Chrudim: klíčové zprávy a události

Přehled posledních zpráv z lokality "Chrudim". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 250 záznamů.

Chrudim ve zprávách

Skanzen Země Keltů na Chrudimsku se rozšířil o Dům kameníka

Skanzen Země Keltů v Nasavrkách na Chrudimsku rozšířil své zázemí o Dům kameníka. Bude sloužit především pro řemeslné, vzdělávací a skupinové aktivity návštěvníků. Jeho stavba začala v roce 2024, uvedl Ondřej Vojtíšek, předseda spolku Boii, který areál v duchu dobových staveb vybudoval. Do skanzenu na okraji Nasavrk ročně přijde více než 20.000 platících návštěvníků. "Dům kameníka je dřevostavba srubové konstrukce s valbovou rákosovou střechou. Jeho podoba vychází z archeologického nálezu z hradiště Kolo u Týnce nad Labem," uvedl Vojtíšek. Srubový objekt s hliněnými omítkami představuje dílnu kameníka, jehož práci si lidé budou moci i vyzkoušet. V interiéru je osvětlení, aby mohl sloužit rukodělným aktivitám. Malá okna by k tomu poskytovala málo světla. K budově přiléhá přístřešek, který se rovněž bude využívat pro kamenickou činnost. Objekt vznikl jako víceúčelové zázemí pro řemeslné ukázky, workshopy a vzdělávací programy. Interiér je navržen jako prostor, který propojuje inspiraci historickými stavbami s požadavky současného provozu. Cílem nebyla přesná rekonstrukce keltského obydlí, ale vytvoření kvalitního a praktického prostředí pro práci s návštěvníky a účastníky programů. Náklady na stavbu budovy včetně vybavení, výzdoby a nezbytné infrastruktury dosáhly přibližně 2,7 milionu korun. Celkové náklady projektu, který zahrnoval také další související aktivity, činily přibližně 3,5 milionu korun. Pardubický kraj na něj přispěl částkou 1,5 milionu korun. Další peníze pocházely od partnerů spolku a z jeho zdrojů. Skanzen Země Keltů v Nasavrkách je otevřený pro veřejnost od roku 2016. Podle původní koncepce se skládá z šesti dvorců sloužících různým řemeslům. Jednou z inspirací je keltské oppidum u nedalekých Českých Lhotic, jediné známé ve východních Čechách. Skanzen se rozšiřuje o další stavby, naposledy předloni o svatyni druida. Sdružení Boii v minulosti vybudovalo v okolí například Keltskou stezku Železnými horami. dos dto

POSLEDNÍ ZPRÁVY
Sledujte jaké události Chrudim prožívá...

Nová výstava na hradě Rychmburk na Chrudimsku představuje vývoj kosmu

Na hradě Rychmburk na Chrudimsku si následující čtyři roky budou moci návštěvníci prohlédnout expozici nazvanou Alchymie planet. Představuje vývoj kosmu, hvězd a dalších těles očima astrochemiků a astrobiologů. Muzeum v Chrudimi otevřelo novou podobu expozice plakátů Alfonse Muchy

Muzeum v Chrudimi otevřelo novou podobu expozice plakátů Alfonse Muchy

Regionální muzeum v Chrudimi dnes otevřelo novou podobu stálé expozice s názvem Alfons Mucha - Euforie ornamentu. Představuje vizuálně výrazně proměněnou důstojnou prezentaci jednoho z nejvýznamnějších sbírkových souborů muzea. Ve čtvrtek začne v Regionálním muzeu v Chrudimi výstava o seriálu Pat a Mat
Ve čtvrtek začne v Regionálním muzeu v Chrudimi výstava Pat a Mat o známých loutkových hrdinech televizního seriálu. Umožní návštěvníkům prohlédnout si originální loutky a scény z natáčení seriálu a vyzkoušet si tvorbu vlastního krátkého pohyblivého obrazu. Slatiňany uvítaly první hříbě, klisnička starokladrubského vraníka je nebojácná

Slatiňany uvítaly první hříbě, klisnička starokladrubského vraníka je nebojácná

Klisnička Xandia-25 dnes absolvovala v hřebčíně ve Slatiňanech na Chrudimsku první procházku mimo stáje. Den staré hříbě starokladrubského vraníka se vydalo prozkoumávat okolí, nebojácně se vzdalovalo od matky a hopkavou, mírně nestabilní chůzí se přibližovalo k přihlížejícím skupinkám lidí. Starokladrubští vraníci slouží jako ceremoniální koně americké armády
Sedm starokladrubských vraníků z hřebčína ve Slatiňanech na Chrudimsku od letoška slouží jako ceremoniální koně americké armády. Pro hřebčín je to prestižní záležitost. Americký kupec si koně vybíral od loňského podzimu, v květnu si vybrané hřebce odvezl a teď v listopadu se někteří z nich zúčastnili první ceremonie, uvedl dnes hřebčín v tiskové zprávě. Tesaři renovují roubenou stodolu pro skanzen Veselý kopec, 60 pct trámů vymění
Roubená stodola z 19. století, která bude dalším exponátem skanzenu Veselý Kopec na Chrudimsku, je hodně poškozená. Tesaři pracující od loňského podzimu na její obnově musí vyměnit 60 procent trámů. Do konce roku bude stavba dokončená a usazená na novém místě. Na Den židovských památek se v Pardubickém kraji otevřou synagoga a hřbitovy

Na Den židovských památek se v Pardubickém kraji otevřou synagoga a hřbitovy

Na Den židovských památek 10. srpna bude v Pardubickém kraj otevřena například synagoga v Heřmanově Městci. Památkově chráněné jsou i sousední objekty. Přístupné budou rovněž některé židovské hřbitovy. Výrobce vánočních ozdob Koulier připravil na letošek kolekci nazvanou Domovina
Výrobce skleněných vánočních ozdob Koulier s provozovnou v Oflendě na Chrudimsku připravil na letošní svátky kolekci nazvanou Domovina. Je inspirovaná archivními dokumenty z roku 1935 a barevností i motivy se vrací ke kořenům prvních českých skleněných ozdob, uvedla Hana Kubíčková z firmy. Kostel v Hrbokově na Chrudimsku zdobí fresky Vojmíra Vokolka

Kostel v Hrbokově na Chrudimsku zdobí fresky Vojmíra Vokolka

Kostel svatého Václava v Hrbokově na Chrudimsku se od jiných liší osobitou freskovou výzdobou od českého moderního umělce Vojmíra Vokolka. Na výzdobě interiéru, která se vymyká obvyklým zobrazením biblických scén, pracoval v letech 1958 až 1962. Ronov nad Doubravou odhalí sochu krajináře Antonína Chitussiho
V Ronově nad Doubravou na Chrudimsku bude stát socha malíře Antonína Chitussiho. Jeden z nejznámějších krajinářů 19. století se ve městě narodil. Bronzovou sochu za 1,1 milionu korun pro Ronov vytváří sochař Albert Králiček.

Oslavy chovu starokladrubského vraníka přilákaly do Slatiňan přes 1800 lidí

Velký jezdecký den ve Slatiňanech na Chrudimsku přilákal více než 1800 lidí. Je oslavou výročí 80 let chovu starokladrubského vraníka ve slatiňanském hřebčíně a připomínkou osobností, které se o záchranu tohoto plemene koní zasloužily. Akce se vrátila do města po čtyřech letech, řekla dnes ČTK mluvčí Národního hřebčína Kladruby nad Labem Kristina Chaloupková. Na programu bylo 16 vystoupení, ve kterých diváci mohli vidět starokladrubáky v zápřeži a pod sedlem. Hlavní program začal ve venkovní jízdárně Na Rembáni ve 13:00. 'S návštěvností jsme velice spokojeni, areál je až na pár míst plný. Mohlo by být chladněji, ale jsme rádi, že neprší. Divácky nejatraktivnější jsou asi rychlá kola nebo volné stádo klisen s hříbaty. Rychlá kola, to je vystoupení čtyř čtyřspřeží v kolbišti, je to velmi dynamické vystoupení. Vrcholem všech 16 vystoupení Velkého jezdeckého je poslední, a to desetispřeží starokladrubských vraníků,' řekla ČTK Chaloupková. Akce připomněla také televizní seriál z prostředí chovu koní Dobrá voda, který na začátku 80. let minulého století ve Slatiňanech natáčel režisér František Filip podle scénáře Jiřího Hubače. 'Volné stádo klisen s hříbaty je připomínkou tohoto seriálu, vystoupení doplnila hudba ze seriálu,' uvedla Chaloupková. Chov starokladrubských koní trvá kontinuálně více než 400 let. Představují nejstarší původní české plemeno, které bylo jako jediné na světě vyšlechtěno speciálně pro tažení kočárů císařů a králů. Podle informací hřebčína se do konce 18. století starokladrubští koně chovali ve více barevných variantách. Potom se ustálili na bílé a vrané. Bělouši byli určeni pro světské slavnosti a vraníci pro pohřby. V Kladrubech hřebčín chová starokladrubské bělouše a ve Slatiňanech vraníky. Hřebčín ve Slatiňanech je domovem přibližně 250 vraných koní. Vraník a bělouš je totéž plemeno, liší se pouze barvou, uvedli zástupci hřebčína. Do Slatiňan byli vraníci přemístěni v roce 1945 z Průhonic u Prahy. Vrané variantě koně hrozilo, že úplně zanikne, v roce 1931 byl chov vraníků téměř zlikvidován. Zachránil je hipolog František Bílek, který shromáždil v roce 1939 poslední koně a chov regeneroval. Organizace UNESCO Bílka označila za čtvrtého nejúspěšnějšího genetika své doby na světě. Koně ve Slatiňanech choval již šlechtický rod Auerspergů. Po znárodnění byl chov přeměněn na Státní pokusný hřebčín ve Slatiňanech, v roce 1948 přejmenovaný na Výzkumnou stanici pro chov koní. Od roku 1992 je hřebčín součástí Národního hřebčína Kladruby nad Labem a zaměřuje se na chov starokladrubských vraníků. ku rdo

Maškary na Hlinecku slaví 15 v UNESCO, přineslo to větší zájem o tradice
Být na seznamu UNESCO přineslo obcím, které pořádají masopustní průvody v oblasti Hlinska na Chrudimsku, větší zájem médií, turistů i vysokoškoláků, kteří píšou své závěrečné práce. Obavy z toho, že se z dlouhodobé tradice stane kolotočářská zábava, se nenaplnily. Muzeum ve Švýcárně u Slatiňan má novou expozici o starokladrubském vraníku

Muzeum ve Švýcárně u Slatiňan má novou expozici o starokladrubském vraníku

Muzeum starokladrubského koně v objektu Švýcárny u Slatiňan na Chrudimsku vstupuje do další sezony s inovovanou expozicí. Je věnovaná starokladrubskému vraníkovi, který se začal chovat v místním hřebčíně před 80 lety. Memorandum ministerstev má pomoci péči o nehmotné kulturní dědictví

Memorandum ministerstev má pomoci péči o nehmotné kulturní dědictví

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) a ministr kultury Martin Baxa (ODS) dnes v Heřmanově Městci podepsali memoranda o spolupráci obou ministerstev při ochraně a propagaci nehmotného kulturního dědictví. Loutkářské muzeum otevřelo expozici pro nevidomé a slabozraké návštěvníky

Loutkářské muzeum otevřelo expozici pro nevidomé a slabozraké návštěvníky

Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi dnes otevřelo malou expozici, kde mohou návštěvníci objevit kouzlo loutkového umění hmatem. Je navržena především s ohledem na potřeby nevidomých a slabozrakých lidí. Závěr druhé světové války v Trhové Kamenici byl dramatický, říká pamětník
Dramatický závěr druhé světové války zažil Václav Němec z Trhové Kamenice na Chrudimsku. V tu dobu tam vypuklo povstání partyzánů. Během 5. a 8. května v městysu zemřelo několik místních lidí i německých vojáků, řekl ČTK třiadevadesátiletý pamětník. V keltském skanzenu v Nasavrkách budou jednou návštěvníci rýžovat zlato

V keltském skanzenu v Nasavrkách budou jednou návštěvníci rýžovat zlato

Skanzen Země Keltů v Nasavrkách na Chrudimsku plánuje vytvoření edukativního hřiště, na kterém se návštěvníci dozvědí víc o tom, jak Keltové rýžovali zlato nebo těžili železnou rudu. ČTK to řekl Jan Doucek z Geoparku Železné hory, která se na projektu podílí. Muzeum v Chrudimi zahájilo výstavu o staviteli a architektovi Cyrilu Luhanovi

Muzeum v Chrudimi zahájilo výstavu o staviteli a architektovi Cyrilu Luhanovi

Regionální muzeum v Chrudimi dnes zahájilo výstavu Život a dílo stavitele architekta Cyrila Luhana. K 120. výročí narození představí osobnost a dílo muže, který v letech 1930 až 1948 v Chrudimi vyprojektoval a postavil mnoho staveb, nejen rodinných a bytových domů, ale i veřejných budov. Letošní kolekce vánočních ozdob firmy Koulier jsou ve stříbrné a meruňkové barvě
Letošní kolekce vánočních ozdob firmy Koulier jsou ve stříbrné a meruňkové barvě. Loňská byla v kombinacích zlaté a bílé. Nový je také adventní kalendář s ručně foukanými ozdobami, řekla ČTK obchodní ředitelka firmy Kateřina Šrámková. Loutkářské muzeum v Chrudimi otevřelo výstavu Tonda, Slávka a kouzelné světlo

Loutkářské muzeum v Chrudimi otevřelo výstavu Tonda, Slávka a kouzelné světlo

Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi dnes otevřelo novou výstavu nazvanou Tonda, Slávka a kouzelné světlo. Návštěvníkům představí loutky a dekorace ze stejnojmenného animovaného filmu režiséra Filipa Pošivače a zavede je do kouzelného světa dětské hravosti a fantazie, uvedl Břetislav Oliva z muzea. Keltský skanzen u Nasavrk otevře novou svatyni, inspirovanou oppidem v Bavorsku

Keltský skanzen u Nasavrk otevře novou svatyni, inspirovanou oppidem v Bavorsku

Keltský skanzen u Nasavrk na Chrudimsku v pátek odpoledne otevře novou svatyni. Stavba je volnou rekonstrukcí svatyně z oppida Manching v Bavorsku a jde o konstrukčně nejnáročnější objekt celého areálu. U hradu Strádov na Chrudimsku byla kdysi penězokazecká dílna

U hradu Strádov na Chrudimsku byla kdysi penězokazecká dílna

Mince a polotovary z první poloviny 15. století nalezené nedaleko zříceniny hradu Strádov poblíž Nasavrk na Chrudimsku jsou dokladem penězokazecké dílny. Nálezce je objevil v květnu 2019, ujalo se jich Regionální muzeum v Chrudimi. Gebauerovy sochy a obrazy vystaví v Chrudimi, tématem bude koupání
Výstavní síně Pippichova divadla v Chrudimi vystaví díla Kurta Gebauera. Emeritní profesor ateliéru veškerého sochařství na Uměleckoprůmyslové škole v Praze návštěvníkům od středy 22. listopadu představí své sochy a obrazy. Vánoční kolekce ozdob firmy Koulier je v barevných kombinacích zlaté a bílé
Výrobce vánočních ozdob Koulier z Chrudimska připravil pro letošní Vánoce novou kolekci. Je v barevných kombinacích zlaté a bílé. Tvarově zůstává klasická, jak je u českých zákazníků oblíbené, řekla ČTK obchodní ředitelka firmy Kateřina Šrámková. Hrad Rychmburk vystavuje chrudimské gotické oltáře

Hrad Rychmburk vystavuje chrudimské gotické oltáře

Hrad Rychmburk na Chrudimsku otevřel výstavu věnovanou gotickým oltářům z Chrudimi. Zhotovené byly ve středověku pro tamní kostely, později je nahradilo novější vybavení. Novinářům to dnes řekla ředitelka Regionálního muzea Chrudim Klára Habartová.

Ve skanzenu na Veselém Kopci vznikla nová stálá expozici s tematikou lnářství

Muzeum v přírodě Vysočina dnes otevřelo ve skanzenu na Veselém Kopci novou stálou expozici s tematikou lnářství. Je umístěná v rekonstruovaném statku Pilných. Změní se kvůli tomu i prohlídkové trasy ve skanzenu, řekla novinářům ředitelka muzea Magda Křivanová. "Na příští rok jsme se rozhodli udělat další speciální okruh, který bude věnován právě lnu. Máme tady pole, kde vyséváme len, na příští rok chystáme zkušebně i nové odrůdy. Stálá expozice ukáže návštěvníkům od semínka až po plátno, jak se tradičně zpracovává a pěstuje len. Máme i pazdernu, kde návštěvníci uvidí, jak to probíhá v reálu, a nakonec i olejnu, kde se zpracovává lněné semínko," uvedla Křivanová. V podkroví usedlosti stojí historický funkční tkalcovský stav. Další nový stav v menším provedení je určený návštěvníkům, aby si mohli tkaní sami vyzkoušet. Uvidí také různé druhy nářadí a nástrojů, které se pro zpracování lnu používaly, lidé se mohou seznámit s výrobou také prostřednictvím fotografií a filmové projekce. Komentované prohlídky budou zajišťovat průvodci muzea nebo Josef Fidler, který se věnuje tkalcovství a unikátní výrobě žinylkových textilií. Muzeum také připravuje animovaný film, který pěstování a zpracování lnu představí dětem. Domácké využití lnu přinášelo v okolí Hlinska obživu venkovským rodinám až do poloviny 19. století. Nastupující průmyslová výroba postupně zaměstnala víc než 3000 do té doby domáckých přadláků a tkalců ve zdejších textilních firmách. Produkce lnu začala postupně klesat již po vzniku Československa, po druhé světové válce se uzavíraly nebo restrukturalizovaly původně soukromé textilní továrny. Trend útlumu produkce lnu pokračoval i v následujících desetiletích, až v roce 2010 pěstování lnu přadného v České republice skončilo úplně. Od té doby se vysévá pouze v omezené míře pro výzkumné a šlechtitelské účely a na polích se lidé mohou setkat pouze se lnem olejným. Usedlost Pilných čp. 4 je ve skanzenu na Veselém Kopci jediným dochovaným objektem na původním místě. První zmínky o budově pocházejí z první poloviny 17. století. Muzeum v přírodě Vysočina ji získalo od soukromých vlastníků v roce 2013. V průběhu let 2022 a 2023 prošla usedlost celkovou rekonstrukcí. Na střechu se vrátil tradiční štípaný šindel, bylo opraveno poškozené roubení obytné části a odstraněny všechny novodobé prvky z komorové části. K původnímu vzhledu se navrátila také hlavní světnice a topeniště v síni, dílčí opravy byly provedeny i na hospodářské části usedlosti s chlévy, pavlačí s komorami a stodolou. Vznikly tak dva menší pokojíky, které budou sloužit jako zázemí pro lidové výrobce a řemeslníky při akcích ve skanzenu. Náklady na rekonstrukci přesáhly 3,5 milionu korun, samotná expozice lnářství vyšla na zhruba 200.000 korun. dos dvd

Výrobce tubusů pro větrné elektrárny z Chrudimi očekává tržby přes mld. Kč
Výrobce tubusů pro větrné elektrárny, společnost Siag, očekává, že letos utrží přes miliardu korun. Poptávka po zařízení na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů je velká. V minulých letech měl podnik, který má hlavní závod v Chrudimi, tržby kolem 800 milionů korun. Festival Zlatá Pecka se letos zaměří na Járu Cimrmana a vídeňskou operetu
Letošní sedmý ročník hudebního festivalu Zlatá Pecka, který pořádá pěvkyně Dagmar Pecková a spolek Zlatá Pecka, se zaměří na talentované mladé interprety, představí rovněž špičkového zahraničního umělce. Firma Dako-CZ vloni dosáhla rekordního čistého zisku téměř 440 milionů Kč
Výrobce brzdových systémů a komponentů pro kolejová vozidla Dako-CZ z Třemošnice vloni dosáhl rekordního zisku po zdanění téměř 440 milionů korun. Výsledek asi o 114 milionů překonal zisk z roku 2021. Chrudim pokračuje v plánu rozmístit na veřejných místech ve městě sošky loutek
Chrudim pokračuje v plánu rozmístit na veřejných místech ve městě sošky loutek. Jako první byla vloni na podzim instalovaná v Klášterních zahradách figurka kapucínského mnicha, jako další přibude soška vodníka. Výrobce skleněných vánočních ozdob Koulier vytvořil i velikonoční kolekci
Výrobce foukaných a ručně zdobených vánočních ozdob Koulier z Oflendy, místní částí Mrákotína na Chrudimsku, vytvořil kolekci skleněných dekorací s velikonočními motivy. Doplňují většinovou produkci zaměřenou na vánoční svátky. Dvě ženy z Pardubického kraje zaplatily přes milion za setkání s celebritou
Dvě ženy z Pardubického kraji vydaly za příslib osobního setkání se zpěvákem Philem Colinsem nebo Jonem Bon Jovim přes milion korun. Podvodník je oslovil na fanouškovských stránkách, za trestný čin podvodu mu hrozí pět let ve vězení, uvedla dnes v tiskové zprávě policejní mluvčí Iveta Kopecká. Výstava ve Skutči představí prvorepublikový koloniál s tisícovkou exponátů
Regionální muzeum ve Skutči na Chrudimsku ve čtvrtek zahájí výstavu Koloniál pana Bajzy. Ukáže skoro tisícovku exponátů, které si zákazníci kupovali v prvorepublikových obchodech. Část exponátů věnovaly dvě místní patriotky. Celkem deset výstav naplánovalo na letošní rok Regionální muzeum v Chrudimi
Celkem deset výstav, včetně čtyř menších v pokladně, naplánovalo na letošní rok Regionální muzeum v Chrudimi. Zaměří se na předměty ze sbírek, výtvarné umění i místního rodáka Josefa Ressela. V letošním roce uplyne 230 let od jeho narození. Regionální muzeum v Chrudimi zahájí ve čtvrtek výstavu Tajemství vějířů
Regionální muzeum v Chrudimi zahájí ve čtvrtek výstavu Tajemství vějířů. Představí jejich vývoj a různé typy napříč Evropou a Asií od konce 18. století až po 20. století. Ve dvou místnostech na ploše téměř 200 metrů čtverečních bude k vidění kolem stovky exponátů, řekla ČTK ředitelka muzea Klára Habartová. Na jaře příštího roku se v Klášterních zahradách v Chrudimi objeví nové sochy
Na jaře příštího roku se v Klášterních zahradách v Chrudimi objeví čtyři nové sochy. Budou jimi kopie barokních alegorií Jaro, Podzim a Zima a plastika Venuše, které jsou připisovány dílně Matyáše Bernarda Brauna a byly původně v parku zámku Bezno. V Chrudimi budou v divadle k vidění díla Marka Rejenta
Poslední výstavou letošní roku v Divadle Karla Pippicha v Chrudimi budou díla sochaře a designéra Marka Rejenta. Ve výstavní síni od středy 23. listopadu vystaví užitné a dekorativní předměty. Jeho práce jsou například zastoupená ve sbírkách Východočeské galerie, uvedla dnes kurátorka Martina Vítková v tiskové zprávě. Hlinecká radnice chce zřídit v barokním zámečku muzeum hraček
Bývalý barokní zámeček v Chlumu, místní části Hlinska na Chrudimsku, chce radnice opravit a zřídit tam například muzeum hraček. Teď objekt příležitostně využívají dobrovolní hasiči. "Příští rok bychom chtěli věnovat projektové přípravě.

Chrudim chce v Klášterních zahradách umístit kopie čtyř barokních soch

Chrudim chce v Klášterních zahradách umístit kopie barokních soch. Alegorie Jaro, Podzim a Zima, plastika Venuše a barokní vázy jsou připisovány dílně Matyáše Bernarda Brauna a byly původně v parku zámku Bezno. Koupil je soukromý sběratel, který je dal restaurovat a zhotovit jejich výdusky čili betonové kopie, uvedl starosta František Pilný (ANO). Město si je na dva roky pronajalo za 30.000 korun a chce k nim udělat podstavce. Podle smlouvy také majiteli poskytne příspěvek 100.000 korun na pořízení kopií s možným prodloužením nájmu. Sběratel by Chrudimi zapůjčil i originály do městského Muzea barokních soch. Zatím tomu brání únosnost stropu, neboť každá alegorie váží zhruba 400 kilogramů. Navíc jsou tak vysoké, že neprojdou dveřmi. Pokud se problémy vyřeší, mělo by město nové exponáty. Muzeum barokních soch vzniklo z bývalého zchátralého klášterního kostela svatého Josefa ze 17. století v centru města. Jeho přestavba přišla Chrudim téměř na 100 milionů korun, z nichž zhruba 40 procent uhradila dotace Evropské unie. Proti původním předpokladům se cena kvůli požadavkům památkářů, změnám projektu a vybavení zvýšila o více než 30 milionů korun. Otevřeno bylo v roce 2011. Radnice si od opravy slibovala, že muzeum do města přiláká kromě milovníků barokního umění i další turisty, což se však nepotvrdilo. Většinu soch pro muzeum si Chrudim půjčovala na několik let, zvláště od katolické církve. Někdy je však musela na své náklady restaurovat, což stálo u jedné včetně převozu a pojištění někdy i stovky tisíc korun. Město se proto snaží nové exponáty spíše kupovat. Muzeum se také využívá jako koncertní sál nebo místo pro svatby. dos kš

Novorenesanční budova Regionálního muzea v Chrudimi má novou fasádu
Novorenesanční budova Regionálního muzea v Chrudimi má novou fasádu. Opravit ji nechala chrudimská radnice spolu s Pardubickým krajem, který má objekt v dlouhodobém pronájmu od města. Náklady dosáhly téměř osm milionů korun, uvedla Zuzana Nováková z kanceláře hejtmana. Na hradě Rychmburk je nově výstava historických hraček a audiovizuální techniky
K expozici o historii hradu Rychmburk na Chrudimsku, o ukázkách útrpného práva a k domácnosti správce z počátku 20. století od července přibylai výstava historických panenek, medvídků, dětských pokojíčků a kočárků, ale také starých kamer, fotoaparátů a další audiovizuální techniky pro pamětníky. Skutečské muzeum vystavuje historické klobouky
Muzeum ve Skutči na Chrudimsku dnes otevřelo výstavu klobouků, kloboučků, čepic a huček. Návštěvníci mají vůbec poprvé možnost vidět historické pokrývky hlavy, které má instituce ve svých sbírkách. ČTK to řekla Lada Bakrlíková z muzea. Dvě muzea na Chrudimsku oslaví společně 50 let existence
Muzeum loutkářských kultur Chrudim a Muzeum v přírodě Vysočina Hlinsko se spojily ke společným oslavám výročí 50 let od vzniku obou institucí. Hlavní část programu se uskuteční 2. července v Chrudimi i skanzenu Betlém v Hlinsku. Výstava v chrudimské muzeu představí málo známý židovský zvyk geniza
Ve čtvrtek začíná v Regionálním muzeu v Chrudimi výstava Tajemství půdy, která představí málo známý židovský zvyk odkládání předmětů, které již neplní svou roli v náboženském životě židovské obce. Takzvaná geniza může obsahovat například modlitební řemínky, svitky Tóry, amulety, různé věci osobní potřeby a dokonce i boty.

MĚSTA NAJÍT

Chrudim

Chrudim (2. pád Chrudimi i Chrudimě; německy zastarale Crudim) je okresní město v Pardubickém kraji.

Žije zde přibližně 23 tisíc obyvatel.

První písemná zmínka o Chrudimi je v listině z roku 993. Český panovník Boleslav II. v ní dává nově založenému benediktinskému klášteru v Břevnově právo pobírat z Chrudimě 1/10 soudních a tržních pokut. Listina sama je však podvrh až ze 13. stol. Celé východní Čechy byly do konce 10. stol. součástí slavníkovského panství se střediskem v Libici n. Cidlinou. V roce 995 byli Slavníkovci vyvražděni a jejich území spojeno s pražským knížectvím. Z tohoto důvodu je tedy pravděpodobné, že k vybudování chrudimského hradiště došlo až po tomto roce. Jistě však stálo v r. 1055, kdy v chrudimském hradišti zemřel český panovník Břetislav I. Nejpodstatnější změnu pro chrudimské dějiny přinesla 2. polovina 13. stol., kdy na místě starého hradiště byla králem Přemyslem Otakarem II. založena Chrudim jako město.

V první polovině 19. stol. je Chrudim poklidné venkovské město, zatím bez železničního spojení. Hlavním zaměstnáním bylo soukenictví, koželužství a zemědělská výroba. Převratné události r. 1848 přinesly i novou správní organizaci. Při ní přišla Chrudim o krajský úřad a o kriminální soud, obojí se vrátilo zpět r. 1855. Ve druhé polovině 19. stol. dostala obec železniční spojení, byly založeny peněžní ústavy a četné průmyslové podniky.

Roku 1990 bylo město vyhlášeno městskou památkovou zónou. Mezi nejvýznamnější architektonické památky patří komplex muzejních budov, Wiesnerův dům, bývalý Koželužný mlýn, rodný dům Josefa Ressela, Stará radnice a řada dalších staveb. Dodnes se zachoval pás městských hradeb s několika věžicemi, rekonstruovanou baštou Prachárna na severovýchodu a domem Na Puši v blízkosti Širokých schodů, jehož součástí je i stará vodárenská věž, do které byla čerpána voda z Vodárny. V hradbách jsou také dvě fortny – Tmavá fortna a Pardubská fortna – ve věži Ceregettiho domu. Náměstí dominuje mohutný arciděkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie. Mezi další památky patří např.: Stará radnice, kostel sv. Kateřiny Alexandrijské, kostel sv. Michaela archanděla, kostel sv. Josefa, kostel Povýšení sv. Kříže , Ceregettiho dům, Mydlářovský dům, Rozvodovský dům, Neuperský dvůr, Kotěrova vila a nebo Židovský hřbitov.

Technickou zajímavostí v Chrudimi je Koželužský mlýn – Bývalý Polívkův mlýn, který se nachází nedaleko Pippichova divadla. Původně to byla soukenická valcha, spojena v 15. stoletím s nově přistavěným mlýnem. Koželužský se mu začalo říkat až začátkem 18. století podle nedaleké stoupy na tlučení třísla pro koželuhy. V roce 2003 byl mlýn zrenovován a přestavěn pro komerční účely (obchod, bar). Zajímavostí v Chrudimi je expozice kamenných desek.

Rozhledna Bára na Čertově skalce je unikátní stavba z dílny Ing. arch. Martina Rajniše s atypickou konstrukcí trojbokého komolého jehlanu. Uvnitř se nachází točité schodiště se 78 schody. Výhled zahrnuje Železné hory, velkou část Polabí, Orlické hory a Krkonoše, za dobré viditelnosti i Jizerské hory, Ještěd a Kralický Sněžník.