Praha 21. října 2025 (ČTK) - Česká národní banka (ČNB) vydává zlatou minci v nominální hodnotě 5000 korun s motivy historického jádra Tábora. Pětitisícikoruna z cyklu Městské památkové rezervace je v prodeji ode dneška a její prodejní cena bude vyšší než nominální, protože odráží cenu zlata, uvedla dnes ČNB v tiskové zprávě. Dříve vydané mince ze stejného cyklu se prodávají zhruba za 50.000 korun.
Podobu mince zpracovali Tereza Vlčková a Josef Oplištil, ČNB jejich návrh vybrala v soutěži, do které se zapojilo 12 výtvarníků. Na lícní straně je na pozadí mince sgrafitová omítka, uprostřed mincovního pole jsou heraldická zvířata z velkého státního znaku a pod nimi části Ctiborova a Škochova domu. Rubové straně dominují táborská Stará radnice a měšťanské domy. "Mince s motivy Tábora má mnoho jemných prvků a jejich provedení ve zlatě bylo pro medailéry a rytce opravdovou výzvou. Výsledek potvrzuje, že česká škola je na špičkové umělecké i řemeslné úrovni," uvedla členka bankovní rady Karina Kubelková.
Zlatá pětitisícikoruna má průměr 28 milimetrů, tloušťku 1,85 milimetru a hmotnost 15,55 gramu. Pro ČNB ji vyrazila Česká mincovna. Centrální banka vydává celkem 9800 mincí ve dvou provedeních, která se liší leštěním mincového pole a úpravou hrany.
Pětitisícikoruna s motivy Tábora je poslední sběratelskou mincí, kterou letos ČNB vydává. V příštím roce centrální banka plánuje vydat například zlaté pětitisícikoruny s motivy Plzně a Jindřichova Hradce, zlatou tisícikorunu u příležitosti 100. výročí zahájení činnosti Národní banky Československé nebo stříbrnou minci v nominální hodnotě 10.000 korun s motivem svatovítské katedrály.
str ptd - sdílejte článek
Nepřehlédněte:
Letošní trofej
Vysoký komisař
Ruský prezident
Cena zlataNásleduje: Zadlužení EU ve druhém čtvrtletí vzrostlo na 81,9 pct. HDP, vyšší je i v Česku
Brusel 21. října (ČTK) - Zadlužení Evropské unie se ve druhém čtvrtletí zvýšilo ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,4 procentního bodu na 81,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Zadlužení samotné eurozóny pak vzrostlo o 0,5 procentního bodu na 88,2 procenta HDP. Ve své zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. V Česku se zadlužení zvýšilo o 0,5 procentního bodu na 43,8 procenta HDP. Zadlužení je vyšší i meziročně, tedy ve srovnání s druhým čtvrtletím loňského roku. V EU se zvýšilo o 0,7 procentního bodu a v zemích platících eurem o 0,5 procentního bodu. V Česku bylo tempo zadlužování rychlejší, nárůst činí 1,4 procentního bodu. Celkový hrubý veřejný dluh EU na konci druhého čtvrtletí činil téměř 15,05 bilionu eur (366 bilionů Kč). Z toho v eurozóně stoupl téměř na 13,68 bilionu eur (332,7 bilionu Kč). V České republice se vládní dluh zvýšil skoro na 3,63 bilionu Kč a je rekordní. Údaj zahrnuje celkovou sumu peněz, kterou dluží stát a všechny veřejné instituce. Z jednotlivých členských států mělo nejvyšší míru zadlužení na konci druhého čtvrtletí Řecko, a to 151,2 procenta HDP. Následovaly Itálie (138,3 procenta HDP), Francie (115,8 procenta HDP), Belgie (106,2 procenta HDP) a Španělsko (103,4 procenta HDP). Naopak nejnižší zadlužení mělo Estonsko, a to 23,2 procenta HDP. Následují Lucembursko se zadlužením 25,1 procenta HDP, pak Bulharsko (26,3 procenta HDP) a Dánsko (29,7 procenta HDP). Mezičtvrtletně zaznamenalo ve druhém čtvrtletí 15 zemí nárůst poměru dluhu k HDP a 12 zemí pokles. Největší nárůst vykázalo Finsko, kde se zadlužení zvýšilo o 4,3 procentního bodu. Následuje Lotyšsko s nárůstem o 2,2 procentního bodu a Bulharsko se zvýšením o 2,6 procentního bodu. Zadlužení nejvíce kleslo v Litvě, a to o 1,4 procentního bodu, a pak v Irsku, kde to bylo o 1,2 procentního bodu. V Řecku a Lucembursku se zadlužení snížilo shodně o 1,1 procentního bodu. Česká republika ve své novodobé historii, tedy od roku 1993, měla nejnižší zadlužení mezi lety 1996 až 1998, kdy činilo devět procent HDP. Předsedou vlády byl tehdy Václav Klaus. ... (pokračování)
Brusel 21. října (ČTK) - Zadlužení Evropské unie se ve druhém čtvrtletí zvýšilo ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,4 procentního bodu na 81,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Zadlužení samotné eurozóny pak vzrostlo o 0,5 procentního bodu na 88,2 procenta HDP. Ve své zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. V Česku se zadlužení zvýšilo o 0,5 procentního bodu na 43,8 procenta HDP. Zadlužení je vyšší i meziročně, tedy ve srovnání s druhým čtvrtletím loňského roku. V EU se zvýšilo o 0,7 procentního bodu a v zemích platících eurem o 0,5 procentního bodu. V Česku bylo tempo zadlužování rychlejší, nárůst činí 1,4 procentního bodu. Celkový hrubý veřejný dluh EU na konci druhého čtvrtletí činil téměř 15,05 bilionu eur (366 bilionů Kč). Z toho v eurozóně stoupl téměř na 13,68 bilionu eur (332,7 bilionu Kč). V České republice se vládní dluh zvýšil skoro na 3,63 bilionu Kč a je rekordní. Údaj zahrnuje celkovou sumu peněz, kterou dluží stát a všechny veřejné instituce. Z jednotlivých členských států mělo nejvyšší míru zadlužení na konci druhého čtvrtletí Řecko, a to 151,2 procenta HDP. Následovaly Itálie (138,3 procenta HDP), Francie (115,8 procenta HDP), Belgie (106,2 procenta HDP) a Španělsko (103,4 procenta HDP). Naopak nejnižší zadlužení mělo Estonsko, a to 23,2 procenta HDP. Následují Lucembursko se zadlužením 25,1 procenta HDP, pak Bulharsko (26,3 procenta HDP) a Dánsko (29,7 procenta HDP). Mezičtvrtletně zaznamenalo ve druhém čtvrtletí 15 zemí nárůst poměru dluhu k HDP a 12 zemí pokles. Největší nárůst vykázalo Finsko, kde se zadlužení zvýšilo o 4,3 procentního bodu. Následuje Lotyšsko s nárůstem o 2,2 procentního bodu a Bulharsko se zvýšením o 2,6 procentního bodu. Zadlužení nejvíce kleslo v Litvě, a to o 1,4 procentního bodu, a pak v Irsku, kde to bylo o 1,2 procentního bodu. V Řecku a Lucembursku se zadlužení snížilo shodně o 1,1 procentního bodu. Česká republika ve své novodobé historii, tedy od roku 1993, měla nejnižší zadlužení mezi lety 1996 až 1998, kdy činilo devět procent HDP. Předsedou vlády byl tehdy Václav Klaus. ... (pokračování)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'ČNB vydává zlatou pětitisícikorunu s motivy historického jádra Tábora' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Životní styl (spl) - Magazínový servis (mag) - Kultura (kul). ID zprávy: T2025102104120|523056. Vydána 21.10.2025 13:20. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Česká národní banka (ČNB)
Centrální banka České republiky. Orgán, který vykonává dohled nad finančním trhem v zemi. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu. Vydává bankovky a mince v měně České republiky, jíž je koruna česká.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'ČNB vydává zlatou pětitisícikorunu s motivy historického jádra Tábora' je zařazena do kategorií Makroekonomika (mak) - Životní styl (spl) - Magazínový servis (mag) - Kultura (kul). ID zprávy: T2025102104120|523056. Vydána 21.10.2025 13:20. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Česká národní banka (ČNB)
Centrální banka České republiky. Orgán, který vykonává dohled nad finančním trhem v zemi. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu. Vydává bankovky a mince v měně České republiky, jíž je koruna česká.
