Město Fu-čou
POSLEDNÍ ZPRÁVY
Sledujte jaké události Frýdlant prožívá...
MĚSTA
NAJÍT
Frýdlant: klíčové zprávy a události
Přehled posledních zpráv z lokality "Frýdlant". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 250 záznamů.
Frýdlant ve zprávách
Do muzea ve Frýdlantu se po restaurování vrátily i cechovní truhly
Do městského muzea ve Frýdlantu na Liberecku se po restaurování vrátilo několik exponátů, které odkazují na řemeslnou historii města. Nejcennější z nich je barokní truhla tkalcovského cechu z roku 1672 se jmény mistrů tohoto cechu. Po restaurování je i truhla obuvnického cechu, jedna osobní truhla z 18. století či nábytek z měšťanského salonku. Podle starosty Frýdlantu Dana Ramzera (ODS) jsou zejména cechovní truhly raritní ukázkou z historie města. V expozici je doplňují cechovní knížky, cechovní pečetě či tovaryšské listy. "Tím si připomínáme, že historicky byl Frýdlant vždycky město řemesel a byl tady bohatý společenský život," dodal starosta. Díky restaurování jsou nyní na víku tkalcovské truhly čitelná malovaná jména někdejších frýdlantských mistrů tohoto cechu, konkrétně Gottfrieda Brucknera, George Kiettlera, Wenzela Engela a Christoffa Jägera. "Restaurování těchto předmětů nám umožňuje nejen zachovat jejich fyzickou podobu, ale také znovu odkrývat konkrétní příběhy lidí, kteří stáli za rozvojem řemesel ve Frýdlantu," uvedla vedoucí frýdlantského odboru kultury a cestovního ruchu Iva Beranová. Truhla navíc pochází z období, kdy byl Frýdlant významnějším sídlem než nyní krajský Liberec. Za velmi cennou považují ve Frýdlantě i truhlu obuvnického cechu z roku 1725, která je vyrobená z masivního dubového dřeva. "Velmi cenné jsou i nálezy uvnitř truhly, které nám přibližují každodenní život i fungování cechů v minulosti. Takové objevy dávají sbírkovým předmětům další rozměr," dodala Beranová. Uvnitř truhly se dochoval soubor historických almanachů z přelomu 18. a 19. století a dva původní visací zámky. Frýdlantské muzeum je ve druhém patře novorenesanční radnice, přístupné je celoročně. Ve stálých expozicích má malou galerii obrazů, Valdštejnskou místnost, selskou jizbu, měšťanský pokoj, hudební salónek, památky na starý Frýdlant, střelné zbraně či popravčí meč. Za rok do muzea přijde kolem 1000 lidí. Dlouhodobě se podle starosty nedaří přilákat více návštěvníků, přestože na nedaleký zámek přijde přes 60.000 lidí ročně. "Snažíme se nějakým způsobem ty věci v muzeu dávat dohromady, propagovat je, dělat zajímavými, dokonce máme bezbariérový přístup, zpřístupnili jsme věž, ale bohužel je to tak, že nejsme schopni přesvědčit návštěvníky o té atraktivitě. Tak uvidíme, jestli to bude někdy lepší," dodal Ramzer. knt dtoSledujte jaké události Frýdlant prožívá...
Zámek Frýdlant vystavuje čtyři unikátní renesanční busty, zájem o ně má i Louvre
![Zámek Frýdlant vystavuje čtyři unikátní renesanční busty, zájem o ně má i Louvre]( "Zámek Frýdlant vystavuje čtyři unikátní renesanční busty, zájem o ně má i Louvre")
Unikátní renesanční busty, které zobrazují panovníky spojené s rodem Habsburků, vystavuje Hrad a zámek Frýdlant na Liberecku. Čtyři plastiky z bílého carrarského mramoru vystavuje Národní památkový ústav (NPÚ) společně poprvé.
O pohyblivý betlém ve Frýdlantu mají v létě zájem hlavně rodiny s dětmi
![O pohyblivý betlém ve Frýdlantu mají v létě zájem hlavně rodiny s dětmi]( "O pohyblivý betlém ve Frýdlantu mají v létě zájem hlavně rodiny s dětmi")
Návštěvníci Frýdlantu na Liberecku mohou i v létě zažít vánoční atmosféru, tamní pohyblivý Simonův betlém je přístupný nejen ve vánočním období, ale také v turistické sezoně od května do září. O prázdninách o něj mají zájem hlavně rodiny s dětmi, dříve byly častými návštěvníky i dětské tábory, řekl ČTK vnuk tvůrce betléma Robert Simon, který dnes rodinou památku společně s manželkou otevírá návštěvníkům.
Unikátní renesanční busty, které zobrazují panovníky spojené s rodem Habsburků, vystavuje Hrad a zámek Frýdlant na Liberecku. Čtyři plastiky z bílého carrarského mramoru vystavuje Národní památkový ústav (NPÚ) společně poprvé.
O pohyblivý betlém ve Frýdlantu mají v létě zájem hlavně rodiny s dětmi
Návštěvníci Frýdlantu na Liberecku mohou i v létě zažít vánoční atmosféru, tamní pohyblivý Simonův betlém je přístupný nejen ve vánočním období, ale také v turistické sezoně od května do září. O prázdninách o něj mají zájem hlavně rodiny s dětmi, dříve byly častými návštěvníky i dětské tábory, řekl ČTK vnuk tvůrce betléma Robert Simon, který dnes rodinou památku společně s manželkou otevírá návštěvníkům.
Frýdlant
Frýdlant (německy Friedland, někdy také Frýdlant v Čechách) je město na severu Čech v Libereckém kraji.
Žije zde přibližně 7 500 obyvatel.
Počátky osídlení zdejšího kraje sahají do 6. století našeho letopočtu. Prvními osídlenci byli slovanští rybáři a lovci ze sousední Lužice. Protože přes Frýdlant vedla důležitá zemská stezka, byla na čedičové skále postavena strážní věž, zvaná Indica ( z lat. indicare - ukazovati), v pozdějších dobách přestavěná na hrad. Existence hradu je písemně poprvé doložena v roce 1278, kdy zdejší panství koupil od českého krále Přemysla Otakara II. Rudolf z Bibersteinů. Obyvatelstvo se usidlovalo kolem řeky Smědé a dalo základ budoucímu městu, jehož rozvoj nastává ve 14. stol. za Bibersteinů, kteří zdejší osadu povyšují na město přidělením městských privilegií.
V 19. století zůstává Frýdlant i přes rozvoj především textilního průmyslu zaostávat za Libercem, který byl po celý středověk ve stínu Frýdlantu. Přes časté požáry má město několik historických památek. Jednou z nich je pseudorenesanční radnice z let 1892 - 1896. Dále je tu kostel Nalezení sv. Kříže vybudovaný v letech 1549-1551. Vzhledem k přestavbám je kostel směsicí slohů a v kapli je rodinná hrobka Redernů z r. 1566, která patří k nejhezčím renesančním památkám v Čechách. Dalším kostelem je pravoslavný Sv.Maří Magdaleny. Další význačnou stavbou je dům obhájce městských práv purkmistra Zestermanna na náměstí, dnes sídlo Komerční banky. Město prodělalo pět morových epidemií, proto na počest jejich obětí byl v roce 1899 postaven morový sloup, který je dnes u kostela sv. Kříže.
Jeho historické jádro bylo prohlášeno městskou památkovou zónou. K nejvýznačnější dominantě města ale i k nejvýznačnějším památkovým celkům v Čechách patří Státní hrad a zámek Frýdlant, který představuje spojení středověkého hradu a renesančního zámku. Renesanční podobu získal areál postupně na přelomu 16. a 17. století. Rod Clam-Gallasů poprvé zpřístupnil zámecké prostory veřejnosti v roce 1801. Již v roce 1800 bylo na zámku Frýdlant otevřeno první hradní a zámecké muzeum ve střední Evropě. Expozice muzea: Zámecká kuchyně, funkční kamna a gril, měděné a cínové nádobí. Od roku 1995 také expozice dýmek. Expozice hradního muzea je zaměřena na třicetiletou válku a osobu Albrechta z Valdštejna. Nově otevřená expozice Zbrojnice představuje více než 1000 loveckých i vojenských zbraní. Přes časté požáry má město několik dalších historických památek. Jednou z nich je pseudorenesanční radnice z let 1892–1896. Mezi nejvýznamnější památky patří kromě hradu též děkanský chrám Nalezení sv. Kříže. Ve městě Frýdlant se nacházejí ještě dva mladší kostely: sv. Máří Magdaleny ve Frýdlantu-Větrově a evangelický kostel z počátku minulého století stojící ve svahu nedaleko nádraží.
Na severní straně města je vděčným cílem vycházek frýdlantská rozhledna, postavená roku 1907 na Resslerově vrchu. Je z ní krásný pohled na strmé svahy Jizerských hor i daleko na opačnou stranu do Saska a Lužice.
Žije zde přibližně 7 500 obyvatel.
Počátky osídlení zdejšího kraje sahají do 6. století našeho letopočtu. Prvními osídlenci byli slovanští rybáři a lovci ze sousední Lužice. Protože přes Frýdlant vedla důležitá zemská stezka, byla na čedičové skále postavena strážní věž, zvaná Indica ( z lat. indicare - ukazovati), v pozdějších dobách přestavěná na hrad. Existence hradu je písemně poprvé doložena v roce 1278, kdy zdejší panství koupil od českého krále Přemysla Otakara II. Rudolf z Bibersteinů. Obyvatelstvo se usidlovalo kolem řeky Smědé a dalo základ budoucímu městu, jehož rozvoj nastává ve 14. stol. za Bibersteinů, kteří zdejší osadu povyšují na město přidělením městských privilegií.
V 19. století zůstává Frýdlant i přes rozvoj především textilního průmyslu zaostávat za Libercem, který byl po celý středověk ve stínu Frýdlantu. Přes časté požáry má město několik historických památek. Jednou z nich je pseudorenesanční radnice z let 1892 - 1896. Dále je tu kostel Nalezení sv. Kříže vybudovaný v letech 1549-1551. Vzhledem k přestavbám je kostel směsicí slohů a v kapli je rodinná hrobka Redernů z r. 1566, která patří k nejhezčím renesančním památkám v Čechách. Dalším kostelem je pravoslavný Sv.Maří Magdaleny. Další význačnou stavbou je dům obhájce městských práv purkmistra Zestermanna na náměstí, dnes sídlo Komerční banky. Město prodělalo pět morových epidemií, proto na počest jejich obětí byl v roce 1899 postaven morový sloup, který je dnes u kostela sv. Kříže.
Jeho historické jádro bylo prohlášeno městskou památkovou zónou. K nejvýznačnější dominantě města ale i k nejvýznačnějším památkovým celkům v Čechách patří Státní hrad a zámek Frýdlant, který představuje spojení středověkého hradu a renesančního zámku. Renesanční podobu získal areál postupně na přelomu 16. a 17. století. Rod Clam-Gallasů poprvé zpřístupnil zámecké prostory veřejnosti v roce 1801. Již v roce 1800 bylo na zámku Frýdlant otevřeno první hradní a zámecké muzeum ve střední Evropě. Expozice muzea: Zámecká kuchyně, funkční kamna a gril, měděné a cínové nádobí. Od roku 1995 také expozice dýmek. Expozice hradního muzea je zaměřena na třicetiletou válku a osobu Albrechta z Valdštejna. Nově otevřená expozice Zbrojnice představuje více než 1000 loveckých i vojenských zbraní. Přes časté požáry má město několik dalších historických památek. Jednou z nich je pseudorenesanční radnice z let 1892–1896. Mezi nejvýznamnější památky patří kromě hradu též děkanský chrám Nalezení sv. Kříže. Ve městě Frýdlant se nacházejí ještě dva mladší kostely: sv. Máří Magdaleny ve Frýdlantu-Větrově a evangelický kostel z počátku minulého století stojící ve svahu nedaleko nádraží.
Na severní straně města je vděčným cílem vycházek frýdlantská rozhledna, postavená roku 1907 na Resslerově vrchu. Je z ní krásný pohled na strmé svahy Jizerských hor i daleko na opačnou stranu do Saska a Lužice.