Plzeň si připomněla dobytí z roku 1618, stovky diváků sledovaly šermíře

Plzeň 22. listopadu 2025 (ČTK) - Po více než čtyřech stoletích dnes Plzeň opět dobyla protestantská vojska generála Petra Arnošta Mansfelda. Zhruba stovka členů spolků historického šermu rekonstruovala na jednom z posledních dochovaných kousků městského opevnění v Proluce v Křižíkových sadech události z 21. listopadu 1618. Tehdy byla Plzeň poprvé a naposledy dobyta. Rekonstrukce událostí z roku 1618 se koná od roku 2012, s výjimkou covidových let. Za studeného ale slunečného počasí ji dnes přihlížely stovky lidí, řekl dnes ČTK pořadatel Petr Merxbauer. Opevněná katolická Plzeň se ubránila čtyřem husitským obléháním v 15. století, na začátku třicetileté války ale měšťané s přivolanými posilami podlehli útoku Mansfeldových mužů. Generál město obléhal se 2000 vojáky od 19. září 1618, až díky posilám a dělům se mu podařilo probořit hradby o dva měsíce později. Podle Merxbauera v té době bylo snadné sehnat žoldáky, kteří měli zájem o plat za obléhání města. Jejich motivací k úspěchu byla i blížící se zima, kterou chtěli strávit v teple domácností než v chladu a vlhku vojenského ležení, řekl Merxbauer. "Naše rekonstrukce se koná na jednom z posledních malých zbytků hradeb a také na autentickém místě, kudy zhruba Mansfeld do města pronikl," řekl. Opevnění se začalo budovat záhy po založení Plzně před 730 lety. Do dneška se dochovala jen malá část v sadovém okruhu, většina hradeb byla zbořena v 19. století. Vysoké zděné opevnění, které bránila posádka místních šermířů, dnes během odpoledne dvakrát dobyli s pomocí děla, palných i sečných zbraní a dobývacích žebříků protestantští mušketýři. Důsledky dobytí nesla Plzeň několik století. "Znamenalo to v podstatě ekonomický kolaps, protože do té doby bohatá Plzeň, která byla v Českém království braná jako druhé město po Praze, musela zaplatit Mansfeldovi 100.000 zlatých náklady obléhání a 70.000 zlatých výpalné. Těžko se to přepočítává, ale dá se to odhadnout zhruba na 1,5 miliardy dnešních korun," řekl Merxbauer. Cenu muselo zaplatit 300 městských rodin. Přestože Plzeňští byli bohatí, museli si půjčit a zadlužili se a tím to nekončilo. Protože Mansfeld nechal ve městě posádku až do roku 1621, museli ji měšťané živit. Celková vysoká cena za dobytí uvrhla Plzeň do stavu provinčního města. Vzpamatovala se z něj částečně až s příchodem průmyslové revoluce v 19. století a zčásti až po roce 1989, míní Merxbauer. Podle historika Františka Frýdy ze Západočeského muzea měšťané původně vybavovali městskou zbrojnici a stavěli opevnění, takže se ubránili husitům. Později se jim ale nechtělo do posílení hradeb a moderních zbraní tolik investovat. "Když Mansfeld město dobyl, našel na celé opevnění jen 12 děl. Myslel si, že měšťané museli ostatní děla někam schovat, ale neschovali, prostě další neměli," řekl Frýda. Část zbraní, s nimiž se město bránilo i s nimiž mušketýři hradby dobyli, je dodnes v muzeu v expozici městské zbrojnice. lap gcm - sdílejte článek