Kjódó: Čínští diváci berou útokem Hongkong, aby viděli film Demon Slayer

Hongkong 24. října 2025 (ČTK/Kjódó) - Nejnovější animovaná filmová adaptace populární japonské mangy Zabiják démonů (Demon Slayer) vzala Hongkong útokem a podle příspěvků na sociálních sítích přilákala nespočet fanoušků z pevninské Číny, kde zatím ještě není určené datum premiéry, napsala japonská tisková agentura Kjódó.

Film Demon Slayer: Kimetsu no Yaiba Infinity Castle, který se už stal celosvětově nejvýdělečnějším anime filmem, letos nejspíš obsadí první místo na žebříčku kasovních trháků v Hongkongu. Prodej vstupenek v této bývalé britské kolonii, která se v roce 1997 vrátila pod čínskou správu, a v nedaleké čínské zvláštní administrativní oblasti Macao od 1. října přesáhl 100 milionů hongkongských dolarů (téměř 270 milionů korun).

Ve zbytku Číny ale snímek ještě nebyl oficiálně uvedený a nebylo oznámeno ani datum premiéry.

Příběh filmu vychází z japonské šónen mangy Zabiják démonů, jejímž autorem je Kojoharu Gotóge. Jeho kreslený seriál začal pravidelně vycházet od února 2016 v měsíčníku Šúkan šónen Jump a vypráví o Tandžiró Kamadovi, mladém chlapci, který bojuje s démony požírajícími lidi a zároveň se snaží vrátit lidskost své sestře poté, co se v jednoho z nich promění. Příběh se odehrává v japonské éře Taišó (1912-1926).

Film Infinity Castle následuje po kasovním trháku z roku 2020 Gekidžóban Kimecu no Jaiba: Mugen Rešša Hen, který se stal nejvýdělečnějším japonským filmem všech dob. Ani tento film se zatím do kin v pevninské Číně nedostal.

Navzdory své celosvětové popularitě se Demon Slayer dočkal kritiky jak v Číně, tak například v Jižní Koreji. Podle některých připomínají náušnice, jež nosí hlavní hrdina Tandžiró, vlajku vycházejícího slunce, kterou používala japonská císařská armáda a námořnictvo během druhé světové války.

Čínská média navíc uvádějí, že schválení filmu k promítání v čínských kinech mimo Hongkong a Macao mohou brzdit "příliš krvavé bojové scény".

Mnozí netrpěliví čínští fanoušci se proto rozhodli odjet zhlédnout film do okolních oblastí, přičemž Hongkong je pro ně jednou z nejdostupnějších možností.

Specialistka na reklamu Lea Čao se vydala na hodinovou cestu z Šen-čenu v jižní Číně asi týden po hongkongské premiéře filmu 14. srpna. Jednatřicetiletá žena uvedla, že do Hongkongu jezdí až šestkrát ročně jen proto, aby viděla filmy, které se do kin v pevninské Číně dostávají opožděně - anebo až po zásahu cenzorů.

"V Číně někdy filmy procházejí až příliš přísnou kontrolou," řekla Čao a dodala, že jí Hongkong připadá více propojený s mezinárodní komunitou a kulturně otevřenější.

Na RedNote, čínské obdobě Instagramu a Pinterestu, uživatelé sdílejí příspěvky o svých zážitcích z hongkongských kin, od tipů, jak si rezervovat vstupenky on-line, až po dodržování místní filmové etikety.

Některé hongkongské cestovní kanceláře dokonce zavedly luxusní "filmové zájezdy" pro návštěvníky z pevniny, které nabízejí soukromé projekce a balíčky reklamního zboží za cenu až 499 jüanů (1470 korun) na osobu.

Kenny Ng, docent filmových studií na Hongkongské baptistické univerzitě, uvedl, že město už dlouho těží z přísné kontroly filmů v pevninské Číně. Úspěch filmu Demon Slayer také přinesl tolik potřebnou úlevu hongkongskému filmovému průmyslu, který se navzdory zájmu čínských diváků potýká s rozsáhlým zavíráním kin a poklesem kasovních tržeb i místní filmové produkce.

V roce 2024 v Hongkongu, kde žije asi 7,5 milionu obyvatel, klesly celkové kasovní tržby na 1,34 miliardy hongkongských dolarů, což je nejméně za posledních 13 let. Místní média přičítají tento pokles pomalému vývoji ekonomiky a rostoucí oblibě sledování filmů doma prostřednictvím streamovacích služeb.