Berlín 1. listopadu (zpravodaj ČTK Jaromír Mrhal) - Poslední velký večírek se dnes večer bude konat v největším a nejstarším berlínském klubu, který je určený členům komunity LGBT+. Poté se SchwuZ po 48 letech existence nadobro uzavře. Není ale není zdaleka jediným hudebním a tanečním klubem, který se dostal v poslední době v Berlíně do potíží. S problémy po pandemii covidu-19 bojuje řada podniků německé metropole, která je vyhlášená nočním životem. Berlínská technokultura s kluby jako Berghain, KitKat či Tresor je přitom od loňského roku na seznamu nehmotného dědictví UNESCO.
Klub SchwuZ, jehož název je zkratkou pro Schwules Zentrum (Gay centrum), je největším a také nejstarším klubem pro komunitu LGBT+ v Německu. Vznikl v Západním Berlíně už v roce 1977. Původně sídlil ve čtvrti Schöneberg, která je už od počátku 20. století centrem LGBT+ scény v Berlíně. Postupně klub rostl a od roku 2013 sídlí v rozlehlých prostorách bývalého pivovaru ve čtvrti Neukölln. K dispozici má 1600 metrů čtverečních, do kterých se vejde více než 1000 návštěvníků.
V posledních letech se ale klub dostal do finančních problémů a letos v červenci ohlásil insolvenci. Vyzval tehdy komunitu, aby se spojila a klub zachránila. Ve sbírce s cílovou částkou 150.000 eur se ale vybralo jen 50.000 eur (přes 1,2 milionů místo 3,6 milionu Kč). Po neúspěšném jednání s možnými investory provozovatelé minulý týden uvedli, že podnik na začátku listopadu uzavřou. "Zkusili jsme všechno, ale nakonec nic nestačilo," uvedli na síti instagram. Svaz berlínských klubů označil uzavření SchwuZu za "smutnou vizitku" města, které mělo průkopnickou roli v právech a kultuře lidí z komunity LGBT+.
Generální ředitelka SchwuZu Katja Jägerová německým médiím řekla, že pokles příjmů sleduje klub od loňského roku. Každý měsíc se podnik dostal do minusu mezi 30.000 a 60.000 eur (730.000 až 1,5 milionu Kč). Lidé podle Jägerové chodí v Berlíně v posledních letech na večírky méně často a méně na nich také utrácejí. "Provozní náklady rostou, ale chování především mladší cílové skupiny se výrazně změnilo," řekla listu taz.
SchwuZ ale není zdaleka jediným klubem v Berlíně, který se v posledních letech dostal do problémů. Zavřít bude muset na konci roku také vyhlášený technoklub Wilde Renate ve čtvrti Friedrichshain, který od roku 2007 funguje ve starém obytném domě. Vyprší mu nájemní smlouva a pronajímatel ji nechce prodloužit. Už na konci roku 2024 zavřel po 22 letech klub Watergate známý elektronickou taneční hudbou. Provozovatelé tehdy za důvod označili stoupající náklady a proměnu klubové scény. "Doby, kdy byl Berlín zaplavený nadšenými zájemci o kluby jsou pryč - aspoň prozatím," uvedli tehdy.
Němčina má pro fenomén, který posílila pandemie covidu-19 - dokonce vlastní slovo - Clubsterben čili vymírání klubů. Jeho důvody jsou podle německých médií různé. Souvisí s vysokými náklady na energie, vysokými nájmy, v Berlíně ale také se změnou některých čtvrtí, které se za více než třicet let od pádu berlínské zdi změnily ze zpustlých míst ve vyhledávané čtvrti pro luxusní bydlení. Změna kultury večírků ale souvisí podle některých médií i s chováním takzvané generace Z, tedy lidí narozených v letech 1997 až 2012. K alkoholu i nočnímu životu totiž přistupují mnohem střídměji, často si navíc drahé vstupy do klubů nemůžou dovolit.
V Berlíně vývoj souvisí v neposlední řadě s finančními problémy města. Radnice v čele s konzervativním primátorem Kaiem Wegnerem totiž výrazně snížila příspěvky na kulturu. V letošním rozpočtu na ni bylo oproti loňsku o 130 milionů eur méně (3,1 miliardy Kč). Kluby jsou přitom důležitým hospodářským faktorem hlavního města. V roce 2023 cestovní ruch zaměřený na kluby vygeneroval v Berlíně 1,5 miliardy eur (36,5 miliardy Kč). Důležité jsou kluby i pro kulturní obraz a identitu německé metropole. Unikátní klubová scéna, především její část zaměřená na techno, se loni dostala dokonce na seznam nehmotného světového kulturního dědictví UNESCO.
Podle provozovatelů klubu SchwuZ má být dnešní poslední párty příležitostí "naposledy si společně zatancovat, smát se, plakat a sdílet vzpomínky". Akce s anglickým názvem Last Cheers, Queers je beznadějně vyprodaná.
jrm nim - sdílejte článek
Následuje: Ukrajinští vědci budou hrát zásadní roli v obnově země po válce, říká expert
Praha 1. listopadu (ČTK) - Ukrajinští výzkumníci, kteří svou zemi znají a chtějí jí pomoci, budou hrát při její obnově po válce velmi důležitou roli. Cenné budou i zkušenosti a kontakty těch, kteří nyní působí v zahraničí. V rozhovoru s ČTK to řekl spoluzakladatel Ukrajinské vědecké diaspory a historik Igor Lyman, který v současnosti působí v Kyjevě. Od začátku ruské invaze se podle odhadů do zahraničí přesunulo až 5000 ukrajinských vědců a pedagogů. Přesná čísla chybí, protože migraci vědců je podle něj obtížné sledovat. Dodal, že většina z nich nicméně zůstala v napadené vlasti. "Pouze deset až 20 procent ukrajinských vědců je dnes v zahraničí. Většina stále pracuje na Ukrajině, i když často v úplně jiných podmínkách," uvedl Lyman. Zatímco část vědců se musela přesunout do bezpečnějších oblastí, jiní zůstávají v blízkosti fronty, kde čelí útokům. Jiná akademická a univerzitní pracoviště se přesunula. Podle Lymana mnozí dislokovaní vědci přišli například o cenná data a některé části výzkumu. Mezi vědci, kteří se přemístili od začátku invaze do zahraničí, jsou podle Lymana především ženy. "Většina z nich funguje na krátkodobých grantových programech, které jim nezaručují jistotu budoucnosti," dodal. Další skupinou jsou vědci, kteří vstoupili do armády a bojují na frontě. Přesný počet není znám, většina se ale podle Lymana přihlásila dobrovolně. Jiní se mimo Ukrajinu snaží uplatnit mimo akademickou sféru, například ve školství, protože nenašli výzkumné pozice ve svém oboru. V Česku vědecké instituce a univerzity ... (pokračování)
Praha 1. listopadu (ČTK) - Ukrajinští výzkumníci, kteří svou zemi znají a chtějí jí pomoci, budou hrát při její obnově po válce velmi důležitou roli. Cenné budou i zkušenosti a kontakty těch, kteří nyní působí v zahraničí. V rozhovoru s ČTK to řekl spoluzakladatel Ukrajinské vědecké diaspory a historik Igor Lyman, který v současnosti působí v Kyjevě. Od začátku ruské invaze se podle odhadů do zahraničí přesunulo až 5000 ukrajinských vědců a pedagogů. Přesná čísla chybí, protože migraci vědců je podle něj obtížné sledovat. Dodal, že většina z nich nicméně zůstala v napadené vlasti. "Pouze deset až 20 procent ukrajinských vědců je dnes v zahraničí. Většina stále pracuje na Ukrajině, i když často v úplně jiných podmínkách," uvedl Lyman. Zatímco část vědců se musela přesunout do bezpečnějších oblastí, jiní zůstávají v blízkosti fronty, kde čelí útokům. Jiná akademická a univerzitní pracoviště se přesunula. Podle Lymana mnozí dislokovaní vědci přišli například o cenná data a některé části výzkumu. Mezi vědci, kteří se přemístili od začátku invaze do zahraničí, jsou podle Lymana především ženy. "Většina z nich funguje na krátkodobých grantových programech, které jim nezaručují jistotu budoucnosti," dodal. Další skupinou jsou vědci, kteří vstoupili do armády a bojují na frontě. Přesný počet není znám, většina se ale podle Lymana přihlásila dobrovolně. Jiní se mimo Ukrajinu snaží uplatnit mimo akademickou sféru, například ve školství, protože nenašli výzkumné pozice ve svém oboru. V Česku vědecké instituce a univerzity ... (pokračování)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Berlín se potýká s vymíráním klubů, zavírá i největší gay klub v Německu' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Životní styl (spl) - Magazínový servis (mag) - Makroekonomika (mak). ID zprávy: T2025103104137|523174. Vydána 01.11.2025 9:02:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Profimédia
Profimedia nabízí uživatelům snímky z celého světa ze všech oblastí: ilustrační fotografie, zpravodajství, celebrity, móda, jídlo, zahrada, portréty, historické, reportáže, umění, hudba, filmové záběry. Profimedia nabízí své fotografie ve třinácti zemích střední a jihovýchodní Evropy.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Berlín se potýká s vymíráním klubů, zavírá i největší gay klub v Německu' je zařazena do kategorií Politika (pol) - Životní styl (spl) - Magazínový servis (mag) - Makroekonomika (mak). ID zprávy: T2025103104137|523174. Vydána 01.11.2025 9:02:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Profimédia
Profimedia nabízí uživatelům snímky z celého světa ze všech oblastí: ilustrační fotografie, zpravodajství, celebrity, móda, jídlo, zahrada, portréty, historické, reportáže, umění, hudba, filmové záběry. Profimedia nabízí své fotografie ve třinácti zemích střední a jihovýchodní Evropy.