Město Christchurch
POSLEDNÍ ZPRÁVY
Sledujte jaké události Chrastava prožívá...
MĚSTA
NAJÍT
Chrastava: klíčové zprávy a události
Přehled posledních zpráv z lokality "Chrastava". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 250 záznamů.
Chrastava ve zprávách
Chrastava si připomíná 150 let úmrtí malíře Josefa Führicha, jeho dům opravuje
Chrastava na Liberecku si letos připomíná 150 let od úmrtí malíře Josefa Führicha. Dům, kde umělec vyrostl, je ale pro návštěvníky kvůli rekonstrukci od loňska zavřený. Přestože to tak nevypadalo, stav více než 200 let starého roubeného domu byl havarijní, řekl ČTK starosta Michael Canov (Starostové pro Liberecký kraj). Rekonstrukce domu přijde podle něj na pět milionů korun, 400.000 korun obec dostala na obnovu střechy z programu Libereckého kraje. Josef Führich patří k nejvýznamnějším umělcům 19. století, přesto jeho jméno upadlo v rodných Čechách v zapomnění. Žil v letech 1800 až 1876. Jeho mládí bylo spjaté se severočeskou německy mluvící komunitou. Byl z 12 dětí, jen dvě se ale dožily dospělého věku. Díky podpoře hraběte Clam-Gallase mohl nadaný Josef studovat v Itálii, Rakousku a Německu. Kreslil a maloval zejména náboženská témata, v Chrastavě jsou jeho obrazy v místním kostele, v rodném domě byly vystavené i kresby z českých dějin a pověstí. Führichův dům není v pravém smyslu slova jeho rodným domem. Ten původní totiž v roce 1802, když byly Josefovi dva roky, vyhořel. Jeho otec ho postavil znovu. Patrový dům se šindelovou střechou kombinuje roubenou a hrázděnou stavbu, vybavený byl původním nábytkem, který malbami zdobil Führichův otec. Město v domě zřídilo muzeum, v přízemí byla expozice původního nábytku a dalšího dobového zařízení, patro pak bylo věnováno Führichovu dílu. Dům přestál zdánlivě bez poškození bleskové povodně v roce 2010, kdy ve městě mnoho budov vzalo za své. Podle Canova dům zachránilo, že ho krátce před tím zrekonstruovali. Teď se ale ukázalo, že jeho stav je velmi špatný. Dělníci museli budovu nadzvednout, aby mohli spodní část opravit. "Celý ten spodek byl pryč, po kolenou jsem si to podlezl," řekl Canov. Kromě jiného objevili stavbaři při rekonstrukci černou kuchyni, kterou chtějí pro návštěvníky zpřístupnit. "Hotové by to mělo být koncem letošního roku, možná počátkem příštího," dodal starosta. Führichův dům je jedinečnou ukázkou architektury typické pro oblast české, německé i polské části Euroregionu Nisa. Takzvané podstávkové domy vznikly pravděpodobně už v 15. a 16. století. Kombinují hrázděnou a roubenou stavbu. Bloková světnice, podobná dřevěné truhle, je obklopena nosnou konstrukcí, která nese střechu nebo hrázděné či roubené poschodí. Právě nosná konstrukce, podstávka, dala domům jméno. Na severu Čech, v Horní Lužici a Dolním Slezsku se jich podle odhadů zachovalo kolem 19.000. ivc dtoSledujte jaké události Chrastava prožívá...
Chrastava
Chrastava (německy Kratzau) je město v severních Čechách, v okrese Liberec, v Libereckém kraji.
Žije zde přibližně 6 300 obyvatel.
Historie města Chrastavy je dlouhá a bohatá. První zmínka o její existenci je v knize o placení desátků z roku 1352, kde se objevuje pod jménem Cratzauia. Z tohoto záznamu lze usoudit, že v té době byla Chrastava již relativně velké sídlo, mnohem větší než např. sousední Liberec. Počátek rozvoje města se datuje pravděpodobně do poloviny 13. století, kdy český král Přemysl Otakar II. pozval do tehdy pustého pohraničí osadníky ze sousedních zemí, aby tento kraj pozdvihli a přinesli prospěch pro celou zemi. Chrastavu osídlili převážně horníci z (dnes) saského města Pirna, kteří na místě původně lužicko-srbské osady (neprokázáno) založili město a v okolí začali těžit kovy jako například měď, cín, olovo, stříbro, železo atd. V době husitské se Chrastava stala východiskem pro tzv. spanilé jízdy. Nad městem na nevysokém návrší se rozkládal patrně dřevěný hrad, který patřil Mikuláši z Kajšperka. Ten využíval chaosu tehdejší doby a se svým vojskem podnikal loupeživé výpravy do nedaleké Lužice. V roce 1433 byl však hrad rozbořen vojsky Šestiměstí, což byl obchodně-vojenský spolek šesti lužických měst Kamenz, Löbau, Bautzen, Zittau, Görlitz a Lubań. S hradem bylo zničeno téměř celé město včetně kostela a radnice. Dlouhá desetiletí poté se město potýkalo s velkou krizi spojenou s odchodem obyvatelstva, stagnací obchodu, úpadem řemesel.
V 16. až 17. století se těžba rud v Chrastavě se ocitla v krizi. Okolní hory už vydaly většinu svých zásob a většina chrastavských obyvatel musela hledat nový způsob obživy. Tak se objevily první manufaktury - domácí dílny zaměřené na výrobu převážně textilních a jiných drobných výrobků. Tím vznikly základy textilního průmyslu, jehož skutečný počátek se datuje do roku 1815, kdy byla postavena první Pollackova fabrika v dnešním parku u kostela. Během jednoho století se počet textilních továren v Chrastavě rozrostl na více než deset.
Dominantou Chrastavy je kostel sv. Vavřince, výrazná pseudogotická stavba stojící na nevysokém návrší nad městem. Na jeho místě stál pravděpodobně již ve 14. století dřevěný kostel, několikrát přestavovaný, k němuž byla na konci 16. století přistavěna mohutná kamenná věž, která stojí dodnes. Uprostřed náměstí stojí barokní pískovcová kašna z roku 1707. Nedaleko ní stojí asi historicky a umělecky nejcennější památka na území Chrastavy - barokní mariánské sousoší, místními nazývané jako tzv. "morový sloup". Rodný dům malíře Josefa Führicha byl postaven v roce 1802 a dnes je státem chráněnou památkou. V přízemí této hrázděné stavby se dochoval původní nábytek. V prvním patře je umístěn veliký betlém a dále expozice věnovaná životu a dílu Josefa Führicha, církevního malíře evropského významu. Skupina domů v Nádražní ulici (v sousedství autobusového nádraží) představuje jednu z mála zachovaných částí staré (dřevěné) Chrastavy. Kovový secesní most přes Jeřici patří mezi technické památky chráněné státem.
V okolí města se nacházejí ruiny dvou hradů: Hamrštejn stával již roku 1357 jako ochrana blízkého vodního hamru. Hrad sloužil jako útočiště nejprve husitům, poté lapkům. Byl pobořen roku 1455 lužickými vojsky. Dnes stojí zbytky obou hradních věží a části hradeb. Roimund býval silně opevněným hradem, ze kterého dnes zbývají jen zbytky hradeb a příkopu. Protože byl hrad sídlem vůdce loupeživé tlupy Jana z Vartemberka, byl rozbořen roku 1442 lužickými vojsky.
Město postihla povodeň 7. srpna 2010. Symbolem zkázy ve městě se stal krásný železný secesní most, který patřil mezi památky chráněné státem, a který se během povodně zřítil do rozbouřené Jeřice.
Žije zde přibližně 6 300 obyvatel.
Historie města Chrastavy je dlouhá a bohatá. První zmínka o její existenci je v knize o placení desátků z roku 1352, kde se objevuje pod jménem Cratzauia. Z tohoto záznamu lze usoudit, že v té době byla Chrastava již relativně velké sídlo, mnohem větší než např. sousední Liberec. Počátek rozvoje města se datuje pravděpodobně do poloviny 13. století, kdy český král Přemysl Otakar II. pozval do tehdy pustého pohraničí osadníky ze sousedních zemí, aby tento kraj pozdvihli a přinesli prospěch pro celou zemi. Chrastavu osídlili převážně horníci z (dnes) saského města Pirna, kteří na místě původně lužicko-srbské osady (neprokázáno) založili město a v okolí začali těžit kovy jako například měď, cín, olovo, stříbro, železo atd. V době husitské se Chrastava stala východiskem pro tzv. spanilé jízdy. Nad městem na nevysokém návrší se rozkládal patrně dřevěný hrad, který patřil Mikuláši z Kajšperka. Ten využíval chaosu tehdejší doby a se svým vojskem podnikal loupeživé výpravy do nedaleké Lužice. V roce 1433 byl však hrad rozbořen vojsky Šestiměstí, což byl obchodně-vojenský spolek šesti lužických měst Kamenz, Löbau, Bautzen, Zittau, Görlitz a Lubań. S hradem bylo zničeno téměř celé město včetně kostela a radnice. Dlouhá desetiletí poté se město potýkalo s velkou krizi spojenou s odchodem obyvatelstva, stagnací obchodu, úpadem řemesel.
V 16. až 17. století se těžba rud v Chrastavě se ocitla v krizi. Okolní hory už vydaly většinu svých zásob a většina chrastavských obyvatel musela hledat nový způsob obživy. Tak se objevily první manufaktury - domácí dílny zaměřené na výrobu převážně textilních a jiných drobných výrobků. Tím vznikly základy textilního průmyslu, jehož skutečný počátek se datuje do roku 1815, kdy byla postavena první Pollackova fabrika v dnešním parku u kostela. Během jednoho století se počet textilních továren v Chrastavě rozrostl na více než deset.
Dominantou Chrastavy je kostel sv. Vavřince, výrazná pseudogotická stavba stojící na nevysokém návrší nad městem. Na jeho místě stál pravděpodobně již ve 14. století dřevěný kostel, několikrát přestavovaný, k němuž byla na konci 16. století přistavěna mohutná kamenná věž, která stojí dodnes. Uprostřed náměstí stojí barokní pískovcová kašna z roku 1707. Nedaleko ní stojí asi historicky a umělecky nejcennější památka na území Chrastavy - barokní mariánské sousoší, místními nazývané jako tzv. "morový sloup". Rodný dům malíře Josefa Führicha byl postaven v roce 1802 a dnes je státem chráněnou památkou. V přízemí této hrázděné stavby se dochoval původní nábytek. V prvním patře je umístěn veliký betlém a dále expozice věnovaná životu a dílu Josefa Führicha, církevního malíře evropského významu. Skupina domů v Nádražní ulici (v sousedství autobusového nádraží) představuje jednu z mála zachovaných částí staré (dřevěné) Chrastavy. Kovový secesní most přes Jeřici patří mezi technické památky chráněné státem.
V okolí města se nacházejí ruiny dvou hradů: Hamrštejn stával již roku 1357 jako ochrana blízkého vodního hamru. Hrad sloužil jako útočiště nejprve husitům, poté lapkům. Byl pobořen roku 1455 lužickými vojsky. Dnes stojí zbytky obou hradních věží a části hradeb. Roimund býval silně opevněným hradem, ze kterého dnes zbývají jen zbytky hradeb a příkopu. Protože byl hrad sídlem vůdce loupeživé tlupy Jana z Vartemberka, byl rozbořen roku 1442 lužickými vojsky.
Město postihla povodeň 7. srpna 2010. Symbolem zkázy ve městě se stal krásný železný secesní most, který patřil mezi památky chráněné státem, a který se během povodně zřítil do rozbouřené Jeřice.