Při úklidu ministerských sklepů se našly originály Benešových závětí

Praha 21. května 2025 (ČTK) - Vlastní rukou psané poslední vůle druhého československého prezidenta Edvarda Beneše nebo razítka československé exilové vlády v Londýně ležely ukryty ve sklepích ministerstva spravedlnosti, odkud se dostaly ven loni při úklidu. Originály závětí se tak od doby, kdy byly předány do pozůstalostního řízení po Benešově smrti, objevují na veřejnosti poprvé, jejich obsah byl dosud znám jen z kopií a opisů. ČTK o tom dnes informoval Národní archiv, který nalezené spisy a předměty v dubnu převzal od ministerstva. "Práce archiváře je někdy dobrodružná a svědčí o tom i nalezení těchto zajímavých věcí a dokumentů," uvedl ředitel Národního archivu Milan Vojáček. Podle archivu byly originály závěti součástí dvou nalezených spisů Okresního soudu v Táboře a Státního notářství v Táboře z Benešova dědického řízení. Samotné poslední vůle československý prezident z let 1943 a 1945 napsal před odjezdem z Velké Británie na zahraniční cesty a obsahují zejména pokyny a názory na další politický vývoj v případě, že by se zpět do Československa nevrátil. Beneš závěti psal postupně a postupně je i doplňoval, uvedl archiv. Doplnil, že nalezený soubor obsahoval i pamětní zápis z 25. února 1948 o Benešově soukromém (politickém) archivu a několik originálů dokumentů o nakládání s ním po jeho smrti, což bylo 3. září 1948. Mezi dalšími objevenými věcmi byl podle archivu i vyšetřovací a soudní spis z vykonstruovaného politického procesu před mimořádným lidovým soudem v Praze s účastníkem protinacistického odboje a generálním tajemníkem Československé strany národně socialistické Vladimírem Krajinou a sada klíčů od pracovního stolu prvorepublikového ministra spravedlnosti z 20. let 20. století. Archiv uvedl, že Benešovy pozůstalostní spisy nyní uloží ve Státním oblastním archivu v Třeboni, spis z procesu s Krajinou ve Státním oblastním archivu v Praze a další převzaté dokumenty a předměty budou ve fondech Národního archivu. Beneš patří k nejvýznamnějším i nejdiskutovanějším českým státníkům minulého století. Politik a diplomat, jenž se zasloužil o vznik Československa v roce 1918 i jeho obnovení po druhé světové válce a byl nejbližším spolupracovníkem svého předchůdce v čele státu Tomáše Garrigua Masaryka, dodnes budí vášně především svojí rolí v temném období před německou okupací i o dekádu později při převzetí moci komunisty v únoru 1948. Československým prezidentem byl v letech 1935 až 1938 a 1945 až 1948, za druhé světové války působil jako prezident ČSR v exilu. S Benešovým jménem jsou spjaty ale i často diskutované dekrety, které v letech 1940 až 1945 vydával v londýnském exilu i po návratu do vlasti a které se mimo jiné týkaly majetkových záležitostí zejména Němců a Maďarů na československém území, potrestání kolaborantů a znárodnění. ktp ptd - sdílejte článek