V Krkonoších stoupá populace kriticky ohroženého hořečku ladního pobaltského

Svoboda nad Úpou (Trutnovsko) 26. září (ČTK) - Z několika desítek na 4000 kusů se letos zvýšil počet rostlin kriticky ohroženého hořečku ladního pobaltského, který roste na Slunečné stráni nad Svobodou nad Úpou na Trutnovsku. Jedná se o jednu z posledních českých lokalit, kde tato rostlina roste. ČTK to dnes řekl mluvčí Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Radek Drahný. Hořeček ladní pobaltský za posledních 100 let zaznamenal dramatický úbytek, z přibližně 200 lokalit v Česku přežil jen na třech. Kromě krkonošské Slunečné stráně ještě v přírodních rezervacích Údolí Klíčavy na Rakovnicku a Bukovec u osady Jizerka na Jablonecku. "Asi 4000 hořečků ladních pobaltských vykvetlo v přírodní památce Slunečná stráň poprvé od roku 1991, kdy jsme zde tento druh začali systematicky monitorovat," řekl Drahný při dnešním představení péče o lokalitu. Podle ředitele Správy KRNAP Robina Böhnische může aktuální stav souviset s příznivými klimatickými podmínkami pro druh, i s vhodně nastaveným managementem lokality. Jedním z hlavních důvodů vymizení hořečku z krajiny je zarůstání dříve obhospodařovaných ploch. Hořečky, stejně jako další vzácné druhy rostlin, nemají šanci přežít v hustých porostech trav a náletu dřevin. "V minulosti populace hořečku ladního pobaltského výrazně kolísala podle klimatických a místních podmínek jednotlivých let. V nejhorší době zde byly jen desítky až stovky jedinců. V posledních třech letech však sledujeme výrazný růst, kdy počty přesahují tisíc rostlin," řekl k situaci na Slunečné stráni Böhnisch. Na Slunečné stráni ve východních Krkonoších roste několik ohrožených druhů rostlin. Kromě hořečku je domovem orchidejí, ale také všivce lesního, prhy arniky a suchopýru úzkolistého. "Pro udržení populace hořečku ladního pobaltského je zásadní zajistit vhodnou péči," řekl Drahný. V posledních dvou letech ji financoval program Národní plán obnovy – Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny. "Daří se ji uskutečňovat také díky spolupráci s hospodářem Pavlem Heřmanem, který na ploše zajišťuje červnovou pastvu skotu nebo seč," řekl Drahný. Do managementu se zapojuje také pracovní skupina Správy KRNAP, která na podzim po vysemenění hořečku plochu seče, vyhrabává a podle potřeby narušuje, čímž vytváří podmínky pro klíčení semen. Pomáhají i dětí z místních škol, které na jaře vyhrabávají stařiny a mech. Existence krkonošských luk byla vždy závislá na činnosti generací krkonošských hospodářů, bez nichž loukám hrozí rychlý zánik. Na znehodnocení značné části krkonošských luk měl vliv zánik více než 400 let trvajícího tradičního hospodaření, který nastal po roce 1945. Správa KRNAP začala pečovat o louky v 90. letech, zpočátku jen na některých cenných územích. Krkonošské květnaté louky patří mezi přírodní poklady, kvůli kterým byl KRNAP v roce 1963 založen. Dalšími fenomény Krkonoš jsou arkto-alpínská tundra a lesy. ku dto - sdílejte článek