Archeologický park v Pompejích chce oživit tradici výroby vína ve městě

Neapol (Itálie) 29. března (ČTK) - Archeologický park v Pompejích, které zničil výbuch sopky Vesuv v roce 79 našeho letopočtu, chce oživit tradici výroby vína ve městě. Rozšíří vinice, které již mezi odkrytými troskami Pompejí rostou, víno chce nechat zrát v tradičních amforách a nabízet ho turistům. Píše o tom server deníku The Times. Pompeje byly jedním z vinařských center starověké římské říše, a to díky úrodné sopečné půdě bohaté na minerály, která živila vinnou révu rostoucí právě na svazích Vesuvu. Fresky v místních domech oslavovaly boha vína Bakcha a víno se popíjelo v tavernách, jichž bylo ve městě nejméně 200. Oživit místní vinařské techniky se nyní pokusí Archeologický park v Pompejích ve spolupráci s místním soukromým vinařstvím Tenute Capaldo, s nímž se domluvil na 19leté spolupráci. Vinice mezi vykopávkami budou rozšířeny až na 15 akrů (asi 60.000 metrů čtverečních), víno bude zrát v tradičních amforách a prohlídky, workshopy a ochutnávky poskytnou turistům čerstvý pohled na roli vína ve starověkém Římě. "Budeme moci veřejnosti představit nový druh archeologie," řekl listu The Times šéf parku Gabriel Zuchtriegel. "Člověk nemůže pochopit antický svět, aniž by porozuměl zemědělství," dodal. Zprvu budou uvedeny na trh tři druhy vína, dvě červená a jedno bílé, a prodávat se budou pod novou značkou, která bude teprve vytvořena. Produkce bude postupně navyšována a do pěti let by mohla dosáhnout až 50.000 lahví ročně. "Myslím, že do podzimu budeme mít několik lahví," uvedl Zuchtriegel. Pěstování vína se do Itálie dostalo skrz Řecko a Balkán a svého vrcholu dosáhlo ve starověkém Římě ve druhém století před naším letopočtem. Plinius starší ve své knize Kapitoly o přírodě (latinsky Naturalis historia), publikované zčásti v roce 77 našeho letopočtu a zčásti po jeho smrti při erupci Vesuvu, vychvaloval "bezkonkurenční italskou révu" a zaznamenal také tehdejší pěstitelské techniky. Římané míchali červené a bílé hrozny v porézních hliněných nádobách zvaných dolia a nechávali je šest měsíců kvasit, dokud se na povrchu nevytvořila bílá plíseň, která dodávala vínu charakteristickou kyselost. "Jeho chuť připomínala kari, opékaný chléb, jablka a ovoce jako meruňky," popsal The Times archeolog z univerzity ve Veroně Dimitri Van Limbergen, který se zabývá starověkým zemědělstvím. Do vína se občas kvůli zvýraznění chuti přidávaly i bylinky, koření a med. Podle Zuchtriegela by se dnes "nedalo pít". Vinná réva se bude pěstovat starověkou technikou, kdy se proplétá skrz kůly s otvory a dosahuje výšky až tří metrů. V okolí se bude pěstovat i obilí a ovoce, aby se chuť vína přiblížila té antické. Nová vína se budou částečně vyrábět přímo v Archeologickém parku. Vinařství Tenute Capaldo zde vybuduje sklep na zrání. Drcení a lahvování, které vyžaduje hlučné moderní stroje, se ale bude provádět jinde, aby se zachovala atmosféra místa, uvedl šéf vinařství Antonio Capaldo. Do výsadby a stavby sklepa podle The Times investuje až 1,5 milionu eur (37,3 milionu korun). kas mka - sdílejte článek