura a zlatou investiční mincí evropy.