První polibky podle vědců padly před 20 miliony lety mezi ranými primáty

Londýn 30. listopadu 2025 (ČTK) - Odkud se vzala tak běžná a přitom bytostně lidská věc, jako je polibek? Pokud by si někdo myslel, že se o tento projev emocí zasloužili osudem stíhaní milenci, pak by se mýlil. První polibky si vyměnili raní primáti - předkové lidoopů - zhruba před 20 miliony lety. Vyplývá to z nové studie, o níž informovala agentura Reuters.

Vědci z Oxfordské univerzity a Floridského technologického institutu (FIT) chtěli zjistit, kdy se objevilo líbání, které z čistě evolučního hlediska nemá žádný přínos k přežití a může šířit choroby. A přesto se líbají nejen lidé, ale i šimpanzi, bonobové, orangutani a gorily, což naznačuje, že tento zvyk zdědili od společného předka.

Vědci ve své studii, která vyšla v listopadovém čísle odborného časopisu Evolution and Human Behavior, spojili informace o chování primátů s údaji o evolučních vztazích, aby se vrátili v čase a pokusili se datovat první polibek.

"Na základě těchto dvou klíčových informací jsme vytvořili modely, které nám umožnily simulovat různé evoluční scénáře," uvedla hlavní autorka studie, Matilda Brindleová z biologického ústavu Oxfordské univerzity. Po milionkrát opakovaném spuštění modelu byl první polibek zasazen do období před 21,5 až 16,9 milionu let.

Vědci ve své studii popsali polibek zcela neromanticky jako "neagresivní kontakt úst s ústy, při němž nedochází k přenosu potravy". Tato definice zahrnovala jak sexuální líbání, tak platonické polibky například mezi příbuznými nebo při přátelském pozdravu. Jak polibek vznikl, zůstává předmětem debaty, stejně jako to, proč se udržel.

"Někteří lidé se domnívají, že sexuální polibky jsou užitečným způsobem, jak posoudit kvalitu nebo vhodnost partnera," řekla Brindleová. "Případně by polibky mohly být druhem předehry, která zvyšuje sexuální vzrušení a tím i šanci na oplodnění," dodala.

Platonické polibky pak podle ní mohou sloužit k navazování složitých sociálních vztahů nebo k posílení vazeb. Studie tvrdí, že neandrtálci a lidé se pravděpodobně také líbali, vzhledem k důkazům, že se křížili a sdíleli ústní mikroby - což je známkou skutečnosti, že si vyměňovali sliny - dlouho poté, co se tyto dva druhy před 450.000 až 750.000 lety rozdělily.