Strategie: Česko musí více sledovat nemoci přenášené ze zvířat na člověka

Praha 10. ledna (ČTK) - Česko se musí více zaměřit na sledování původců nemocí přenášených ze zvířat na člověka, takzvaných zoonóz. Od srpna 2026 to žádá nařízení EU. Vyplývá to z vyhodnocení plnění Strategie bezpečnosti potravin a výživy 2030. Materiál, který má ČTK k dispozici, v pondělí projedná vláda. Některými zoonózami, jako je lymská borelióza nebo kambylobakterióza, se podle statistik Státního zdravotního ústavu (SZÚ) loni nakazilo přes 10.000 lidí, salmonelózou více než 5000. "Z dosavadního průběhu naplňování opatření je naopak zřejmé, že posílit je třeba zejména spolupráci v oblasti zoonóz, přičemž jako klíčová se v této oblasti v současné chvíli jeví podpora provádění celogenomového sekvenování původců zoonóz, sdílení výsledků a jejich porovnávání v rámci orgánů bezpečnosti potravin a orgánů ochrany veřejného zdraví," píše se v dokumentu, který připravila ministerstva zemědělství a zdravotnictví. Celogenomové sekvenování je metoda určená k popsání kompletní DNA daného organismu, tedy pořadí jejích čtyř jednotlivých nukleotidů v genetické informaci. Ta je důležitá pro plnění evropského nařízení, které se týká bezpečnosti potravin. Členským zemím stanoví povinnost sekvenovat vybrané patogeny při zjišťování ohnisek onemocnění z potravin. Některou ze zoonóz se člověk může nakazit přímým kontaktem se zvířetem, vdechnutím či polknutím nebo prostřednictvím virů, bakterií, plísní či parazitů. Zdrojem nákazy mohou být také kontaminovaná voda, půda či zvířecí exkrementy. Mezi onemocnění tohoto typu patří podle SZÚ kampylobakterióza, salmonelóza a lymeská borelióza. Kampylobakterióza je akutní průjmové onemocnění doprovázené kolikovými bolestmi břicha a horečkou. Nejčastějším zdrojem infekce je drůbeží maso, vepřová játra či mleté maso. Loni se jí v ČR nakazilo přes 13.000 lidí. Výskyt sleduje národní referenční laboratoř. "Podle jejich studií je v obchodní síti kontaminováno kampylobaktery na povrchu asi 70 procent chlazené drůbeže, 50 procent mražené drůbeže a 30 procent vepřových jater," uvedla na webu Státní veterinární správa. Drůbež je proto nevhodné omývat tekoucí vodou, je třeba vymezit kuchyňské pomůcky pro syrové pokrmy a maso dostatečně tepelně upravit. K nákaze salmonelózou dochází podle SZÚ nejčastěji z kontaminovaných vajec, nedostatečně tepelně upraveného masa, mražených výrobků obsahujících syrová vejce, jako je zmrzlina, nebo nepasterizovaného mléka. Nemocí, která se nejčastěji projeví průjmem, horečkou, bolestmi břicha a zvracením, se loni nakazilo více než 5000 lidí. Lymskou boreliózu přenášejí klíšťata z nakažených zvířat, většinou ptáků a malých či středních savců. Nemocných meziročně výrazně přibylo. Zatímco předloni jich bylo 4029, loni 11.386. Mezi nejzávažnější, potenciálně smrtelné zoonózy, patří vzteklina, která ale u zvířat v ČR nebyla prokázána od roku 2002. Strategie, jejíž plnění projedná vláda, za priority označuje zajištění nezávadnosti potravin, udržení a posilování funkčnosti systému zajištění bezpečnosti potravin a komunikaci se spotřebiteli. Počty případů sledovaných zoonóz v posledních 10 letech: Onemocnění 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 Kampylobakterióza 24.291 24.508 23.788 23.169 17.786 16.382 14.488 13.630 14.278 13.027 Salmonelóza 11.912 11.779 11.346 13.306 10.363 10.076 7680 7705 7017 5729 Lymeská borelióza 4694 3939 4724 4102 3710 2831 3517 3268 4029 11.386 Klíšťová encefalitida 565 687 717 774 859 596 710 514 680 703 Toxoplazmóza 147 108 108 104 81 101 71 84 139 96 Tularémie 59 51 34 102 70 52 46 50 69 60 Leptospiróza 18 21 10 25 29 31 19 21 28 19 Listerióza 45 30 36 29 16 25 51 48 67 50 Ténióza 5 6 9 5 3 1 1 1 4 0 Erysipeloid 3 2 4 1 2 1 1 2 0 2 zdroj: Státní zdravotní ústav van ptd - sdílejte článek