Kjódó: Od štěňat po ještěry, jihokorejská pracoviště se otevírají mazlíčkům

Soul 8. května (ČTK/Kjódó) - V zasedací místnosti jihokorejské firmy, která sídlí jižně od Soulu a zabývá se veterinárními produkty, se Pek Na-un usadila na židli k rozhovoru. Vedle sebe měla polštářek pro domácí mazlíčky, na kterém celou dobu tiše seděl Načo, její bílý pomořanský špic, napsala agentura Kjódó. Vydělávat peníze na péči o Nača 'je důvod, proč chodím do práce', říká osmadvacetiletá Pek, která požádala o povolení přivést svého psa do práce ve společnosti Green Cross Veterinary Products prakticky hned poté, co tam před téměř třemi lety nastoupila. Něco podobného by kdysi bylo v jihokorejské firemní kultuře téměř nemožné. V současnosti to ale začíná být méně neobvyklé, jak zaměstnavatelé experimentují s uzpůsobením kanceláří i pro domácí mazlíčky. Je to součástí celkového trendu, protože v Koreji v současnosti žije s domácím mazlíčkem více než čtvrtina populace z více než 51 milionů jihokorejských obyvatel. Průzkum, který v červnu 2025 provedl Management Research Institute skupiny KB Financial Group, zjistil, že 5,91 milionu domácností, tedy 26,7 procenta všech jihokorejských domácností, chová celkem 7,63 milionu psů a koček. Stejná zpráva zjistila, že 87,2 procenta domácností s domácími mazlíčky a 68,2 procenta domácností bez nich souhlasí s tím, že 'domácí mazlíčci jsou členy rodiny'. Pekina firma spustila v prosinci loňského roku zkušební měsíční program s názvem 'Tlapkancelář' v rámci projektu Dne šťastné rodiny, kdy mohou zaměstnanci mimo jiné některé dny odejít dříve, aby mohli trávit čas se svými blízkými, včetně domácích mazlíčků. Program se setkal s příznivým ohlasem, a tak nyní mohou vodit domácí mazlíčky do kanceláře všichni, kdo o to projeví zájem. Pek vidí v přítomnosti Nača po svém boku samé výhody. 'Kdykoli potřebuji krátkou přestávku, vezmu svého pejska na procházku. Pomůže mi to vyčistit hlavu a setřást ze sebe část stresu, takže to podle mě má pozitivní vliv na nás na oba,' řekla s tím, že se k ní na procházky přidávají i její spolupracovníci, což jim 'hodně usnadňuje komunikaci'. Zaměstnanci, kteří se chtějí zapojit do programu Tlapkancelář, musí předložit patřičné dokumenty včetně souhlasu opatrovníka a potvrzení o očkování. A pak mohou kterýkoli den přivést do práce svá zvířata. V kancelářích, kde pracuje asi 50 zaměstnanců firmy, obvykle pospává hrstka psů pod stoly, anebo si hrají ve 'zvířecí zóně' vytvořené uprostřed kanceláře. Dvaačtyřicetiletá šéfka osobního oddělení Čo Jun-min s sebou vodí své štěně skoro denně. Říká, že se rozhodla k adopci psa částečně i díky programu, který jí dodal důvěru, že své zvíře nebude muset nechávat celý den doma samotné. Kromě iniciativy Tlapkancelář firma zaměstnancům hradí polovinu veterinárních nákladů na zvířecí mazlíčky a provozuje dobrovolnickou skupinu, která se stará o opuštěná zvířata. Dalším návštěvníkem není pes, ale ještěr jménem Mela, kterého si do kanceláře nosí v přenosné kleci třicetiletý Kim Tung-hjon, jenž pracuje v oddělení firmy pro speciální zvířata. Kim uvedl, že začal ještěry nosit do kanceláře už před lety, ještě před zahájením programu Tlapkancelář. Šlo o jeho soukromou iniciativu s cílem získat interní souhlas s podnikáním v oblasti péče o plazy. Na stole si vybudoval malé terárium, aby kolegům ukázal, že jsou ještěři klidnější a společenštější, než se o nich často předpokládá. Firma, která nyní vyrábí a prodává i krmivo pro ještěry, se během dvou až tří let od spuštění 'plazí divize' stala nejoblíbenější značkou krmiva pro plazy v Jižní Koreji. Vyrábí také vlastní značkové postroje a doplňky, které podle Kima odrážejí širší posun v tom, jak Korejci vnímají plazy - z divokých zvířat je povýšili na společníky. Kim odhaduje, že asi 15 zaměstnanců má nyní doma ještěry, přičemž většina z nich se k tomuto koníčku dostala díky němu. Občas si své vlastní plazy nosí do kanceláře, aby pomohli s testováním chutnosti krmiva nebo při focení produktů. 'Kdykoli si nějakého přinesu, zaměstnanci přicházejí a kladou otázky. Považují to za fascinující,' řekl Kim. Ne každý však tento trend vítá. Zpráva KB ukazuje, že zatímco 71,4 procenta majitelů domácích mazlíčků tvrdí, že dodržují etiketu, jež s nimi souvisí, jenom 19 procent lidí, kteří domácí mazlíčky nemají, věří, že majitelé v jejich okolí tak skutečně činí. A to je rozpor, který musí pracoviště přátelská k domácím mazlíčkům řešit. Ve firmě je zóna pro domácí mazlíčky fyzicky oddělená od pracovních stolů kolegů s alergiemi, nepřetržitě běží čističky vzduchu a anonymní kanál pro zpětnou vazbu umožňuje zaměstnancům, kteří se do programu nezapojili, vyjádřit své obavy. Dosud většinu zpráv představovaly praktické dotazy spíš než obavy, říká Čo. Jang Ju-ni, osmadvacetiletá zaměstnankyně, která nemá domácí mazlíčky, se prý nejdřív bála, že by se psi v kanceláři mohli začít rvát mezi sebou. 'Ale místo toho můžu díky programu vést rozhovory s kolegy, se kterými jsem předtím mluvila jen zřídka,' pochvaluje si. dk nim - sdílejte článek