V Havlíčkově Brodě otevřel sběratel Muzeum hotovosti s tisíci exponáty

Nepřehlédněte:

Následuje: Chorvatsko se chystá dokončit odminování, Ukrajina miny likviduje i během bojů
Záhřeb 15. listopadu (zvláštní zpravodajka ČTK Iveta Polochová) - Třicet let po konci války za nezávislost bude Chorvatsko v prosinci bez min, odminovat zbývá území o rozloze ne více než dvou kilometrů čtverečních. V rozhovoru s ČTK to řekl Željko Romić, ředitel společnosti Piper Demining Group, který se v budoucnu chystá pomoci svými zkušenostmi na Ukrajině. Ta je dnes považovaná za jednu z nejvíce zaminovaných zemí na světě a válka na jejím území, kterou rozpoutalo Rusko, pokračuje. Ruslan Misjuňa ze střediska pro odminování v Charkovské oblasti si netroufá odhadovat, jak dlouho může likvidace min jeho zemi trvat. "Ani nevíme, kdy válka skončí. Teprve až provedeme průzkum, zjistíme, které oblasti a jak moc jsou kontaminované, a čím vším jsou zamořené. Přitom nevíme, kolik budeme mít v budoucnu podpory. Chci věřit, že máme silné spojence, protože to s námi bude po celá desetiletí," řekl ČTK Misjuňa, jenž se tento týden zúčastnil v Záhřebu konference, na níž účastníci z několika zemí - včetně Ukrajiny, Ázerbájdžánu, Nigérie nebo Mauretánie - vyzvali k revizi Ottawské úmluvy, která zakazuje použití, skladování a výrobu protipěchotních min. Upozornili například na to, že některé země nejsou signatáři úmluvy a miny používají. Vyzvali také, aby státy používající miny byly po konfliktu zodpovědné za jejich odstranění. Ukrajina letos oznámila odstoupení od úmluvy, což odůvodnila potřebou obrany před ruskou invazí. Podle agentury Ukrinform se jedná o dočasný krok, dokud neskončí ruská agrese. Odchod od Ottawské úmluvy letos ohlásily i Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko a Finsko. Tedy země, které sousedí s Ruskem, jeho spojencem Běloruskem nebo s oběma těmito státy. Ottawská úmluva vstoupila v platnost v roce 1999 a ratifikovalo ji kolem 160 zemí včetně Chorvatska a také Česka. Například Spojené státy, Rusko nebo Čína tak neučinily. V Chorvatsku mezitím zůstaly po válce na nezávislost z let 1991 až 1995 zaminované někdejší frontové lokality. Agentura Reuters letos v dubnu napsala, že Chorvaté vyčistili zhruba 1800 kilometrů čtverečních a našli přitom na 300.000 min a dalších výbušných zařízení. Při explozi min a další munice v balkánské zemi podle dubnových informací zahynulo od konce války více než 200 lidí, včetně čtyř desítek pyrotechniků. Nyní se mezi turisty oblíbená země blíží k okamžiku, kdy bude moci vyhlásit, že nebezpečné relikty zdejších bojů už nikoho neohrožují. "Naše zkušenost ukazuje, jak dlouhý a složitý proces to je a zároveň naznačuje, co čeká Ukrajinu," řekl na konferenci Romić, který se podílí na odminování Chorvatska. Upozornil, že některé nalezené aktivní miny pocházely ještě z dob druhé světové války. Odminování začalo v Chorvatsku nedlouho po skončení bojů v polovině 90. let minulého století a v posledních letech pomáhaly také peníze z Evropské unie. "Měli jsme kritéria kde začít, to byly školy a další místa, kde byli ohrožení civilisté. Následovala zemědělská půda a lesy," řekl ... (pokračování)