Kaváren je v Brně hodně, ale stále je prostor pro nové, míní kavárník

Brno 11. března (ČTK) - Brněnský trh s kavárnami se může zdát plně obsazený, ale stále je prostor pro nové podniky, soudí Martin Dutkiewič, který s manželkou provozuje ve městě tři kavárny Punkt. První otevřeli před deseti lety, poslední, ale teprve první v historickém centru, loni v prosinci. Podle něj se často stává, že když nějaký podnik libovolného zaměření skončí, často se místo něj objeví nová kavárna, řekl ČTK. O boomu kaváren se v Brně hovořilo už zhruba před deseti lety, podle Dutkiewiče ale rozhodně neskončil. "Před deseti lety jsme otevírali svoji první kavárnu v Bayerově ulici, tedy poblíž Lužánek, a byli jsme tam jediní. Dnes je okolo snad 20 kaváren a konkurence je obrovská," řekl. Místa, kde se v posledních letech otevíraly nové kavárny, jsou podle něj tří typů. Zatímco v historickém centru bylo v minulosti více kaváren, postupně se začaly otevírat v rezidenčních čtvrtích a za covidu i na sídlištích. "Stal se z nich skvělý byznys a spousta jich funguje dodnes. Dnes už má ve svém okolí snad už každý nějakou dostupnou kavárnu. A třetím typem jsou výletní kavárny, například okolo řek," řekl Dutkiewič. Dalším trendem, který se silně prosadil za covidu a dosud přetrvává, je vznik pražíren. "I my jsme v roce 2022 začali pražit, protože covid všechny poučil, že je potřeba být šířeji rozkročen a nespoléhat se jen na jednu činnost. Dnes dodáváme kávu do tří našich kaváren a také například do různých firem," popsal postupný vývoj Dutkiewič. Na rozdíl od kaváren se podle něj nové pražírny prakticky nemají šanci prosadit. "Určitě je prakticky nemožné otevřít si pouze pražírnu. Potřebujete alespoň nějaký odbyt ve svém podniku," vysvětlil. Za poslední dekádu se také změnil náhled na to, jak má kavárna vypadat a co má nabízet. Když Dutkiewič s manželkou otevírali tu první, ptali se jich známí, jaké pivo budou čepovat. "Ale my jsme chtěli přinést koncept čisté kavárny, jaký jsme poznali v zahraničí. Nabízíme kávu, nějaké limonády a něco sladkého. Dřív byly kavárny vnímané spíš jako hospody či bary, i když i ty mají samozřejmě své místo," řekl Dutkiewič. Z kaváren už podle něj vymizelo snobství, které někteří kavárníci dávali najevo tím, že lidem odmítli dávat ke kávě například cukr či mléko, nebo se tvářili téměř uraženě, když si někdo chtěl dát turka. "Ti lidé se za to dnes stydí. Každý, kdo přijde, je zákazník a chce utratit peníze. Když si někdo chce dát turka, tak mu nejdřív nabídnu odpovídající alternativu, ale když na něm trvá, tak mu ho samozřejmě dám z naší výběrové kávy," řekl Dutkiewič. Na kvalitu kávy a její upražení brněnští kavárníci podle něj hodně dbají. "Nakupujeme prostřednictvím dovozců pouze výběrovou kávu arabica a snažíme se hrát si s chutěmi a pražit tak, aby výsledná chuť byla plná a komplexní. A vidíme, že i zákazníci chtějí s chutěmi experimentovat. Arabica má desítky odrůd a kultivarů," řekl Dutkiewič. Kavárenská kultura v Brně a boom posledních zhruba 15 let podle něj vychází z toho, že ve středovýchodní Evropě nebylo příliš na co navazovat. Zatímco ve Vídni je nepřerušená dvousetletá tradice, v zemích bývalého východního bloku nikoliv. Podle Dutkiewiče se dnes uvádí, že největší počet kaváren na hlavu je v Bukurešti a před válkou to bylo v Kyjevě. Podobně je na tom také například Berlín. mei dto - sdílejte článek