Kultura

Jeden z nejcennějších rukopisů Vědecké knihovny v Olomouci (VKOL), Graduál loucký z roku 1499, bude od pondělí vystaven pro veřejnost. Iluminovaný rukopis, považovaný za vrchol středoevropské knižní malby, bude k vidění v Červeném kostele do 14. září. Výstava je součástí Dnů evropského dědictví, řekla dnes novinářům ředitelka VKOL Iveta Ťulpíková. Výstavu doprovodí tvůrčí dílny a chorální zpěvy z vystaveného kodexu. "Jsem ráda, že díky revitalizaci Červeného kostela a jeho nové funkci kulturně-vzdělávacího centra může knihovna veřejnosti prostřednictvím výstav představovat bohatství fondů, o něž pečuje už po staletí. Věřím, že lidé budou zvědaví a nenechají si ujít vystavení kulturní památky Graduálu louckého," uvedla ředitelka. Graduál loucký se stane také hlavním lákadlem olomouckého programu Dnů evropského dědictví ve VKOL o víkendu 13. - 14. září. V sobotu mohou návštěvníci slyšet chorální zpěvy přímo z vystaveného rukopisu v podání souboru Ensemble Opera Diversa a díky historičce umění Janě Hrbáčové se dozvědí také něco o výtvarné stránce památky. V neděli bude pro veřejnost otevřena studovna vázaných novin s tematickým výběrem tiskovin. Víkendový program doplní komentované prohlídky kostela i tvůrčí dílny, kde si zájemci vyzkouší psaní husím brkem. Podzimní kulturní nabídku knihovny doplní výstava Druhý domov - Česko-italské přátelství z Velké války, která se zaměřuje na osudy tisíců italských vystěhovalců. Program podzimu obohatí v knihovně také další ročník celostátní akce Noc literatury, která se letos uskuteční ve středu 17. září v kapli historické školní budovy Pöttingeum. Návštěvníci se mohou těšit na komentovanou prohlídku kaple a zejména na ukázky ze soudobé evropské literatury v podání herců Moravského divadla Olomouc a herečky Sandry Pogodové. Na konci září čeká knihovnu 11. ročník Evropského dne jazyků. Oblíbený Speak-Dating nabídne v Červeném kostele možnost konverzace v mnoha jazycích. Na začátku října se VKOL zapojí do celostátní akce Týden knihoven, hlavním hostem bude spisovatelka Alena Mornštajnová. Pro veřejnost je připravena i tvůrčí dílna spisovatelky Markéty Pilátové Kreativní naslouchání a živé psaní. Konec října se ponese v duchu německého jazyka a kultury, připraven je další ročník festivalu Olmützer Kulturtage. Festival nabídne přednášky, autorská čtení, besedy a koncerty. Na závěr roku se chystá výstava a uvedení nové publikace na knižní trh s názvem Na Jeseníky v zimě! Zimní sporty v Jeseníkách do roku 1945. Vernisáž a uvedení publikace se uskuteční 20. listopadu v Červeném kostele. Publikace navazuje na knihu Na Jeseníky! a přibližuje dosud opomíjené dějiny zimních sportů v regionu do roku 1945. Přináší fotografie, mapy, kresby i autentické příběhy. ftv dr

Dobrou návštěvnost eviduje za červenec zlínská zoologická zahrada. Zavítalo do ní podobně návštěvníků jako za první prázdninový měsíc loni, tedy přes 100.000 lidí. ČTK to řekla mluvčí zahrady Romana Mikešová. Stejně jako v případě památek či ubytovacích zařízení v kraji, i návštěvnost zoologické zahrady ovlivnilo zejména počasí. "Přestože začátek července ovlivnilo extrémní počasí, nejprve tropické teploty, následně deštivé období, návštěvnost v dalších týdnech dosahovala velmi dobrých hodnot a pohybovala se na obdobné úrovni jako v červenci 2024. Úvodní dva týdny prázdnin byly tedy z hlediska návštěvnosti slabší, což je obvyklé při extrémním počasí. S ustálením klimatických podmínek se však návštěvníci do zoo opět vrátili ve velkém počtu," uvedla mluvčí. Vedení zahrady předpokládá, že ve druhé polovině prázdnin se největším magnetem stane mládě jaguára amerického. "Samička, která se narodila v polovině června, v srpnu společně s matkou Yunou poprvé zavítá do venkovního výběhu. Již nyní ji však návštěvníci uvidí díky projekci u expozice jaguárů, kdy na velkoplošnou obrazovku přenášíme přímý přenos z chovatelského zázemí jaguárů," řekla Mikešová. Pozitivní dopad na návštěvnost zoo bude mít zřejmě také nejočekávanější událost letošní sezony, a to otevření prvního záchranného a chovného centra pro lvy v Česku. Slavnostní otevření bude 6. září. Počasí ovlivnilo také návštěvnost památek, například zámku ve Vizovicích na Zlínsku. "Myslím si, že budeme mít o něco horší čísla než loni. I když to v červnu vypadalo dobře díky školním výletům, kterých bylo letos mimořádně hodně, červenec bude slabší. Jsme závislí na počasí. V okamžiku, kdy je krásně a slunečno, návštěvnost se sníží, což bylo na začátku července. Při horším počasí, jaké bylo v posledních dnech, je naopak lidí více," uvedla kastelánka Jana Pluhařová. Deštivé počasí posledních dnů se projevilo také v některých kempech, kam přijelo méně návštěvníků. Provozovatelé proto doufají ve stabilní počasí ve druhé polovině prázdnin. jmk hj

Stovky lidí se dnes natěsnaly do amfiteátru v zámeckém parku ve Strážnici na Hodonínsku, aby se podívaly na 18 nejlepších tanečníků slováckého verbuňku. Mnozí se finále na Mezinárodním folklorním festivalu účastní již poněkolikáté, podle Jarmily Teturové z pořádajícího Národního ústavu lidové kultury je rekordmanem tanečník s 20 účastmi. Řekla to dnes ČTK. Verbuňk je mezi muži populární lidový tanec skočného charakteru, který se regionálně mírně odlišuje a vyznačuje se značnou mírou improvizace. S lidovou kulturou Slovácka je natolik spjatý, že byl před 20 lety zapsán na seznam nehmotného dědictví UNESCO. Do finále se dostalo sedm vítězů regionálních kol. 'V každé oblasti má tanec svoje znaky a triky a pro porotce je důležité všímat si toho, jak je chlapec dokáže naplnit. Proto hoši z jiné oblasti nezatancují nikdy stejně jako ti z jiné oblasti,' řekla Teturová. Jedná se o regiony z okolí Strážnice, z okolí Kyjova, o hanácko-slovácký region z okolí Hustopečí a Ždánic, o horňácký z okolí Velké nad Veličkou, region z okolí Uherského Hradiště a Uherského Brodu a o Podluží z okolí Břeclavi. Dalších 11 účastníků se dostalo do finále z dnešního dopoledního kola. Vítězem se letos stal Martin Vašulka z Kyjova, který už v minulosti zvítězil dvakrát. Za ním byl Marek Salay z Břeclavi, taktéž dvojnásobný vítěz soutěže. Vzhledem k tomu, že je tanec pohybově poměrně náročný, nejčastěji je soutěžícím okolo 25 let, objevují ale se i starší muži okolo 40 let. 'Na druhou stranu tu máme patnáctileté chlapce, kteří plynule přecházejí z dětských soutěží,' uvedla Teturová. Mladí se verbuňk učí mimo jiné ve folklorních souborech, kde je vedou ti starší a úspěšní. 'To má efekt, protože chlapci vidí vzor a vidí, jak má tanec vypadat. Druhá cesta, jak se to učí, je na hodech a zábavách, kde sledují starší a chtějí je napodobit,' podotkla Teturová. Zájem tanečníků je podle ní poměrně velký, v kyjovské oblasti bylo v regionálním kole letos 27 účastníků, v jiných třeba jen šest. Nicméně folklorní zvyky na vesnicích stále žijí. 'Je to díky tomu, že ti lidé je nenapodobují, ale žijí. Ve vesnicích, rodinách, komunitách. Děti to vidí u rodičů, prarodičů a sourozenců a dělají to automaticky,' dodala Teturová. mei rdo