Výstava v pražské Ville Pellé představuje malíře, které ovlivnil hyperrealismus

Praha 27. ledna (ČTK) - Pražská Galerie Villa Pellé připravila kolektivní výstavu 15 umělců, kterou nazvala Violence+. Ve třech patrech vily v Bubenči jsou k vidění díla, která ovlivnil hyperrealismus, mezi nimi obrazy v prosinci zesnulého Theodora Pištěka i díla autorů současných. Expozice ukazuje, jak se umělci různých generací snažili překonat vytvářenou iluzi. Výstavu dnes pořadatelé předvedli novinářům a zahájili. Veřejnost ji může vidět od 28. ledna do 22. března.

Název Violence+ podle kurátorky Martiny Vítkové odkazuje zesílenou realitu. 'Mám pocit, že už se slovo hyperrealismus vyžilo. Že už teď neznamená nic,' řekla dnes Vítková. Tvůrci se podle ní často ptají, co je vlastně realita. Jejich díla míří hlouběji, než kam sahají možnosti fotografie.

Pištěkovu tvorbu ukazují tři iluzívní obrazy ze 70. let, které zapůjčila Alšova jihočeská galerie. Zastoupení má vedle Pištěka loni zesnulý pedagog pražské Akademie výtvarných umění Bedřich Dlouhý, jeho kolegové Zdeněk Beran a Pavel Nešleha, kteří zemřeli dříve. Dlouhý, Beran a Nešleha tvořili od konce 80. let skupinu Zaostalí. Později učili malovat své následovníky, kteří s jejich díly nyní také vystavují.

Z umělců narozených v 60. letech jde například o Karla Balcara, Richarda Štipla a Blanky Valchářové jako jediné ženy mezi samými malíři. Následují výtvarníci, kteří se narodili na přelomu 70. a 80. let jako Daniel Pitín nebo Jan Uldrych, i mladší tvůrci. Nejmladším je Leoš Suchan, který se narodil v roce 1989.

Vybrané obrazy pracují s iluzí, nápodobou. Přesahují tak zvolený žánr portrétu, zátiší, krajiny, historické malby. Malba přitom podle malíře Balcara představuje v dnešním světě jedno z nejpomalejších médií. 'Než natáhnete plátno, svět se úplně změní,' uvedl Balcar.

Podle ředitelky Galerie Villa Pellé Vladany Rýdlové ve třech patrech vily vystavuje 15 umělců vůbec poprvé, ostatní výstavy byly menší. Výstava podle ní ukazuje, jak se skutečnost leckdy mění v obraz, který je také skutečný. 'Oba fenomény tak nepřímo kritizují dobu, v níž se člověk ztrácí v přemíře reality a přestává ji skutečně cítit,' uvedla ke koncepci výstavy Rýdlová. Hyperrealismus coby umělecký směr zřejmě jen předběhl dobu. Divák má podle kurátorky rozkrývat vrstvy významů, těšit se z dokonalého provedení i úvah o smyslu nebo o etice.

Součástí výstavy budou komentované prohlídky s kurátorkou i s umělci.