Každý kus je originál a má svůj příběh, říká majitel 3000 krojových součástí

Milotice (Hodonínsko) 24. září 2025 (ČTK) - Fěrtušky, rukávce, šatky, sukně i vlňáky nejrůznějších barev a motivů má ve skříních a šuplících pečlivě poskládané Ladislav Lunga z Milotic. Krojové součásti z Kyjovska shromažďuje přes 30 let. Doma jich má nyní více než 3000 a sbírku stále rozšiřuje. Chodí na burzy a nakupuje historické součásti, které je mnohdy třeba opravit. Lidé mu také často své kroje nabízí, řekl Lunga ČTK. Ke krojům má vztah od mládí. "Matka, stařenka i teta chodívaly v kroji. Otec vedl folklorní kroužek a předmalovával krojové vzory. Poznám, ze kterého je kroj období, z jaké je oblasti, čí práce je výšivka a malování," uvedl třiašedesátiletý sběratel, jehož rodina se do krojů stále obléká. Jeho kolekce obsahuje součásti oděvu ze severního a jižního Kyjovska. "Kroje z jiných regionů by se mi domů už nevešly. Beru z nich jen staré látky, které používám na opravy těch kyjovských. Dříve jsme měli kroje po celém domě, dnes pro ně máme samostatnou místnost," poznamenal Lunga, jenž kroje také sám vyšívá. Nejstarší kousek pochází z konce 18. století. Sbírka obsahuje i části krojů, které patřily manželce československého prezidenta Edvarda Beneše, Haně Benešové. "Řada fěrtušků, obojků a rukávců pochází z roku 1850. Na co jsem opravdu hrdý, je malínka. Je to součást kroje, která vymizela na přelomu 19. a 20. století a nahradila ji kacabajka," vysvětlil sběratel. Čistá a opravená je sbírka díky Lungově manželce, která se o údržbu stará. Výběr krojových součástí pak rodina zdarma vystavuje na různých místech, třeba i v Senátu, na folklórní akci Slovácký rok v Kyjově nebo na zámku v Miloticích. "Cítím morální povinnost, aby kroje žily dál, byly udržované a dostaly pozornost, kterou si zaslouží. Lidé mi krojové součásti dávají s tím, že se o ně postarám. Nikdy bych je neprodal a pokud by je nikdo z mé rodiny nechtěl, věnuji je do muzea ve Strážnici," naznačil Lunga. K půjčování krojů se však nemá. "Snažím se všem vyjít vstříc, ale lidé se ke kroji neumí chovat. Sváteční kroje se dřív nebraly k muzice, ale jen na slavnostní příležitosti. Dnes v nich chodí na kolotoče a na zábavy," míní. brs klv gcm - sdílejte článek