Výstava v Postupimi nabízí pohled na čtyři tisíce let fascinace jednorožcem

Postupim (Německo) 25. října (zpravodaj ČTK Jaromír Mrhal) - Magické zvíře, symbol cudnosti, čistoty a nevinnosti, ale i popkulturní fenomén - tak představuje jednorožce nová výstava v postupimském Muzeu Barberini, která se dnes otevřela veřejnosti. Návštěvníkům ukazuje více než čtyři tisíce let staré pečetidlo z údolí řeky Indus, středověké tapiserie, obrazy umělců zvučných jmen jako Albrecht Dürer, Tizian, Arnold Böcklin či René Magritte, ale i díla moderního umění posledních let, která se inspirovala tímto bájným zvířetem. Umělecké předměty zapůjčily do Postupimi přední světové galerie, navzdory předchozí spolupráci mezi nimi tentokrát není žádná česká instituce. Českou stopu lze na výstavě přesto najít. "Každé větší muzeum má minimálně jedno dílo s vyobrazením jednorožce," řekl na tiskové konferenci hlavní kurátor Michael Philipp. Na výstavu s podtitulem Bájné zvíře v umění, která potrvá do 1. února příštího roku, zapůjčily obrazy, sochy, grafiky a další umělecké předměty mimo jiné florentská galerie Uffizi, Metropolitní muzeum umění v New Yorku či madridské muzeum Prado. Na vzniku výstavy s Muzeem Barberini úzce spolupracovalo také pařížské Musée de Cluny, které vlastní světoznámou sérii tapiserií z 15. století Dáma a jednorožec. V něm bude výstava k vidění od poloviny března do poloviny července příštího roku. Podle Philippa je jednorožec v současném světě "všudypřítomný", stal se předmětem komercializace a banalizace. "Spatříte ho na školních aktovkách, v reklamách, na sociálních sítích i v dětských pokojích," uvedl kurátor, který výstavu připravoval více než šest let. Bájné zvíře je ale podle něj dávným symbolem, který se objevuje ve velkých starověkých kulturách a do Evropy se dostal pravděpodobně z Indie přes Persii a Egypt. V evropské kultuře byl pak jednorožec zvířetem spojeným s křesťanstvím, symbolizoval čistotu, cudnost a panenskost, ale měl i jisté erotické rysy. Spojení s křesťanstvím na výstavě připomíná řada vyobrazení jednorožce s pannami, na kterých zastupuje Ježíše Krista. Neodmyslitelně je jednorožec spojený také s vývojem evropské medicíny, prášek z domnělého rohu jednorožce - ve skutečnosti zubu mořského kytovce narvala - byl často používán jako zázračný všelék. Na výstavě v postupimském muzeu lze vidět několik narvalích zubů i domovní znamení, které označovalo lékárnu U Jednorožce. O existenci jednorožce podle kurátora Philippa lidé až do počátku 17. století nepochybovali, mimo jiné proto, že je stoosmkrát zmíněn v bibli. Po roce 1600 ale jednorožec z evropského umění mizí. Souvisí to s rozvojem vědeckého poznání, které narušilo víru v existenci tohoto zvířete. V plné síle se vrací jednorožec do umění až v 19. století. Malířem, který stál na počátku jeho renesance, je Švýcar Arnold Böcklin. V Postupimi o tom svědčí dva jeho obrazy z let 1871 a 1885 zapůjčené z Mnichova a Poznaně. Dokladem, že fascinace jednorožcem neopadá ani v 21. století, jsou pak například díla nizozemské fotografky Marie Cécile Thijsové, které zachycují bílého a černého jednorožce. Jedním z vrcholů výstavy je bezesporu dílo německého konceptuálního umělce Olafa Nicolaie La Lotta z roku 2006. Jedná se o vycpaninu černého koně s připevněným rohem na čele. Muzeum Barberini pořádá nejméně tři mimořádné výstavy do roka. Po jarní výstavě Kosmos Kandinskij, která se věnovala geometrické abstrakci ve 20. století, následovala retrospektiva impresionisty Camilla Pissarra. Na ní se objevila i zápůjčka z Národní galerie v Praze - obraz Pontoise z roku 1867. Na výstavě o jednorožcích Muzeum Barberini s žádnou českou institucí nespolupracovalo. Českou stopu tam lze přesto najít. Vystaven je totiž obraz z roku 1905 Král a jednorožec, který namaloval Alfred Kubin, rakouský malíř, který se v roce 1877 narodil v Litoměřicích. Výjimečné na obraze je, že Kubin pravděpodobně jako první namaloval černého jednorožce. Návštěvníci, kteří se rozhodnou výstavu v postupimském Muzeu Barberini zhlédnout, zaplatí za vstupenku ve všední dny 16 eur (390 Kč) a o víkendech 18 eur (440 Kč). Do 18 let je vstup do muzea zdarma. V muzeu je možné si prohlédnout také stálou výstavu impresionistických malířů ze sbírky mecenáše Hassa Plattnera. jrm nob zpt - sdílejte článek

Infotéka: Nejžádanější zlatá mince formátu jedné troyské unce se vyrábí ve Vídni! Úspěšný příběh této fascinující zlaté mince započal v roce 1989. Již čtyřikrát, v letech 1992, 1995, 1996 a 2000 byla tato mince na koncertě zlatých investičních mincí jednoznačně světovou špičkou. Dnes je mince ražená ze zlata s nejvyšší ryzostí (z 1000 dílů je 999.9 čisté zlato!) jedinou investiční mincí s nominální hodnotou eura a zlatou investiční mincí evropy.