V Zoo Praha se podařilo rozmnožit strašilky humří, nejmohutnější nelétavý hmyz

Praha 25. února (ČTK) - V Zoo Praha se podařilo rozmnožit strašilky humří, zástupce nejmohutnějšího nelétavého hmyzu planety. V dospělosti mohou jedinci tohoto druhu měřit až 15 centimetrů. Kvůli jejich mohutnosti se jim přezdívá stromoví humři. V tiskové zprávě to dnes oznámila zoo. Vzhledem k omezenému množství studií o odchovech tohoto druhu, který se původně považoval po desítky let za vyhubený, je pražský chov podle zoo příležitostí k rozšíření mezinárodních poznatků. Strašilky humří chová pražská zoo od roku 2024, nejdříve se ale líhly z vajíček dovezených z ciziny. Nyní se už v zoo líhnou z tamní snůšky. "S chovem jsme začali před rokem a půl díky čtyřem stovkám vajíček, která jsme obdrželi od kolegů z Anglie. Z těch už jsou dospělci, kteří se nyní sami rozmnožili. Jde tedy o první strašilky tohoto druhu pocházející z vajíček nakladených i vylíhnutých v Česku," sdělil odborný chovatel bezobratlých v Zoo Praha Vojtěch Víta. Rozmnožení strašilek humřích se podle zoo dařilo v Evropě zatím právě jen v Británii. Z tamní Zoo Bristol získala pražská zahrada v srpnu 2024 první vajíčka se svolením australských úřadů, protože tento hmyz pochází původně z australského Ostrova lorda Howea. V listopadu 2024 se pak v Praze vylíhly první nymfy, tedy nedospělé stadium hmyzu. Loni v červenci strašilky po dosažení dospělosti nakladly vajíčka. První v Praze rozmnožená strašilka se vylíhla letos 9. února a postupně ji následovalo zatím 12 dalších. Nymfy jsou po vylíhnutí dlouhé asi dva centimetry, velmi útlé a jasně zelené, aby byly dobře maskované na rostlinách. Při dospívání se asi sedmkrát svlékají a při tom mění svůj vzhled a rostou. "Postupně strašilky s dalšími svleky hnědnou, načež dospělé jsou leskle černé," uvedl Víta. Dospělci jsou totiž na rozdíl od nymf aktivní v noci, takže jim černá svědčí. Celkem se dožívají asi dvou let, z toho osm až 12 měsíců tráví ve fázi nymfy. "Naším cílem teď není nechat vylíhnout všechna nakladená vajíčka," doplnil Víta. "Tyto strašilky jsou totiž v potravě mimořádně vybíravé. Dub cesmínovitý, který přežije v mírném pásmu a který pro účely krmení pěstujeme v areálu zoo, neroste tak rychle, abychom uživily stovky nymf nové generace," sdělil. Chovatelé v Praze nyní sledují faktory ovlivňující líhnivost snůšek či délku inkubační doby. Strašilka humří se ještě před 110 lety běžně vyskytovala na Ostrově lorda Howea v jižním Pacifiku. Roku 1918 ale na jeho útesech uvízl parník, z něhož unikly krysy, které populaci strašilek na ostrově během dvou let zlikvidovaly. V 60. letech 20. století skupina australských dobrodruhů objevila na mořském skalisku Ballova pyramida, zhruba 20 kilometrů od Ostrova lorda Howea, mrtvolku obrovského hmyzu. Tamní existence strašilek humřích ale byla definitivně potvrzena až počátkem nového tisíciletí. Vědci objevili celkem 24 jedinců a v roce 2003 odebrali čtyři strašilky jako základ chovu v lidské péči. ver opm - sdílejte článek