Zámek v Brandýse nad Labem bude hostit putovní výstavu o Rudolfu II.
Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (u Prahy) 19. února (ČTK) - Návštěvníci zámku v Brandýse nad Labem si budou moci od 2. dubna prohlédnout putovní výstavu Rudolf II. ožívá. Zavede je i do běžně nepřístupných prostor zámku, který byl pro císaře oblíbeným letním sídlem. Město předloni dokončilo rozsáhlou revitalizaci zámeckých zahrad za víc než 40 milionů korun. Postupně nechává obnovovat i další části zámku, řekla dnes ČTK za město Kateřina Stránská.
Výstavního Rudolfa II. na multivideomappingu zpodobnil Jiří Werich Petrášek, syn legendárního Jana Wericha, který panovníka ztvárnil ve filmech Císařův pekař a Pekařův císař...
"Rudolf II. si brandýský zámek oblíbil natolik, že v roce 1581 povýšil Brandýs nad Labem na královské komorní město a pobýval zde velmi rád. Podle dochovaných písemných záznamů se na zámku vždy zdržel několik měsíců, což byla pro panovníka velmi dlouhá doba," řekla Stránská. Císař na zámku odpočíval a věnoval se například pořádání honů a loveckých výprav do okolních lesů, zálibu měl v botanice a zahradnických experimentech. Zámecká zahrada založená v roce 1563 pro císaře a krále Ferdinanda I. se za Rudolfovy vlády stala jednou z nejvýznamnějších zahrad. V roce 1583 byl dokončen letohrádek, v dalších letech pokračovalo budování zahrady a 80 metrů dlouhé kryté chodby, která byla pojmenována Rudolfinka.
Výstava bude k vidění v běžně nepřístupných prostorách gotického sklepení, štoly, skleníku a alchymistické dílny. Návštěvníky provede digitálně oživený císař, seznámí je například se všemi svými korunami nebo nejvýznamnějšími předměty svých sbírek. "Výstavního Rudolfa II. na multivideomappingu zpodobnil Jiří Werich Petrášek, syn legendárního Jana Wericha, který panovníka ztvárnil ve filmech Císařův pekař a Pekařův císař," uvádí zámek na webu. Putovní výstava měla premiéru v roce 2021 na zámku Nový Hrad u Loun, ke zhlédnutí pak byla na dalších památkách po celém Česku. V Brandýse výstava potrvá do 31. května.
Město Brandýs nad Labem-Stará Boleslav převzalo zámek od státu do správy v roce 1995. Před lety město nechalo zrekonstruovat zámeckou kapli a rytířský sál. Na konci loňského roku začaly práce na audienčním sále a malém zrcadlovém sále. "Restaurátoři odkrývají původní malby v audienčním sálu. Obdobně jako v případě sousedního rytířského sálu nechají malbu na úrovni zhruba roku 1820," řekla Stránská. Restauruje se i sgrafito slona na fasádě zámku, které je dobře viditelné ze zámeckého nádvoří. "Obojí by mělo být hotové začátkem jara," doplnila Stránská.
Zámek je od listopadu do konce března přístupný pouze o víkendech. Hlavní návštěvnická sezona začne od dubna, kdy budou prohlídky možné od úterý do neděle.
dkl hj - sdílejte článek
Následuje: Nacisté chtěli továrny v pěti jeskyních v Moravském krasu, nevratně je poškodili
Blansko 19. února (ČTK) - Nacisté si v závěru druhé světové války vybrali pětici jeskyní v Moravském krasu, kde chtěli vybudovat své továrny. Jejich umístění v podzemních prostorách mělo chránit válečnou výrobu před spojeneckými nálety. Ve čtyřech jeskyních se jim továrnu zbudovat podařilo, prostory tím ale nevratně poznamenali. ČTK to řekl dokumentarista Správy jeskyní ČR Jan Flek. Letos uplyne 80 let od konce války. Pro německý válečný průmysl představovaly české země zpočátku bezpečné zázemí, které bylo až do roku 1944 ušetřeno od leteckých útoků spojeneckých bombardérů. Letouny spojenců postupem času ale pronikaly hlouběji na říšské území se snahou zbrzdit průmyslovou výrobu a rozvrátit morálku německého národa. Nacistické vedení tak bylo nuceno stahovat strategicky významné provozy do podzemních objektů, kde byly více chráněny. Týkalo se to i jeskyní v Moravském krasu, kterých je přes 1100. Z nich si pro účely vybudování továrny vybrali nacisté podle Fleka pětici vhodných. "V severní části krasu se jednalo o jeskyni Kůlnu u Sloupu, dnešní východ ze Sloupsko-šošůvských jeskyní. Druhým objektem zájmu se stala jeskyně Michalka ležící poblíž silniční křižovatky Holštejn – Ostrov u Macochy – Sloup. Dalšími vhodnými prostory byly jeskyně Stará Drátenická a několik desítek metrů vzdálený Výpustek, ležící u silnice ve směru Křtiny – Adamov. Poslední pravozovnou se měla stát jeskyně Býčí skála u Josefova," popsal Flek. Přebudovávání začalo u čtyř z nich, a to počátkem roku 1944. "I přes náročnost prací probíhala přeměna jeskynních prostor velice rychle a výrobní program se v některých nově vybudovaných pracovištích rozběhl již po půl roce. Jeskyně zůstaly úpravami nenávratně poznamenány, jak z hlediska geologického, archeologického, tak estetického," uvedl Flek. V podzemní továrně v jeskyni Kůlna pracovalo podle Fleka asi 1000 totálně nasazených dělníků, převážně Čechů. Vyráběli například měřidla. Větší továrna fungovala ve Výpustku, který před válkou využívala i československá armáda. Měla tam muniční sklad. "Jeskyni Výpustek měli nacisté zaevidovanou pod názvem Dinar. Úprava na podzemní továrnu byla zahájena počátkem roku 1944. (pokračování...)
Blansko 19. února (ČTK) - Nacisté si v závěru druhé světové války vybrali pětici jeskyní v Moravském krasu, kde chtěli vybudovat své továrny. Jejich umístění v podzemních prostorách mělo chránit válečnou výrobu před spojeneckými nálety. Ve čtyřech jeskyních se jim továrnu zbudovat podařilo, prostory tím ale nevratně poznamenali. ČTK to řekl dokumentarista Správy jeskyní ČR Jan Flek. Letos uplyne 80 let od konce války. Pro německý válečný průmysl představovaly české země zpočátku bezpečné zázemí, které bylo až do roku 1944 ušetřeno od leteckých útoků spojeneckých bombardérů. Letouny spojenců postupem času ale pronikaly hlouběji na říšské území se snahou zbrzdit průmyslovou výrobu a rozvrátit morálku německého národa. Nacistické vedení tak bylo nuceno stahovat strategicky významné provozy do podzemních objektů, kde byly více chráněny. Týkalo se to i jeskyní v Moravském krasu, kterých je přes 1100. Z nich si pro účely vybudování továrny vybrali nacisté podle Fleka pětici vhodných. "V severní části krasu se jednalo o jeskyni Kůlnu u Sloupu, dnešní východ ze Sloupsko-šošůvských jeskyní. Druhým objektem zájmu se stala jeskyně Michalka ležící poblíž silniční křižovatky Holštejn – Ostrov u Macochy – Sloup. Dalšími vhodnými prostory byly jeskyně Stará Drátenická a několik desítek metrů vzdálený Výpustek, ležící u silnice ve směru Křtiny – Adamov. Poslední pravozovnou se měla stát jeskyně Býčí skála u Josefova," popsal Flek. Přebudovávání začalo u čtyř z nich, a to počátkem roku 1944. "I přes náročnost prací probíhala přeměna jeskynních prostor velice rychle a výrobní program se v některých nově vybudovaných pracovištích rozběhl již po půl roce. Jeskyně zůstaly úpravami nenávratně poznamenány, jak z hlediska geologického, archeologického, tak estetického," uvedl Flek. V podzemní továrně v jeskyni Kůlna pracovalo podle Fleka asi 1000 totálně nasazených dělníků, převážně Čechů. Vyráběli například měřidla. Větší továrna fungovala ve Výpustku, který před válkou využívala i československá armáda. Měla tam muniční sklad. "Jeskyni Výpustek měli nacisté zaevidovanou pod názvem Dinar. Úprava na podzemní továrnu byla zahájena počátkem roku 1944. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Zámek v Brandýse nad Labem bude hostit putovní výstavu o Rudolfu II.' je zařazena do kategorií Kultura (kul). ID zprávy: T2025021705944|513313. Vydána 19.02.2025 17:04:53. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Zámek v Brandýse nad Labem bude hostit putovní výstavu o Rudolfu II.' je zařazena do kategorií Kultura (kul). ID zprávy: T2025021705944|513313. Vydána 19.02.2025 17:04:53. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.