Výtvarník Martinec vytvořil uhlem monumentální obraz na stěny pražského DOXu
Česko-britský malíř Hynek Martinec na prohlídce výstavy Cyberlemon v Centru současného umění DOX, 27. března 2025, Praha. Dílo Atlas. Kredit: ČTK / Šulová Kateřina
Praha 27. března (ČTK) - Tři stěny jedné z místností pražského Centra současného umění DOX zdobí rozměrná kresba uhlem a akrylem. Obraz Atlas o rozměrech 6,3 na 28,7 metru tvořil umělec Hynek Martinec přímo v centru tři týdny, jen se třemi dny odpočinku. Jde o součást jeho výstavy Cyberlemon (kybercitron). Výstava začíná pro veřejnost tento pátek, trvá do neděle 24. srpna. Autor žijící v Londýně, který se považuje za Čecha i Brita, ji dnes spolu s kurátorem Benem Tufnellem představil novinářům.
Výstava dostala název podle Martincova obrazu Cyberlemon nevelkého formátu, který ve fotorealistickém provedení představuje napůl citron a napůl elektromobil Tesla Cybetruck. "Obraz spojuje nové a staré, organické a neorganické," řekl dnes Tufnell. Martincovy práce podle něj vynikají precizností a technickou dokonalostí, zároveň zvýrazňují nejrůznější významové kontrasty, a to zcela nekonvenčně.
Výstava v DOXu se nachází ve třech místnostech nad sebou a různá zpodobnění citronu obsahují mnohá díla. Vedle obrazu Cyberlemon je 90 plodů v pravidelném tvaru připevněno na zdi. Podle Martince bude instalace pracovat - odkazuje na marnost a pomíjivost, pro taková díla se ve výtvarném umění užívá pojem vanitas. "Za pár týdnů budou vysychat a některé možná odpadnou," řekl o citronech na zdi centra Martinec.
Předpokládá, že utrpět a postupně zaniknout může i jeho Atlas. Monumentální realistická kresba uhlem a akrylem na třech stěnách místnosti v nejvyšším patře výstavy má tři hlavní motivy. Proti divákovi stojí šestimetrový obr Atlas, který na zádech nenese zeměkouli - ale citron. Na vedlejší stěně leží padlý antický bojovník, na protější stojí obrovský elektrovůz Cybertruck, z něhož stoupá mohutný sloup dýmu.
"Instalace je křehká, měli bychom si uvědomit přítomnost a nebýt někde v budoucnosti," uvedl k svému dílu Martinec. Vše umělec zasadil do téže jihoitalské krajiny od Neapole známé z historických rytin. Jinde pro kontrast využil jako předlohu zátiší nizozemských mistrů. Podle umělecké ředitelky DOXu Michaely Šilpochové projevil Martinec mimořádné mistrovství.
Výstava má diváka podle něj nasměrovat, aby si uvědomil, že žije na konci digitální éry, po níž nastupuje éra umělé inteligence. "Je to jako v 90. letech, kdy digitální fotografie nahradila kinofilm," řekl Martinec, který sám umělou inteligenci používá.
Zobrazení citronu zvolil jako cosi neutrálního, co si nikdo nespojuje s konkrétním příběhem. Londýnští umělci si podle Martince často bojí tvořit silné a příliš jednoznačné věci, aby se nestali předmětem kritiky. Šijí naopak svá díla na míru objednávce. Pražská výstava je tak spojena s londýnskou scénou.
ani rdo - sdílejte článek
Následuje: Slintavka byla v chlévech nevítaným, ale častým hostem, ukazuje dobový tisk
Brno 27. března (zpravodaj ČTK Jan Tomandl) - Čeští sedláci v 19. století říkávali slintavce a kulhavce také pajed a paznehtice. Byla pro ně sice velmi nevítaným, ale poměrně častým hostem, který ve chlévech zanechával zbídačená dobytčata. Většina zvířat sice přežila, ale ztrácela na váze, méně dojila a neměla sílu k práci v chomoutu. Lidé neznali příčinu nemoci, věděli však o prudké nakažlivosti. V dobovém tisku, který je dostupný v Národní digitální knihovně, se zachovaly stovky zmínek či rad. K hlavním doporučením patřila čistota v chlévě. Časopis Rolník v roce 1864 uváděl, že většina nemocných zvířat se do dvou týdnů uzdraví. Nemoc však přesto "způsobuje hospodáři velikou škodu, zvlášť svým častým a nakažlivým vypuknutím". Jako možné příčiny Rolník zmiňuje zastuzení při změně počasí, zkaženou píci a nečistou vodu, ale zároveň dochází k závěru, že nemoc po propuknutí "tvoří nakažlivinu, kterou se dále roznáší". Že slintavku a kulhavku způsobuje virus, se vědcům podařilo prokázat až na konci 19. století. Ještě v roce 1911 České listy hospodářské zmiňují, že "široké vrstvy lidové dosud nevěří úžasné přenosnosti" slintavky a kulhavky. Ozývaly se také názory, že je zbytečné proti nemoci bojovat, když nekončí vždy uhynutím zvířete. "To je názor mylný. Škody způsobené slintavkou a kulhavkou jsou obrovské. Při letošní invasi zašly spousty dobytka, zejména zmírala telátka a selátka," napsaly České listy hospodářské. Nemoc se často vyskytovala ve vlnách. Například Hospodářské noviny v roce 1870 napsaly, že v předešlém roce se slintavka a kulhavka rozšířily v některých oblastech tak, že "nebylo téměř osady, ba ani dobytčete, které by nemocí touto stiženo nebývalo." O šest let později stejný list zmiňuje, že se nemoc "morovitě rozšiřuje" a jde od východu k západu. Doporučení k léčbě bývala v 19. století různá, často na úrovni "babských rad". Hospodářské noviny v roce 1864 přinesly zkušenosti různých statkářů. Například hospodář Konopásek doporučoval nepodávat dobytku žádné léky, protože jen zvětšují bolest. (pokračování...)
Brno 27. března (zpravodaj ČTK Jan Tomandl) - Čeští sedláci v 19. století říkávali slintavce a kulhavce také pajed a paznehtice. Byla pro ně sice velmi nevítaným, ale poměrně častým hostem, který ve chlévech zanechával zbídačená dobytčata. Většina zvířat sice přežila, ale ztrácela na váze, méně dojila a neměla sílu k práci v chomoutu. Lidé neznali příčinu nemoci, věděli však o prudké nakažlivosti. V dobovém tisku, který je dostupný v Národní digitální knihovně, se zachovaly stovky zmínek či rad. K hlavním doporučením patřila čistota v chlévě. Časopis Rolník v roce 1864 uváděl, že většina nemocných zvířat se do dvou týdnů uzdraví. Nemoc však přesto "způsobuje hospodáři velikou škodu, zvlášť svým častým a nakažlivým vypuknutím". Jako možné příčiny Rolník zmiňuje zastuzení při změně počasí, zkaženou píci a nečistou vodu, ale zároveň dochází k závěru, že nemoc po propuknutí "tvoří nakažlivinu, kterou se dále roznáší". Že slintavku a kulhavku způsobuje virus, se vědcům podařilo prokázat až na konci 19. století. Ještě v roce 1911 České listy hospodářské zmiňují, že "široké vrstvy lidové dosud nevěří úžasné přenosnosti" slintavky a kulhavky. Ozývaly se také názory, že je zbytečné proti nemoci bojovat, když nekončí vždy uhynutím zvířete. "To je názor mylný. Škody způsobené slintavkou a kulhavkou jsou obrovské. Při letošní invasi zašly spousty dobytka, zejména zmírala telátka a selátka," napsaly České listy hospodářské. Nemoc se často vyskytovala ve vlnách. Například Hospodářské noviny v roce 1870 napsaly, že v předešlém roce se slintavka a kulhavka rozšířily v některých oblastech tak, že "nebylo téměř osady, ba ani dobytčete, které by nemocí touto stiženo nebývalo." O šest let později stejný list zmiňuje, že se nemoc "morovitě rozšiřuje" a jde od východu k západu. Doporučení k léčbě bývala v 19. století různá, často na úrovni "babských rad". Hospodářské noviny v roce 1864 přinesly zkušenosti různých statkářů. Například hospodář Konopásek doporučoval nepodávat dobytku žádné léky, protože jen zvětšují bolest. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Výtvarník Martinec vytvořil uhlem monumentální obraz na stěny pražského DOXu' je zařazena do kategorií Kultura (kul). ID zprávy: T2025032705550|513765. Vydána 27.03.2025 16:06:46. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Profimédia
Profimedia nabízí uživatelům snímky z celého světa ze všech oblastí: ilustrační fotografie, zpravodajství, celebrity, móda, jídlo, zahrada, portréty, historické, reportáže, umění, hudba, filmové záběry. Profimedia nabízí své fotografie ve třinácti zemích střední a jihovýchodní Evropy.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Výtvarník Martinec vytvořil uhlem monumentální obraz na stěny pražského DOXu' je zařazena do kategorií Kultura (kul). ID zprávy: T2025032705550|513765. Vydána 27.03.2025 16:06:46. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Profimédia
Profimedia nabízí uživatelům snímky z celého světa ze všech oblastí: ilustrační fotografie, zpravodajství, celebrity, móda, jídlo, zahrada, portréty, historické, reportáže, umění, hudba, filmové záběry. Profimedia nabízí své fotografie ve třinácti zemích střední a jihovýchodní Evropy.
