Ve zlínské zoologické zahradě se po 13 letech narodilo mládě lamy vikuni

Zlín 9. prosince 2025 (ČTK) - Ve zlínské zoologické zahradě se po 13 letech narodilo mládě lamy vikuni. Sameček přišel na svět na začátku října, je zdravý, vitální a skvěle prospívá, řekla dnes novinářům chovatelka Sára Palová. Vikuňa je symbolem andských velehor, její chov v lidské péči je však poměrně náročný, zejména kvůli vysoké citlivosti na prostředí. Snadno se vystresují, cokoliv je vyděsí, uvedla chovatelka.

"Samice jsou velmi náročné na klid, bezpečí i stabilní podmínky, jakékoli narušení může ohrozit průběh březosti či následnou péči o novorozené mládě," uvedla chovatelka. V Evropě chová tyto lamy 75 zahrad, za poslední rok se odchov podařil ve 23 institucích včetně zlínské zoo. "Samice zvládla porod mláděte hladce a během několika minut. Mládě bylo hned po narození vitální, stavělo se na nohy a dožadovalo se mateřského mléka. A také matka se o něj vzorně stará od prvních okamžiků. Při kontrole na konci listopadu jsme zjistili, že je to sameček," uvedla Palová.

Zlínská zoo chová lamy vikuni od roku 2004. Odchovala celkem 14 mláďat. Současnou skupinu tvoří samec, tři samice a dvouměsíční sameček.

Lamy vikuni žijí v malých harémech vedených dominantním samcem. Každá taková skupina si pečlivě chrání své území. Mladé vikuni dospívají nejdříve ve dvou letech, dožívají se přibližně 20 let. Jejich potravu tvoří výhradně traviny a byliny. Ve zlínské zoo se pasou v prostorném travnatém výběhu. "Dostávají však také seno, speciální granule pro lamy a strouhanou mrkev doplněnou o minerální látky," uvedla mluvčí zahrady Romana Mikešová.

Vikuňa je divoký druh lamy žijící v Andách jižního Peru a Bolívie a v severních oblastech Argentiny a Chile. Patří mezi nejmenší zástupce jihoamerických velbloudovitých, dosahuje výšky kolem jednoho metru a hmotnosti 50 kilogramů. Je známá především pro svou velmi kvalitní srst zlatohnědé barvy, jejíž vlákna jsou jemnější než kašmír, a přitom velmi pevná. Dospělá vikuňa poskytne necelý jeden kilogram vlny každé dva roky, jedná se tedy o vzácný a drahý produkt, uvedla mluvčí.

Právě lov pro vlnu a kůži přivedl vikuni na pokraj vyhubení. "V roce 1965 žilo v jihoamerických horách pouze 6000 vikuní. V poslední chvíli zachránilo vikuňu vyhlášení několika rezervací, přísný zákaz lovu i mezinárodního obchodu. Dnes se početnost odhaduje na 350.000 dospělých jedinců," uvedla Palová.