Průzkum: Lidé méně navštěvují restaurace a volí levnější, méně zdravá jídla

Nepřehlédněte:

Následuje: Velvyslanec Černý: EU řeší, jak skloubit konkurenceschopnost a klimatické ambice
Brusel 21. října (zpravodajka ČTK Tereza Šupová) - Jak skloubit konkurenceschopnost s klimatickými ambicemi je teď nejdůležitější téma, které se v Evropské unii řeší. V rozhovoru s ČTK to řekl Štěpán Černý, který je novým českým velvyslancem ve výboru Coreper I. Ten se v EU zabývá mimo jiné dopravou, energetikou nebo životním prostředím. Státy sedmadvacítky se podle Černého zabývají velmi těžkým dilematem, zda klimatické ambice EU mají být tou úplně největší prioritou, které se musí všechno ostatní podřídit, nebo zda je potřeba do toho vnášet i jiné elementy. Do své nové funkce Černý nastoupil 1. července, do Bruselu odjel z pozice vrchního ředitele Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády. Ještě předtím se věnoval právě i politikám, které spadají do Coreperu I, proto dostat se do rozsáhlé, často velmi technické problematiky, pro něj podle jeho slov nebylo zas tak složité. Černý ve funkci nahradil Lucii Šestákovou, která se stala šéfkou kabinetu nového českého eurokomisaře Jozefa Síkely. Nejnáročnější jednání, která Černý dosud zažil, se týkala právě tématu sladění konkurenceschopnosti a klimatických ambicí, konkrétně návrhu Evropské komise (EK) do roku 2040 snížit emise oxidu uhličitého o 90 procent proti roku 1990. "Časy se mění. Cíle pro předchozí roky 2030 a 2050 byly jak na Evropské radě, tak následně na Radách ENVI přijaty relativně hladce, tedy například chtělo to jen dvě jednání Evropské rady. Jednání sice trvala dlouho, ale stála tu proti sobě velká většina členských států versus velmi malá menšina členských států, která nakonec na klimatický cíl přistoupila," uvedl Černý. "Teď se ale mezi členskými státy, které navržený cíl ve výši 90 procent odmítají, podařilo utvořit blokační menšinu," dodal. Právě Česká republika je jednou ze zemí, která tento cíl odmítá. Podle Černého Česko dlouhodobě upozorňuje na to, že konkurenceschopnost nesmí být obětována ve prospěch klimatických ambicí. Původně se mělo o návrhu komise hlasovat už v září, nebyla pro něj ale dostatečná podpora. Tématem se tak nakonec budou zabývat unijní prezidenti a premiéři na summitu EU, který začíná ve čtvrtek. Několik zemí včetně Francie, Německa, Itálie a Polska si totiž vyžádalo přesunutí diskuse na úroveň Evropské rady. Tam by o tomto tématu měli podle předsedy Evropské rady Antónia Costy lídři vést strategickou debatu. Blokační menšinu tvoří nejméně čtyři státy EU, které ale zároveň musejí zastupovat více než 35 procent obyvatel EU. Pro nynější dánské předsednictví v Radě EU je boj s klimatickými změnami jednou z priorit, proto se i nadále snaží o tématu vyjednávat. Důležitost tématu vyzdvihuje právě i šéf unijních summitů. Je tedy možné, že se nynější Evropské radě podaří jednání odblokovat. Další setkání unijních ministrů životních prostředí, které se bude klimatickým cílem pro rok 2040 zabývat, je naplánováno na 4. listopadu. Aby byl návrh schválen, je zapotřebí kvalifikovaná většina států. V předchozích letech se podle Černého Evropská rada vždy shodla na určitém čísle - například, že si členské státy přejí, aby v roce 2030 došlo ke snížení emisí o 55 procent. "Myslím, že teď to ale možné není, protože u řady členských států je vůči číslu 90 procent velký odpor a chtějí jeho snížení. Oproti tomu jiné členské státy zase chtějí alespoň 90 procent a níž jít nehodlají," popsal český diplomat. "V tuto chvíli se tedy čeká na určitá obsahová vodítka od Evropské rady. Můj odhad ale je, že se do závěrů nepodaří prosadil to, co minule, tedy vyjádření podpory a číslo 90 procent, a to právě pro odpor skupiny, která s tímto číslem nesouhlasí," dodal Černý. Teď je všechno podle něj v rukou předsedy ... (pokračování)