Zámek v Horšovském Týně znovu otevírá expozici o hraběnce Micuko

Horšovský Týn (Domažlicko ) 1. května (ČTK) - Na zámku v Horšovském Týně se dnes po několikaleté pauze opět otevřela prohlídková trasa věnovaná hraběnce Micuko Coudenhove-Kalergi, jedné z prvních Japonek provdaných na konci 19. století do Evropy. Datum zahájení není náhodné - připomíná 22. výročí vstupu České republiky do EU a symbolicky odkazuje na myšlenku evropského sjednocení, s níž je rodina Coudenhove-Kalergi úzce spojena. Kromě mobiliáře i osobních věcí z pozůstalosti rodiny okruh představuje i předměty zapůjčené z Náprstkova muzea, řekl ČTK kastelán Jan Rosendorfský. Obnovení expozice souvisí i s letošním tématem Národního památkového ústavu (NPÚ), které se věnuje cestování šlechty. "Ukazujeme, jak šlechtické rodiny cestovaly, že byly kosmopolitní, znaly svět a dovedly svoje cesty zhodnotit i na hradech a zámcích. Příběh Micuko je skutečně unikátní," řekl kastelán. Okruh v několika místnostech představuje mobiliář ze zámku v Poběžovicích, kde rodina Coudenhove-Kalergi do roku 1945 žila, i osobní věci. "Jsou tam převážně předměty obrazového charakteru, ale je tam třeba japonský a jiný porcelán, šperkovnice, obrázek, který sama Micuko malovala v rámci své terapie po mozkové mrtvici, soubor fotografií nebo busta jejího manžela Jindřicha," vyjmenoval kastelán. Z Náprstkova muzea zámek ukazuje například sošku Buddhy sedícího na lotosovém květu nebo na jednu sezonu zapůjčený cenný staroegyptský dřevěný obal mumie. Příběh hraběnky Micuko není jen romantický příběh šlechtice Jindřicha Coudenhove-Kalergiho, který si ze své diplomatické mise na konci 19. století přivezl japonskou manželku. "Byla to skutečně evropská událost. On byl první evropský šlechtic, který prolomil všechna ta tabu. On je prolomil vědomě. Ve svých dopisech psal, že obětuje celou svoji kariéru i pověst své rodiny, ale že legalizuje svůj vztah k Japonce Micuko. A to skutečně udělal a v Evropě byl jediným šlechticem," řekl ředitel českobudějovického pracoviště NPÚ Petr Pavelec. Micuko byla dcera tokijského obchodníka se starožitnostmi, do níž se rakouský diplomat zamiloval. Ještě v Japonsku se jim narodily dvě děti, pak se vrátili se do Evropy. Žili na zámku v Poběžovicích či v nedalekém klášteře Pivoň na Domažlicku. "Bylo to něco výjimečného. V té době kolem roku 1895, kdy on ten sňatek legalizoval, se o této události psalo po celém světě - v evropských novinách, v amerických novinách, našel jsem zprávu v australském tisku, že celá Vídeň nemluví o ničem jiném, než o skandálním sňatku hraběte Coudenhove s Japonkou Micuko," řekl Pavelec. Micuko v Evropě intenzivně studovala, po smrti manžela v roce 1906 se ujala i správy rodinného majetku. Po první světové válce žila ještě na Domažlicku, později se odstěhovala do Rakouska, kde v roce 1941 ve věku 67 let zemřela. Byla matkou sedmi dětí, jejím synem byl i Richard Mikuláš Coudenhove-Kalergi, spoluzakladatel Panevropské unie, hnutí pro sjednocení Evropy. lap mol - sdílejte článek