Výstava v Kutné Hoře představí proměny stříbrných mincí z Vlašského dvora

Kutná Hora 1. dubna (ČTK) - Krásu i proměny stříbrných mincí z nejvýznamnější české středověké mincovny ve Vlašském dvoře představí nová výstava, která začne 17. dubna v Českém muzeu stříbra v Kutné Hoře. Návštěvníci uvidí proslulý pražský groš Václava II. nebo půltolar Karla VI. z roku 1726. Poprvé budou vystaveny i tři kusy grošových razidel, která se do Kutné Hory vracejí po sedmi staletích. Expozice v Hrádku nazvaná Lesk a bída. 300 let od poslední mince Vlašského dvora potrvá do 17. listopadu, informovala dnes ČTK za muzeum Jana Bryndová.

K vidění bude více než 100 exponátů - mince, ale i obrazy a faksimile Královského horního zákoníku (Ius regale montanorum) nebo více než 150 let starý model mincovny. Součástí expozice bude také faksimile Zbraslavské kroniky, v níž je zachyceno zahájení kutnohorské ražby.

"Výstavou přibližujeme dějiny mincovny z let 1300 až 1726 a zároveň připomínáme 300 let od ukončení ražby ve Vlašském dvoře - největší české středověké mincovně, která byla spjata s mimořádným ekonomickým rozmachem českého království," uvedla ředitelka muzea Lenka Mazačová.

Název výstavy odkazuje na historické kontrasty. Na jedné straně je to sláva a bohatství kutnohorského stříbra, na druhé bída těžby po třicetileté válce. Pražský groš patřil k nejkvalitnější a nejsilnější měně v celém prostoru široké střední Evropy a zůstal jí až do počátku 16. století. Výstava ale ukáže i měděné mince z dob husitství, inflační válečné mince a vysvětlí i důvody státního bankrotu. Konec ražby v roce 1726 měl podle kurátora Josefa Kremly jednoduchou příčinu - přestalo se razit, protože už nebylo z čeho.

Expozice také přibližuje samotný proces výroby. Ve Vlašském dvoře vznikaly i ražby medailové, včetně značného množství takzvaných početních grošů českých králů nebo předních kutnohorských měšťanů a královských úředníků. Návštěvníci se seznámí s technologiemi ražby, odlišnými postupy i rozdíly v kvalitě jednotlivých mincí - od luxusních kusů po méně zdařilé. "Ve škole se všichni učí o pražském groši a jeho obrázek můžete snadno vygooglit, ale vidět ho na vlastní oči je něco jiného. Návštěvník si může porovnat groš Václava II. s tím od Karla IV. nebo Ferdinanda I., nebo třeba tolary všech tří Ferdinandů," dodal Kremla.

Vlašský dvůr je komplexem staveb z 13. a 14. století. Jméno získal zřejmě po vlašských mistrech, které král povolal z Florencie. Stal se centrální mincovnou a po několik století byl střediskem hospodářské moci státu. Nyní v něm má své sídlo kutnohorská radnice a jsou v něm expozice.

České muzeum stříbra vzniklo na základech archeologického sboru Vocel, který si v roce 1877 vytyčil za své poslání sbírat, chránit a propagovat písemné a umělecké památky regionu. Soustředí se na dějiny Kutné Hory jako královského horního města, na středověké důlní a mincovní památky, geologii kutnohorské oblasti a numismatiku. Loni expozice muzea navštívilo téměř 202.000 lidí, meziročně o 19 procent více.