Za obnovou zvonů v Ústeckém kraji stojí farnosti, spolky i obce

Litoměřice 24. prosince 2024 (ČTK) - Za replikami původních zvonů či jejich restaurováním v Ústeckém kraji stojí farnosti, spolky a mnohdy také obce. V uplynulých letech se obnovené zvony vrátily například do Jirkova, Strupčic či Března na Chomutovsku. Významná je také obnova dochovaných zvonů, která se podařila například v Bílině na Teplicku či v Cítolibech u Loun. V příštím roce se vrátí například do Úštěka na Litoměřicku. ČTK to řekli Jiří Nývlt a kampanolog Radek Rejšek z litoměřické diecéze.

Zvony sloužily ke svolávání na bohoslužby, určování času i jako výstraha před nebezpečím. Za druhé světové války se však často staly dostupným kvalitním kovem pro výrobu zbraní.

Návrat zvonů do církevních staveb v uplynulých letech se zdá být po pandemii koronaviru častější než v minulosti. "Takové zdání může vyvolat skutečnost, že během období koronaviru musela být řada již smluvených zakázek pozdržena kvůli opatřením," uvedl Rejšek. Podle Nývlta je možné, že během pandemie měli nadšenci čas a prostor se soustředit právě na zvony. "Pro řadu farních společenství i obcí je totiž osazení zvonů opravdu spíš třešničkou na dortu," doplnil.

Přesnou evidenci počtu obnovených zvonů si litoměřické biskupství nevede. "Obnovy, opravy i umisťování docela nových zvonů se děje organicky. Dokonce je uskutečňují obce, případně spolky - jedná se i o drobné zvoničky," popsal Nývlt. Podotkl, že ani finanční prostředky, které se za uplynulé tři roky na restaurování či úplné obnovy zvonů vynaložily, nejsou centrální záležitostí. "Farnosti jsou samostatné právnické osoby a jejich aktivita na tomto poli je zejména jejich zájmem či zodpovědností a obnova i instalace zvonů je v jejich gesci," řekl Nývlt. Řada projektů se financovala také ze sbírek.

Obnova zvonů či jejich restaurování je podle Rejška složitý proces. " Je-li známo ladění původních zvonů, snažíme se jej respektovat. Pokud známo není, odhadneme jej podle zvonové konstrukce, případně jsou-li dochovány součásti příslušenství, pak podle nich" popsal Rejšek. V některých kostelech mohou být dochovány záznamy o hmotnosti původních zvonů či o původní výzdobě, což jsou důležitá vodítka, díky kterým se mohou nově vytvořené zvony přiblížit těm, které zvonily v obcích a městech v minulosti.

Když jsou zvony hotové a na svém místě, tedy v kapli, kostele, pod věží či chrámem, následuje obřad žehnání zvonu. Většinou je na takovou slavnost pozvaný biskup, případně generální vikář nebo představený řádu. Žehnat může i místní kněz. Obvykle se tento obřad koná při bohoslužbě. Zvony bývají při této příležitosti často bohatě zdobené květinami. Shromažďují se místní lidé i všichni, kdo k odlití zvonu nějak přispěli.