Výstava v Kutné Hoře ukazuje proměny stříbrných mincí z Vlašského dvora

Kutná Hora 17. dubna (ČTK) - Proměny stříbrných mincí z nejvýznamnější české středověké mincovny ve Vlašském dvoře ukazuje ode dneška výstava v Českém muzeu stříbra v Kutné Hoře. Návštěvníci si mohou prohlédnout proslulý pražský groš Václava II., půltolar Karla VI. z roku 1726, grošová razidla a další exponáty. Výstava v Hrádku nazvaná Lesk a bída. 300 let od poslední mince Vlašského dvora potrvá do 17. listopadu, informovala ČTK za muzeum Jana Bryndová. Připraveno je více než 100 exponátů, mince, ale i obrazy a faksimile Královského horního zákoníku nebo více než 150 let starý model mincovny. Součástí expozice je také věrná napodobenina Zbraslavské kroniky, v níž je zachyceno zahájení kutnohorské ražby. Expozice přibližuje dějiny mincovny z let 1300 až 1726 a zároveň připomíná 300 let od ukončení ražby ve Vlašském dvoře, tedy největší české středověké mincovně, která byla spjata s mimořádným ekonomickým rozmachem českého království. Název výstavy odkazuje na historické kontrasty. Na jedné straně je to sláva a bohatství kutnohorského stříbra, na druhé bída těžby po třicetileté válce. Pražský groš patřil k nejkvalitnější a nejsilnější měně ve střední Evropě a zůstal jí až do počátku 16. století. Výstava ale ukazuje i měděné mince z dob husitství, inflační válečné mince a vysvětlí i důvody státního bankrotu. Konec ražby v roce 1726 měl podle kurátora Josefa Kremly jednoduchou příčinu, přestalo se razit, protože už nebylo z čeho. Expozice přibližuje i samotný proces výroby. Ve Vlašském dvoře vznikaly i ražby medailové, včetně značného množství takzvaných početních grošů českých králů nebo předních kutnohorských měšťanů a královských úředníků. Návštěvníci se seznámí s technologiemi ražby, odlišnými postupy i rozdíly v kvalitě jednotlivých mincí. Vlašský dvůr je komplexem staveb ze 13. a 14. století. Jméno získal zřejmě po vlašských mistrech, které král povolal z Florencie. Stal se centrální mincovnou a po několik století byl střediskem hospodářské moci státu. Nyní v něm má sídlo kutnohorská radnice a jsou v něm expozice. České muzeum stříbra vzniklo na základech archeologického sboru Vocel, který si v roce 1877 vytyčil za své poslání sbírat, chránit a propagovat písemné a umělecké památky regionu. Soustředí se na dějiny Kutné Hory jako královského horního města, na středověké důlní a mincovní památky, geologii kutnohorské oblasti a numismatiku. Loni expozice muzea navštívilo téměř 202.000 lidí, meziročně o 19 procent více. khj dto - sdílejte článek