AP: Dánsko zvažuje, zda gastronomii oficiálně uznat jako formu umění

Kodaň 7. března (ČTK/AP) - Představte si, že budete konzumovat jedlý plast vyrobený z řas a kolagenu z rybí kůže. Zatímco večeříte, nad vámi na stropě se zdánlivě vznáší plastový odpad z oceánů. Tento zážitek, a to včetně jídla, je inspirován obrovskými ostrovy z odpadků plujících v mořích. Napsala to agentura AP. Šéfkuchař Rasmus Munk v restauraci Alchemist v Dánsku nenabízí pouze jídlo. Místo toho bere hosty na degustační zážitek, který kombinuje jídlo, muziku a projekci v jídelní místnosti s kopulovitým stropem, podobným těm v planetáriích. Restaurace Alchemist byla otevřena v roce 2019 v oblasti bývalého průmyslového přístavu v hlavním městě Dánska. Byla vyhlášena pátou nejlepší restaurací na světě za rok 2025 a na kontě má dvě michelinské hvězdy z maximálně tří možných, což dokazuje její kulinářskou dokonalost. Hosté v této restauraci mohou zažít 50 tvůrčích počinů, z nichž většina je k jídlu. Stolování v restauraci Alchemist znamená ochutnávání nejrůznějších pokrmů – například chodu ve tvaru oka z kaviáru a gelu z tresčího oka nebo kopřivových motýlů podávaných na listech artyčoku se sýrem. To vše se odehrává několik hodin v pomalém procesu, který vybízí k zamyšlení nad jídlem i nad okolními projekcemi. "Prostřednictvím našich chodů předáváme poselství, jídlo je naším prostředkem k sebevyjádření," řekl Munk. Jeho pokrmy otevírají i taková témata, jako je státní dohled nebo blaho zvířat. Kuchyně této skandinávské země, kdysi známá hlavně slaninou, sledi a žitným chlebem, zažívá vzestup od roku 2003, kdy se na gastronomické scéně v Dánsku poprvé objevil René Redzepi se svou restaurací Noma. Ta razila filozofii s názvem New Nordic, která oslavovala sběr lesních plodů, fermentaci a sezonní suroviny ze skandinávské spíže. Povzbuzeny úspěchem New Nordic ve světě si teď dánské michelinské restaurace kladou otázku, zda může být gastronomie uměním. Dánský ministr kultury Jakob Engel-Schmidt v lednu prohlásil, že prozkoumá, zda by gastronomie mohla být oficiálně uznána za formu umění. Pokud by se tak stalo, z Dánska by se stala první země, která by vaření – nebo alespoň jeho nejvyšší formu – právně postavila na stejný piedestal jako malířství. Zatím není jasné, jak plány ministerstva kultury ovlivní parlamentní volby, které se v zemi konají 24. března. Čtyřiatřicetiletý Munk, který pilování svých "uměleckých postupů" věnoval téměř deset let, je hnací silou tohoto nápadu. A ten je podle něj obrovským milníkem. "Nemyslím si, že každé jídlo je umění. Myslím si, že řemeslný postup musí být na té nejvyšší úrovni," uvedl Munk s tím, že to, co se považuje za umění a co ne, je v konečném důsledku politické rozhodnutí. Změna, která je stále ve počáteční fázi, by nakonec vyžadovala hlasování ve 179členném dánském parlamentu o překlasifikování gastronomie z řemesla na umění. Pokud by ji zákonodárci schválili, dánští šéfkuchaři by mohli mít nárok na státní dotace a finance od soukromých nadací – podobně jako spisovatelé a hudebníci – na rozjezd svých projektů. Dánsko se se svými šesti miliony obyvatel stalo kulinářskou destinací a domovem 37 michelinských restaurací, včetně kodaňské dvouhvězdičkové restaurace Kadeau, kterou v roce 2011 otevřel šéfkuchař a kreativní ředitel Nicolai Nörregaard. "K vaření přistupuji stejně, jako bych přistupoval k tvorbě uměleckého díla," řekl Nörregaard. "Jde o to zprostředkovat určitý druh zážitku," dodává. Podle šestačtyřicetiletého šéfkuchaře, jehož recepty využívají sezonní ingredience dánského ostrova Bornholm, by uznání gastronomie za formu umění bylo velkým krokem. "Uznat, že na to lze nahlížet i jako na umění, je pro mě to nejdůležitější," dodal. Ne všichni, a to ani v rámci oboru, jsou však touto myšlenkou nadšeni. Americký šéfkuchař a majitel kodaňské michelinské restaurace Alouette Nick Curtin tvrdí, že umění a gastronomie jsou zásadně odlišné věci. "Jediným účelem umění je exprese. Má vyvolávat emoce. Jídlo musí být snědeno," řekl. "Umění může vyvolat pocit zhnusení, zklamání, bolest, smutek, radost nebo touhu. Jídlo všechny tyto pocity vyjádřit nemůže, nebo by alespoň nemělo," dodává. Část dánských umělců se také obává, že změna povede k většímu boji o finance mezi kuchaři a tradičnějšími umělci, jako jsou malíři. Umělecký kritik Holger Dahl je ještě přímočařejší. "Myslím, že je to hloupost. Nemá to žádný užitek a nedává to žádný smysl," řekl. "Přirovnal bych to k autu a kolu. Obojí má kola a doveze vás z jednoho bodu do druhého, ale z dobrého kola se nestane auto. To prostě nejde." hod spr - sdílejte článek