Výzkum digitálního dvojčete Titaniku přináší nové detaily posledních hodin lodi

Londýn 8. dubna (ČTK) - Podrobná analýza digitálního skenu Titaniku ukazuje nový pohled na poslední hodiny zaoceánského plavidla, které od svého ztroskotání v roce 1912 leží na dně severního Atlantiku. Poskytuje například nový pohled na kotelnu a potvrzuje výpovědi svědků, že strojníci pracovali až do konce, aby udrželi na palubě elektřinu a světlo, napsala dnes stanice BBC, která se odvolává nový dokument společností National Geographic a Atlantic Productions. Vrak Titaniku, jenž leží 3800 metrů hluboko v ledových vodách Atlantiku, zmapovali výzkumníci před několika lety pomocí podvodních robotů. Pořídili přes 700.000 snímků ze všech úhlů, což umožnilo vytvořit 3D repliku, tedy digitální dvojče plavidla. Jelikož je vrak obrovský a leží v šeru hlubin, jeho průzkum pomocí ponorek až do té doby umožňoval jen vzrušující momentky, napsala BBC a upozornila, že sken skýtá první úplný pohled na Titanic. "Je to nejzásadnější věc od objevení vraku v roce 1985," míní Parks Stephenson, expert na Titanic, jenž digitální dvojče plavidla zkoumal. "Pokaždé, když si myslím, že jsem z toho viděl vše, co jsem potřeboval, spatřím něco nového," dodal. Výzkumníci podle listu The Times analyzovali digitální repliku lodi, aby lépe pochopili, co se osudné noci stalo, a jejich zjištění se v pátek chystá zveřejnit National Geographic v dokumentu nazvaném Titanic: The Digital Resurrection (Titanic: Digitální vzkříšení). Po letech spoléhání se na zmatené a protichůdné svědecké výpovědi si vědci mohou nasadit brýle na virtuální realitu, projít se po vraku lodi a dát dohromady obrovské množství důkazů o tom, co se 14. dubna 1912 stalo, podotkl The Times. Obří parník tehdy při své první plavbě ze Southamptonu do New Yorku narazil do ledovce. Nyní leží na dně oceánu rozlomen na příď a záď, vzdálené od sebe zhruba 800 metrů. Kolem je pole trosek. Experti studovali například jednu z kotelen Titaniku, která se nachází v zadní části přídě v místech, kde se loď rozlomila na dvě části. Přeživší totiž popisovali, že světla svítila i v době, kdy se už loď nořila do vln. Skeny nasvědčují tomu, že některé kotle byly v té době v provozu a do systému na výrobu elektřiny stále proudila pára, což by byla zásluha strojníků, kteří zůstali a házeli uhlí do kotlů, aby zajistili světla na palubě, píše BBC. Podle Stephensona všichni při katastrofě zemřeli, ale pomohli zachránit řadu jiných životů. "Zajistili fungující světla a elektřinu až do konce, aby poskytli posádce čas bezpečně spustit záchranné čluny s trochou světla, a nikoliv v absolutní tmě," řekl výzkumník stanici. Na palubě Titaniku bylo přes 2200 lidí, o život jich při neštěstí přišlo přes 1500. Nová počítačová simulace také poskytla další pohled na samotné potopení plavidla, které bývalo před svým tragickým koncem označováno za nepotopitelné. Loď byla navržena tak, aby zůstala na hladině, i kdyby voda zaplavila čtyři vodotěsná oddělení. Simulace naznačuje pouze letmý střet s ledovcem, po kterém zůstaly díry v úzké řadě podél trupu. Ledovec však podle ní poškodil šest oddělení. Poškození na samotném skenu není vidět, protože spodní část přídě je skryta pod sedimentem, podotkla BBC. Výzkumníci podle The Times simulovali střet s ledovcem díky modelu lodi, plánům Titaniku a dostupným informacím o jeho rychlosti. Skeny Titaniku pořídila během tří týdnů v roce 2022 společnost Magellan, která se zabývá hlubinným mořským mapováním, uvedl na svém webu National Geograhphic. Využila přitom podle něj dvě dálkové ovládané ponorky, které systematicky prozkoumávaly místo, provedly měření a pořídily statisíce snímků ze všech úhlů, z nichž bylo poté možné sestavit 3D model vraku. Jedná se o největší podvodní 3D sken, jaký byl kdy proveden, podotkl magazín. ipl mka - sdílejte článek