Archeolog: Hradiště u Češova na Jičínsku není pravěké, ale z raného středověku

Češov (Jičínsko) 12. srpna (ČTK) - Současný archeologický výzkum na hradišti Valy u Češova vyvrátil některé hypotézy. Mohutné opevnění není pravěké, ale z období raného středověku. Není také pravdou, že opevnění hradiště bylo využité při válečných konfliktech v novověku, například v době třicetileté války. ČTK to dnes řekl ředitel Archeologického ústavu Akademie věd ČR Jan Mařík. K dalším významným objevům patří neobvyklá konstrukce valů odkazující na nomádské prostředí. Výzkum letos pokračuje druhým rokem, skončí v roce 2026 vyhodnocením nálezů a prezentací poznatků. Současný výzkum v této lokalitě je prvním svého druhu. "Češovské hradiště patří k místům, které zatím nabízí více otázek než odpovědí, proto je současný výzkum tak významný. Nejdůležitějším poznatkem je datování vzniku opevnění, které mohlo být vybudováno velmi rychle, patrně v průběhu maximálně několika málo let a že hradiště nenese výraznější stopy osídlení," řekl ČTK Mařík. Lokalita je kulturní památkou ČR a pozornost odborníků vzbuzuje minimálně od 19. století. "V minulosti se objevovaly hypotézy, že opevnění vzniklo v době bronzové nebo v období Keltů," řekl archeolog Tomáš Mangel z Univerzity v Hradci Králové (UHK). Opevnění je na nevýrazném návrší zvaném Češovské valy v nadmořské výšce až 320 metrů a patří k nejmohutnějším dochovaným hradištním valům v Čechách. Výškový rozdíl mezi dnem příkopu a korunou valu dosahoval až deset metrů. "Na základě vzorků odebraných z valů se podařilo prokázat, že celé opevnění vzniklo v období raného středověku v rozmezí od přelomu 8. a 9. století do konce 9. století. Podařilo se vyloučit dřívější datování do mladší doby bronzové a mladší doby železné. Z území hradiště sice pocházejí nálezy z těchto období, ale opevnění vzniklo až v raném středověku," řekl ČTK archeolog jičínského muzea Jiří Unger. Hradiště bylo od 15. století zalesněné a vědci nemají doklady o vojenském využití v mladších obdobích. Valy byly podle zjištění archeologů vybudovány technikou, která se zásadně lišila od běžných středoevropských raně středověkých opevnění. "Těleso hradby bylo nasypáno především ze spraše, která zde tvoří přirozené geologické podloží. V konstrukci hradby postrádáme výraznější využití kamene, který byl na jiných lokalitách tohoto období běžně užíván. Technika, kterou byly postaveny je však běžná ve stepním prostředí východní Evropy," řekl ČTK Mařík. Pokud by hradiště podle něj vzniklo na přelomu 8. a 9. století, mohlo být odrazem turbulentní doby bojů mezi Karolinskou říší a avarským kaganátem. Po porážce Avarů se Karolínská říše rozšířila směrem na východ a České země se staly jejím okrajovým územím. "Pro tuto hypotézu by na Češově svědčila i neobvyklá konstrukce valů s vazbami na nomádské prostředí," sdělil Mařík. Tuto hypotézu považuje za nejpravděpodobnější. Pokud by opevnění vzniklo v mladším období, tedy ve druhé polovině 9. století, mohl by Češov podle vědců patřit mezi vznikající sídla tehdejší elity, která budovala podobně rozsáhlá opevnění na plochách několika desítek hektarů. "Jednalo by se patrně o jedno z regionálních center, jakými byla například středočeská hradiště Stará Kouřim, Libice nebo Budeč. V případě Češova by hradiště svému účelu sloužilo ale jen velmi krátce. Do této hypotézy zcela nezapadá konstrukce opevnění," řekl Mařík. Podle něj nelze vyloučit ani možnost, že hradiště vzniklo jako reakce na události, které se nijak neodrazilo v písemných pramenech. "Pro další pochopení využití hradiště bude důležitý průzkum v jeho nejbližším okolí, kde se podařilo objevit stopy dalších ohrazených ploch. Samotné hradiště asi fungovalo poměrně krátce, patrně ne déle než několik desetiletí," uvedl Mařík. Archeologové se domnívají, že opevnění mohlo sloužit jako útočiště pro obyvatele z širšího okolí hradiště. Méně pravděpodobné je využití jako vojenská pevnost. Mohlo se ale také jednat o nedokončenou stavbu, která nikdy nebyla využita pro původní účel, dodal Mařík. Archeologové začali hradiště zkoumat loni tzv. nedestruktivními metodami výzkumu, jako je například elektrická odporová metoda nebo průzkum za pomocí georadaru či detektorů kovů. Získaly také vzorky pro datování metodou C14 založenou na rozpadu radioaktivního uhlíku C14. Letos výzkum pokračoval položením několika sond v příkopech opevnění a na koruně valu. V posledním roce projektu, v roce 2026, archeologové vyhodnotí získaná data. Na archeologickém výzkumu se podílí Archeologický ústav AV ČR Praha, Regionální muzeum a galerie v Jičíně a UHK. Na vyhodnocení geologických a paleobotanických vzorků archeologové spolupracují s vědci z Geologické služby ČR a Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy. Tomáš Kučera ver - sdílejte článek