V Pompejích archeologové našli pozůstatky dvou mužů, kteří prchali před erupcí

Řím 27. dubna (ČTK) - Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovanými předměty. O nových poznatcích informovala agentura APA. K objevu došlo v nekropoli Porta Stabia. Starší z mužů se snažil chránit před padajícími kameny hliněnou nádobou, kterou držel nad hlavou, pravděpodobně však zemřel během intenzivní spršky sopečných úlomků (lapilli). Vedle jeho ostatků archeologové nalezli olejovou lampu, železný prsten a deset bronzových mincí. Archeologové se domnívají, že muž zemřel v časných ranních hodinách druhého dne erupce během pádu sopečných hornin, když se snažil uprchnout směrem k moři. Mladší muž podle odborníků zahynul až o několik hodin později, kdy oblast zasáhl žhavý oblak popela a toxických plynů. Nález připomíná dobové svědectví římského autora Plinia mladšího, který popisoval, jak se lidé během erupce snažili chránit před padajícími troskami pomocí polštářů a dalších dostupných předmětů. Na pozůstatcích staršího z mužů archeologický park v Pompejích zároveň poprvé vyzkoušel umělou inteligenci (AI) k digitální rekonstrukci jeho vzhledu, píše agentura Reuters. Digitální rekonstrukce vznikla na základě archeologických dat ve spolupráci s univerzitou v Padově. "Pokud se umělá inteligence dobře využije, může přispět k rozvoji klasických studií a ilustrovat klasický svět poutavějším způsobem," uvedl ředitel archeologického parku Gabriel Zuchtriegel. Odborníci zároveň zdůrazňují, že takové vizualizace mají interpretační charakter a nemohou nahradit samotný archeologický výzkum. Erupce Vesuvu pohřbila v roce 79 našeho letopočtu město pod několik metrů silnou vrstvu popela a pemzy. Ve druhé fázi katastrofy byli lidé pohlceni žhavým oblakem, který kolem jejich těl ztuhl. Po rozkladu měkkých tkání zůstaly ve ztvrdlém materiálu dutiny. Ty začali archeologové v 19. století vyplňovat sádrou, aby získali plastické otisky obětí. Metodu systematicky zavedl v roce 1863 italský archeolog Giuseppe Fiorelli. Pompeje, ležící asi 25 kilometrů jihovýchodně od Neapole, patří k nejvýznamnějším archeologickým nalezištím na světě. Město, které bylo po staletí skryto pod nánosy popela, nabízí mimořádně zachovalý obraz každodenního života v římské době – od domů a ulic přes fresky a nápisy až po předměty denní potřeby. Ročně lokalitu navštíví miliony turistů a výzkum tam stále přináší nové poznatky o průběhu jedné z nejznámějších přírodních katastrof starověku. nik nim - sdílejte článek