Výzkum:Stravovací návyky obyvatel Čech se v raném středověku radikálně proměnily

Praha 5. května (ČTK) - Stravovací návyky obyvatel Čech se podle vědců v raném středověku radikálně proměnily. Zájem o dříve dominantní proso, které měli v oblibě první Slované, v mladší fázi raného středověku upadal. Výzkum populace pohřbené ve Staré Boleslavi ukázal i další změny, a to zájem o sladkovodní ryby. Ten patrně souvisel s proměnami v náboženském myšlení. Vyplývá to z analýzy, kterou na antropologickém materiálu z dlouhodobého záchranného výzkumu Archeologického ústavu Akademie věd udělala Sylva Drtikolová Kaupová z Národního muzea, zapojená do projektu RES-HUM. Proso bylo dlouho hlavní plodinou jídelníčků Slovanů. V době stěhování národů Slované nejčastěji konzumovali mléko, proso a med, čímž se odlišovali od starých Germánů, kteří podle jiných výzkumů holdovali vepřovému masu. Převaha prosa ve stravě Slovanů je podle vědců doložená i z velkomoravského období. V Čechách bylo minimálně na venkově proso v raném středověku běžnou součástí stravy. Ve významných sídelních aglomeracích, jako byla Praha nebo Stará Boleslav, tomu ale podle vědců bylo jinak. "První důkazy o změně stravování můžeme datovat před polovinu 11. století," uvedla antropoložka Drtikolová Kaupová, která se zabývá rekonstrukcí stravy minulých generací. Vědci vycházeli z izotopů uhlíku a dusíku zachovaných v kostech lidí a zvířat. Zkoumali ostatky 97 lidí ze dvou různých pohřebních areálů v centru Staré Boleslavi a srovnávali je s dostupnými daty z Prahy, která se týkala 28 pohřbů. "Výsledky prokazují téměř úplnou absenci prosa ve stravě v obou sídelních aglomeracích, což naznačuje, že v populaci 11. století byla přítomna dietní dichotomie v konzumaci prosa. Obyvatelé center konzumovali méně prosa než na venkově," uvedla Drtikolová Kaupová. Základní příčiny změn mohou být podle vědců socioekonomické, protože proso bylo často považované za plodinu nižších majetkových vrstev, především kvůli nízkým nárokům na kvalitu půdy. Úpadek prosa mohl být také součástí širší změny v zemědělské technologii a využití půdy během vrcholného středověku. Jednou z příčin mohla být podle vědců i změna klimatu a rozšiřování zemědělských oblastí do vyšších nadmořských výšek. "Pěstování prosa také vyžaduje relativně velké množství lidské práce, což z něj nečiní ideální plodinu pro vyživování rostoucí populace v centrálních oblastech," uvedla vědkyně. Nové výzkumy odhalily i zvyšující se zájem o sladkovodní ryby. Nárůst spotřeby živočišných produktů dokumentují nová data ze Staré Boleslavi po roce 1150. "Větší obliba ryb patrně souvisí se změnami v náboženském myšlení a s rostoucím tlakem na dodržování křesťanských pravidel. V českém prostředí se ryby nekonzumovaly výhradně během půstu, ale byly pravidelnou součástí jídelníčku. Některé druhy – například štika – byly na šlechtických dvorech považovány za luxusní delikatesy," uvedla Drtikolová Kaupová. Více ryb podle vědců konzumovali kněží a obecně lidé spojení se staroboleslavskou kolegiátní kapitolou, tedy tehdejší honorace. tej ptd - sdílejte článek