Vědci ukázali, jak pravděpodobně vypadala tvář svatého Václava

Praha 11. června 2025 (ČTK) - Mezinárodní vědecký tým vytvořil podle lebky připisované svatému Václavovi pravděpodobnou podobu tváře tohoto českého knížete a světce. Odborníci k tomu použili forenzní vědecké metody a počítačový program, které využívají lékaři při operacích. Výsledek práce zveřejnili v časopise Heritage. V tiskové zprávě o tom dnes informoval geoinformatik Jiří Šindelář, který se na výzkumu podílel. Už dříve experti rekonstruovali podobu obličeje svatého Vojtěcha a svaté Ludmily.

Při rekonstrukci vyšli vědci z digitální kopie lebky, která je součástí Svatovítského pokladu v Praze. Tvorba pravděpodobné podoby obličeje kombinovala tradiční techniky se statistickými projekcemi z tomografie žijících lidí. K rekonstrukci podoby tým použil program OrtogOnBlender, který pomáhá na operačních sálech nemocnic v 31 zemích zachraňoval lidské životy.

Finální úpravou bylo nanášení textur, vlasů či obočí. Tato etapa už byla podle vědců z velké části uměleckým vkladem. Z archeologického výzkumu ani z písemných pramenů totiž nejsou známé informace o barvě očí, vlasů či přesném odstínu pleti svatého Václava. Experti nakonec zvolili světlý odstín vlasů na základě skutečnosti, že se na lebce připisované světci několik vlasů dochovalo.

Na výzkumu a forenzní aproximaci obličeje svatého Václava pracovali pod vedením Cicera Moraese lékaři z Brazílie, specialisté z České republiky i odborníci na antropologii, medicínu a technické vědy z Polska a Malajsie. Tým se zabýval i pokusy o rekonstrukci podoby svatého Václava, které byly provedené v minulosti. Mimo jiné tak zjistili, že jimi vytvořený digitální model vykazuje vysokou shodu s obličejem opukové sochy světce od Petra Parléře, která dnes stojí ve svatováclavské kapli. "Trochu nadneseně tak můžeme prohlásit, že sochařskou rekonstrukci tváře podle lebky v Čechách prováděl už Petr Parléř ve 14. století," uvedl Šindelář.

Svatý Václav se narodil kolem roku 907 jako nejstarší syn knížete Vratislava I. a jeho manželky Drahomíry. Jako kníže je v pramenech doložen poprvé v roce 924, kdy nechal převézt ostatky své zavražděné babičky Ludmily z Tetína do Prahy. Pozdější legendy zdůrazňovaly především jeho zbožnost a činy dokazující jeho oddanost katolické víře. Na příkaz svého bratra Boleslava, který neskrýval výhrady vůči jeho vládě, byl 28. září 935 (podle starší literatury 929) ve Staré Boleslavi zavražděn.