Slatiňany (Chrudimsko) 28. června 2025 (ČTK) - Velký jezdecký den ve Slatiňanech na Chrudimsku přilákal více než 1800 lidí. Je oslavou výročí 80 let chovu starokladrubského vraníka ve slatiňanském hřebčíně a připomínkou osobností, které se o záchranu tohoto plemene koní zasloužily. Akce se vrátila do města po čtyřech letech, řekla dnes ČTK mluvčí Národního hřebčína Kladruby nad Labem Kristina Chaloupková.
Na programu bylo 16 vystoupení, ve kterých diváci mohli vidět starokladrubáky v zápřeži a pod sedlem. Hlavní program začal ve venkovní jízdárně Na Rembáni ve 13:00.
'S návštěvností jsme velice spokojeni, areál je až na pár míst plný. Mohlo by být chladněji, ale jsme rádi, že neprší. Divácky nejatraktivnější jsou asi rychlá kola nebo volné stádo klisen s hříbaty. Rychlá kola, to je vystoupení čtyř čtyřspřeží v kolbišti, je to velmi dynamické vystoupení. Vrcholem všech 16 vystoupení Velkého jezdeckého je poslední, a to desetispřeží starokladrubských vraníků,' řekla ČTK Chaloupková.
Akce připomněla také televizní seriál z prostředí chovu koní Dobrá voda, který na začátku 80. let minulého století ve Slatiňanech natáčel režisér František Filip podle scénáře Jiřího Hubače. 'Volné stádo klisen s hříbaty je připomínkou tohoto seriálu, vystoupení doplnila hudba ze seriálu,' uvedla Chaloupková.
Chov starokladrubských koní trvá kontinuálně více než 400 let. Představují nejstarší původní české plemeno, které bylo jako jediné na světě vyšlechtěno speciálně pro tažení kočárů císařů a králů. Podle informací hřebčína se do konce 18. století starokladrubští koně chovali ve více barevných variantách. Potom se ustálili na bílé a vrané. Bělouši byli určeni pro světské slavnosti a vraníci pro pohřby.
V Kladrubech hřebčín chová starokladrubské bělouše a ve Slatiňanech vraníky. Hřebčín ve Slatiňanech je domovem přibližně 250 vraných koní. Vraník a bělouš je totéž plemeno, liší se pouze barvou, uvedli zástupci hřebčína.
Do Slatiňan byli vraníci přemístěni v roce 1945 z Průhonic u Prahy. Vrané variantě koně hrozilo, že úplně zanikne, v roce 1931 byl chov vraníků téměř zlikvidován. Zachránil je hipolog František Bílek, který shromáždil v roce 1939 poslední koně a chov regeneroval. Organizace UNESCO Bílka označila za čtvrtého nejúspěšnějšího genetika své doby na světě.
Koně ve Slatiňanech choval již šlechtický rod Auerspergů. Po znárodnění byl chov přeměněn na Státní pokusný hřebčín ve Slatiňanech, v roce 1948 přejmenovaný na Výzkumnou stanici pro chov koní. Od roku 1992 je hřebčín součástí Národního hřebčína Kladruby nad Labem a zaměřuje se na chov starokladrubských vraníků.
ku rdo - sdílejte článek
Nepřehlédněte:
Vývoz zlata
Více než
Čína snížilaNásleduje: CNN: USA nesvrhly na jaderné zařízení Isfahán bomby, jelikož je příliš hluboko
Washington 28. června (ČTK) - Spojené státy při útocích na íránská jaderná zařízení na jedno z nich nesvrhly protibunkrové bomby. Zařízení v Isfahánu leží totiž tak hluboko pod zemí, že by tyto bomby nejspíš nebyly efektivní. Šéf amerického sboru náčelníků štábů Dan Caine to řekl senátorům na čtvrtečním brífinku, píše web stanice CNN s odvoláním na zdroje, které Caineův projev slyšely. Američtí činitelé předpokládají, že v podzemním provozu v Isfahánu je ukryto téměř 60 procent íránských zásob obohaceného uranu, které by Írán potřeboval v případě, že by se rozhodl vyvinout jadernou zbraň. Caineovo vyjádření je podle CNN prvním známým vysvětlením toho, proč americká armáda nepoužila bombu nazvanou Massive Ordnance Penetrator proti zařízení v Isfahánu ve středním Íránu. Americké bombardéry B-2 Spirit svrhly více než desítku těchto bomb určených k ničení bunkrů na íránská jaderná zařízení Fordo a Natanz. Zařízení Isfahán však zasáhly pouze rakety Tomahawk odpálené z americké ponorky. Brífink pro senátory o amerických útocích v Íránu vedl Caine, ministr obrany Pete Hegseth, šéf diplomacie Marco Rubio a ředitel Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe. Během schůzky Ratcliffe sdělil zákonodárcům, že americká zpravodajská komunita vyhodnotila, že většina íránského obohaceného uranu je uložena pod zemí v Isfahánu a Fordo. Demokratický senátor Chris Murphy ve čtvrtek večer po brífinku sdělil CNN, že část íránského jaderného materiálu "je tak hluboko pod zemí, že se k němu nikdy nedostaneme. Jsou tím pádem schopni přesunout velkou část toho, co bylo ušetřeno, do oblastí, kam se americké bombardéry nedostanou." Ve dnech po amerických útocích do médií uniklo předběžné hodnocení amerických zpravodajských služeb, podle kterého americké údery nezničily klíčové části íránského jaderného programu, ale pouze jej zpomalily o několik měsíců. V hodnocení rovněž stálo, že Írán mohl ... (pokračování)
Washington 28. června (ČTK) - Spojené státy při útocích na íránská jaderná zařízení na jedno z nich nesvrhly protibunkrové bomby. Zařízení v Isfahánu leží totiž tak hluboko pod zemí, že by tyto bomby nejspíš nebyly efektivní. Šéf amerického sboru náčelníků štábů Dan Caine to řekl senátorům na čtvrtečním brífinku, píše web stanice CNN s odvoláním na zdroje, které Caineův projev slyšely. Američtí činitelé předpokládají, že v podzemním provozu v Isfahánu je ukryto téměř 60 procent íránských zásob obohaceného uranu, které by Írán potřeboval v případě, že by se rozhodl vyvinout jadernou zbraň. Caineovo vyjádření je podle CNN prvním známým vysvětlením toho, proč americká armáda nepoužila bombu nazvanou Massive Ordnance Penetrator proti zařízení v Isfahánu ve středním Íránu. Americké bombardéry B-2 Spirit svrhly více než desítku těchto bomb určených k ničení bunkrů na íránská jaderná zařízení Fordo a Natanz. Zařízení Isfahán však zasáhly pouze rakety Tomahawk odpálené z americké ponorky. Brífink pro senátory o amerických útocích v Íránu vedl Caine, ministr obrany Pete Hegseth, šéf diplomacie Marco Rubio a ředitel Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe. Během schůzky Ratcliffe sdělil zákonodárcům, že americká zpravodajská komunita vyhodnotila, že většina íránského obohaceného uranu je uložena pod zemí v Isfahánu a Fordo. Demokratický senátor Chris Murphy ve čtvrtek večer po brífinku sdělil CNN, že část íránského jaderného materiálu "je tak hluboko pod zemí, že se k němu nikdy nedostaneme. Jsou tím pádem schopni přesunout velkou část toho, co bylo ušetřeno, do oblastí, kam se americké bombardéry nedostanou." Ve dnech po amerických útocích do médií uniklo předběžné hodnocení amerických zpravodajských služeb, podle kterého americké údery nezničily klíčové části íránského jaderného programu, ale pouze jej zpomalily o několik měsíců. V hodnocení rovněž stálo, že Írán mohl ... (pokračování)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Oslavy chovu starokladrubského vraníka přilákaly do Slatiňan přes 1800 lidí' je zařazena do kategorií Životní styl (spl) - Magazínový servis (mag) - Zemědělství (zem). ID zprávy: T2025062801951|520969. Vydána 28.6.2025 16:25. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Profimédia
Profimedia nabízí uživatelům snímky z celého světa ze všech oblastí: ilustrační fotografie, zpravodajství, celebrity, móda, jídlo, zahrada, portréty, historické, reportáže, umění, hudba, filmové záběry. Profimedia nabízí své fotografie ve třinácti zemích střední a jihovýchodní Evropy.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Oslavy chovu starokladrubského vraníka přilákaly do Slatiňan přes 1800 lidí' je zařazena do kategorií Životní styl (spl) - Magazínový servis (mag) - Zemědělství (zem). ID zprávy: T2025062801951|520969. Vydána 28.6.2025 16:25. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
Profimédia
Profimedia nabízí uživatelům snímky z celého světa ze všech oblastí: ilustrační fotografie, zpravodajství, celebrity, móda, jídlo, zahrada, portréty, historické, reportáže, umění, hudba, filmové záběry. Profimedia nabízí své fotografie ve třinácti zemích střední a jihovýchodní Evropy.
